Dlouhá cesta k volebnímu právu žen. Kdy jej získaly v Česku?

Od druhé poloviny 19. století začaly ženy bojovat za své volební právo. Poprvé mohly volit na Novém Zélandu roku 1893, zanedlouho také v Austrálii nebo v zemích severní Evropy. U nás si ženy na uzákonění volebního práva musely počkