Dne 21. června 1621, tedy před 400 lety, se konala staroměstská exekuce, poprava 27 vůdců stavovské rebelie. Mezi popravenými byl i Jan Jessenius – lékař, který vstoupil do dějin především provedením vůbec první veřejné pitvy na našem území.
Budoucí lékař, filozof, politik, ale i aktivní účastník stavovského povstání přišel na svět dne 27. prosince 1566 ve Vratislavi do protestantské rodiny. V tomto městě získal vzdělání na gymnáziu, poté odešel studovat filozofii a medicínu na univerzity do Wittenbergu, Lipska a italské Padovy, kde se tehdy nacházela věhlasná lékařská fakulta. V roce 1591 se stal doktorem medicíny, téma jeho závěrečné práce znělo O onemocnění žluči při třídenní zimnici. Ve stejném roce obdržel také doktorát z filozofie s prací O nároku lidu na odpor proti tyranům.
Po absolvování vysokoškolského studia se Jessenius vrátil do Vratislavi, kde po krátkou dobu vykonával lékařskou praxi. Poté se přesunul do Drážďan a zde působil jako osobní lékař saského kurfiřta. Stále se věnoval studiu v oboru medicíny a roku 1594 se stal profesorem chirurgie a anatomie na wittenbergské univerzitě. V roce 1597 zde zastával post děkana lékařské fakulty, později i rektora univerzity. Tehdy pronikl nejenom do světa medicíny, ale také filozofie, literatury či diplomacie.
Červen roku 1600 trávil Jan Jessenius v Praze. Tehdy zde také realizoval něco dosud nevídaného a také nepřípustného – první veřejnou pitvu. Uskutečnila se na Rečkově koleji Karlovy univerzity. Lékař tehdy pitval mrtvolu oběšence, zákrok doplnil odborným výkladem, který byl později vydán knižně. Díky tomu se dodnes dochoval velmi přesný popis této události. Víme tedy, že Jessenius tělo pitval několik dní, od 8. do 12. června, což jistě v horkém letním počasí vyžadovalo značnou odolnost lékaře i přihlížejících a také správně zvolený postup. Jessenius průběh pitvy proto musel provést s ohledem na okolní podmínky i skutečnost, že tělo nebylo možné žádným způsobem konzervovat a hrozilo poškození orgánů a tkání. Nejprve bylo tedy nutné vyjmout orgány dutiny břišní. Druhý den se profesor věnoval srdci a plicím, o den později přišel na řadu krk, čtvrtý den výplň lebky, především mozek. Poslední pitvanou částí těla byly končetiny. Tato první demonstrační pitva byla velmi kladně přijata odborníky z oboru, v ostatních kruzích naopak odsouzena. Jessenius za svůj život uskutečnil ještě dvě veřejné pitvy, těla žena a těla dítěte.
V dějinách lékařství má však důležitější místo než provedení první veřejné pitvy Jesseniovo dílo s názvem Institutiones chirurgicae vydané v roce 1601. V něm se lékař zabýval chirurgickými postupy, přičemž kladl důraz na anatomii lidského těla. V době vzniku spisu přitom chirurgické zákroky neprováděli zpravidla vystudovaní lékaři, ale lazebníci. Jessenius tak tehdejší medicínu posunul na vyšší úroveň, někdy se o něm hovoří jako o zakladateli chirurgie.
Roku 1601 se Jan Jessenius usadil v Praze a začal se zde angažovat také politicky, což se mu nakonec vymstilo. Spojil se s uherským králem Matyášem, protože nesouhlasil s vládou Rudolfa II. Když však Matyáš Habsburský nastoupil na trůn a pokračoval v protireformačním způsobu vlády, Jessenius se odvrátil i od něj a odešel z Prahy. Do města se vrátil až roku 1617, kdy spory mezi katolíky a protestanty nabývaly na síle. Tehdy spravovaly Karolinum Karlovy univerzity protestantské stavy, které v říjnu 1617 zvolily Jessenia rektorem. Tak se lékař dostal nejenom do vedoucích pozic univerzity, ale také stavovského povstání.
Jan Jessenius byl za urážku majestátu dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraven. Nejprve mu byl vyříznut jazyk a poté mu kat Jan Mydlář sťal hlavu. Jeho tělo bylo následně rozčtvrceno a vpleteno do kola. Jak napsal autor Kroniky mladoboleslavské, Jessenius „čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen.“
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
historie , staroměstská exekuce , Staroměstské náměstí , Jan Jessenius
Aktuálně se děje
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
včera
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě