Dětské oběti holocaustu. Jejich deníčky jsou děsivým svědectvím hrůz války

Hrůzy druhé světové války se dotýkaly také dětí, z nichž statisíce zemřely v koncentračních táborech. Známou dětskou obětí holocaustu je díky svému deníku Anna Franková. Záznamy ve válečných letech si však vedlo mnoho dětí. Tyto deníčky přinášejí autentický pohled dětskýma očima na děsivou dobu.

Je prakticky nemožné zjistit přesný počet dětí, které zahynuly v koncentračních táborech. S jistotou lze tvrdit, že většina dětí byla deportována do vyhlazovacích zařízení se svými rodiči v rámci nacistického plánu nazvaného „konečné řešení židovské otázky“. A právě některé děti židovského původu po sobě zanechaly deníkové záznamy, které nám přinášejí zvláštní svědectví a pohled nevinných lidí na dobu válečného útlaku a teroru.

Všeobecně známým dětským svědectvím z válečných let je deník, který si psala Anna Franková. Tato dívka se narodila v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem. Pocházela ze židovské rodiny, ta po nástupu Hitlera k moci odjela do Nizozemí, kde však také brzy přestalo být bezpečno. I tuto zemi obsadili nacisté a rodina Frankova musela hledat další úkryt. Tentokrát neprchla za hranice, ale zůstala v Amsterdamu. Zde se schovávala v zadním traktu jednoho domu, a to dlouhé dva roky. Po celou dobu si dívenka zapisovala do deníčku vše, co musela s rodinou snášet – strach, útisk a bezmoc. V jednom z prvních záznamů v deníku Anna popsala situaci takto:

„Od května 1940 to s dobrými časy začalo jít z kopce: nejdřív válka, potom kapitulace a vpád Němců, a pro nás Židy začala bída. Jeden židovský zákon stíhal druhý a naše svoboda byla strašně okleštěna. Židé musejí nosit židovskou hvězdu; Židé musejí odevzdat jízdní kola; Židé nesmějí jezdit tramvají; Židé nesmějí jezdit autem, ani soukromým; Židé smějí nakupovat jen od 15 do 17 hodin; Židé smějí jen k židovskému holiči; Židé nesmějí od 20 hodin večer do 6 hodin ráno na ulici; Židé nesmějí do divadel a do kin a nesmějí se zdržovat ani na jiných místech určených k zábavě; Židé nesmějí na plovárny a stejně tak na tenisová, hokejová a jiná sportovní hřiště; Židé nesmějí veslovat; Židé nesmějí na veřejnosti sportovat; Židé nesmějí po osmé hodině večer sedět na vlastní zahradě, ani u známých; Židé nesmějí navštěvovat křesťany; Židé musejí chodit na židovské školy a podobně a podobně. Tak probíhal náš život a my nesměli tohle a nesměli tamto.“

Jeden z posledních zápisů patnáctileté dívky ze dne 15. července 1944 v sobě nese smutek, ale také víru a naději:

„To je tíha dnešní doby: ideály, sny, krásná očekávání se nemohou uplatnit nebo je zasáhne nejděsivější skutečnost a naprosto je rozmetá. Je to zázrak, že jsem se nevzdala všech očekávání, neboť se zdají absurdní a neuskutečnitelná. Přesto na nich pevně lpím, navzdory všemu, protože ještě pořád věřím na dobro v člověku. Nejsem prostě schopna toho, abych celý svůj život a všechno budovala na základě smrti, bídy a chaosu. Vidím, jak se svět stále více proměňuje v poušť, slyším stále dunivěji valící se hrom, který zabije také nás, cítím utrpení milionů lidí. A přece, hledím-li k nebesům, myslím si, že se všecko zase obrátí k dobrému, že přestane i tato krutost, že se do řádu světa navrátí klid a mír. Zatím musím zůstat věrná svým představám, v dobách, které nastanou, je snad přece jenom bude možné uskutečnit.“

Annin deník končí dne 1. srpna 1944. O tři dny později rodinu v úkrytu našla nacistická bezpečnostní služba. Na začátku září téhož roku se členové rodiny rozdělily ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi, kde za měsíc zemřela Annina matka Edith. Na počátku roku 1945 byla Anna se svou sestrou Margot držena v táboře v Bergen-Belsenu, kde obě podlehly tyfové epidemii, pouhých pár týdnů před příchodem osvobozenecké britské armády. Z rodiny se z koncentračního tábora vrátil živý pouze otec Otto Frank, který se zasloužil o vydání deníku své dcery.

Jenom o pár dní později než Anna Franková se v Plzni narodila další židovská dívka, která po sobě zanechala deník z válečných let. Jmenovala se Věra Kohnová. Stejně jako Anna si do deníčku zapisovala každodenní zážitky, které byly postupem času čím dál smutnější.

Věra ráda jezdila na kole, avšak tato zábava jí byla nacisty zakázána. Záhy nemohla chodit ani do školy a většinu času trávila ve stísněném bytě s rodinou. Dívka v deníku zmiňovala mnoho kamarádů mezi svými vrstevníky, z nichž naprostá většina zemřela v koncentračních táborech. Věru čekal stejný osud, což sama tušila. Její poslední záznamy se věnují očekávanému transportu do Terezína. Dne 13. ledna 1942 vyprovázela na vlak do koncentračního tábora své dvě kamarádky. Tehdy na ní dolehl obrovský smutek a se svou maminkou plakaly nad beznadějnou situací. Pláč rodinu doprovázel i v následujících dnech, kdy probíhalo balení pár věcí a stříhání vlasů, ve Věřině případě pěstěných a dlouhých do půli zad. Ze dne 15. ledna 1942 pochází poslední řádky v deníku:

„Neděle už se, bohužel, blíží. U nás je pořád smutno. Musíme všichni balit … Pro Pána Boha, já už jsem na konci deníku. No, už bez toho nemůžu moc psát. Už jsme tu jenom zítra a pozítří, a pak, kdo ví, co bude pak. Dneska už odjel první transport ze Sokolovny. Pozejtří nastoupíme my jeho místo. Jak se mi bude po tobě, deníčku, stejskat. To jsem si, věru, nemyslela, když jsem v srpnu po zkouškách začala psát své zážitky, že takhle smutně skončím. Nezažila jsem sice ten půl roku mnoho hezkého, ale jak ráda bych tak zůstala. S Bohem, můj deníčku! S Bohem!“

Stejně jako její kamarádi, ani Věra Kohnová se domů již nikdy nevrátila. Zemřela v březnu roku 1942 v koncentračním táboře Izbica. Zanedlouho dojde v Plzni k odhalení pamětní desky této nevinné dětské oběti holocaustu, které se někdy přezdívá „česká Anna Franková“.

Od roku 1941 do roku 1942 si psal deník také židovský chlapec Petr Ginz. Jeho zápisky každodenních radostí i strastí přerušil rovněž transport do koncentračního tábora. Chlapec byl nadaným pisatelem a dokonce autorem několika příběhů inspirovaných díly jeho oblíbence Julese Verna. Své „knihy“ Petr doplňoval i kresbami. Psát a kreslit nepřestal ani za zdmi Terezína, kde začal se svými spoluvězni tvořit časopis Vedem. Sám působil jako šéfredaktor po celé dva roky, než bylo rozhodnuto o jeho přemístění do Osvětimi. Zde dne 28. září 1944 ve věku 16 let zemřel v plynové komoře. Dodnes se díky jeho sestře, která hrůzy koncentračního tábora přežila, dochovaly mimo jiné Petrovy kresby prostředí terezínského ghetta.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Více souvisejících

historie holocaust židé Anna Franková Věra Kohnová Petr Ginz

Aktuálně se děje

včera

Tramvaje

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí

Nejen na obchody mají vliv státní svátky, včetně těch květnových, které jsou již opravdu za rohem. První z volných svátečních dní přijde na řadu již zítra. Zatímco obchody mohou ve čtvrtek fungovat bez omezení, například provoz městské hromadné dopravy v Praze bude omezený. 

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální

Pěkné počasí a volno může podle meteorologů v nadcházejících dnech lákat na vodu. Po zimě, která byla na zásoby sněhu poměrně chudá, jsou ale průtoky v řekách většinou podprůměrné. Přesto se najdou místa, kam je možné na vodu vyrazit. V sobotu například poteče více vody z VD Pastviny na Divoké Orlici. 

včera

včera

včera

včera

Španělsko, ilustrační foto

Blackout ve Španělsku nezpůsobil jen ekonomické škody. Vyžádal si i mrtvé

Nejméně tři lidé zemřeli ve španělské obci Taboadela v důsledku rozsáhlého výpadku proudu, který v pondělí ochromil velkou část Španělska a Portugalska. Podle španělské Civilní gardy, která informaci potvrdila pro BBC, šlo o členy jedné rodiny – manželský pár a jejich dospělého syna. Případ vyvolal značný rozruch, neboť další úmrtí z různých částí země jsou rovněž předmětem šetření.

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.

včera

Donald Trump

Projev Trumpa plný lží? Pochvaly si vycucal z prstu, ukázal fact check

Prezident Donald Trump na mítinku v Michiganu oslavil prvních 100 dní svého druhého funkčního období, které podle jeho slov bylo „nejúspěšnějších v dějinách naší země – podle mnoha, mnoha lidí“. Ve svém projevu chválil boj proti nelegální migraci, snahu o návrat pracovních míst do USA a konec „inflační noční můry“. Odborníci z BBC Verify se však rozhodli ověřit jeho hlavní tvrzení – a zjistili, že mnohá z nich neodpovídají skutečnosti.

včera

Čína, ilustrační foto

Čína se Trumpovi směje. Jak na ni ale skutečně dopadá obchodní válka?

Pokud v Číně vyslovíte jméno Donald Trump, na veletrzích a v halách velkoobchodníků se často ozve pobavený smích. Americký prezident a jeho cla ve výši až 145 % v čínských obchodních kruzích pode BBC nevzbudily strach. Naopak, staly se předmětem posměchu na sociálních sítích, kde se virálně šíří memy a videa. Některá z nich zobrazují pomocí umělé inteligence Trumpa, viceprezidenta J. D. Vance a technologického magnáta Elona Muska, jak montují boty a iPhony na montážních linkách.

včera

Kybernetická bezpečnost

Vyměníme soukromí za bezpečí? I bez sběru dat lze čelit kyberhrozbám, není to ale lehké, upozorňuje Půčková

Rozhodnutí Městského soudu v Praze, které zpochybňuje plošné uchovávání provozních a lokalizačních dat, vyvolalo debatu o rovnováze mezi ochranou soukromí a bezpečností. Expertka na kyberkriminalitu a vyšetřovatelka Eliška Půčková pro EuroZprávy.cz upozornila, že bez plošného sběru dat lze kyberhrozby odhalit, ale za cenu vyšších nároků na preciznost a právní jistotu.

včera

Armáda Indie

Svět na prahu nové války: Jaderné mocnosti zaútočí do 36 hodin, tvrdí zpravodajci

Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi Jižní Asie, se během posledních hodin dramaticky vystupňovalo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu oznámil, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o plánované indické vojenské akci v nejbližších 24 až 36 hodinách. Podle něj se Indie chystá zahájit útok, přičemž bližší detaily nesdělil.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová Trumpovi rázně vzkázala, co svými cly způsobil

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v úterý ostře vymezila vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho obchodní a zahraničněpolitické agendě. V projevu na sjezdu Evropské lidové strany (EPP) ve španělské Valencii varovala, že „nepředvídatelná celní politika americké administrativy“ uvrhne do problémů nejen Evropskou unii, ale celý svět.

včera

Donald Trump

Chtěl bych být papežem, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump opět pobavil veřejnost svým nezvyklým výrokem. Tentokrát se nechal slyšet, že by rád stanul v čele katolické církve. „Chtěl bych být papežem,“ prohlásil s úsměvem při rozhovoru s novinářem. Vzápětí však dodal, že má i jiný návrh, kdo by mohl skutečně nahradit nedávno zesnulého papeže Františka.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Za zabíjení Rusů body, za ty nové vybavení. Ukrajinská armáda udělala z války hru

Ukrajinská armáda se rozhodla zavést netradiční systém motivace svých vojáků. Odměňuje je herními body za ničení ruské techniky i zabité vojáky. Za nasbírané body si pak jednotky mohou pořídit nové drony a vojenské technologie, které si samy vyberou. Cílem systému je nejen zvýšit efektivitu boje, ale také obejít zdlouhavé byrokratické procesy při nákupu výzbroje.

včera

Dosud nejdetailnější snímek Slunce. Na fotografii srovnání s velikostí Spojených států

Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce

Vědci představili první snímek Slunce, který pořídil největší sluneční dalekohled na světě – americký Daniel K. Inouye Solar Telescope. Nově pořízený obraz zachycuje povrch naší hvězdy s nebývalou přesností a ukazuje složitou dynamiku Slunce v ohromujících detailech.

včera

Příjemné a slunečné. Meteorologové popsali počasí do konce týdne

Příjemné a slunečné jarní počasí bude pokračovat i v dalších dnech, slibují meteorologové na sociální síti. Teploty mohou už ve čtvrtek výjimečně dosáhnout letních 25 °C. Nejteplejším dnem týdne bude pátek. O víkendu se od severu výrazně ochladí a chladnější bude i začátek příštího týdne.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy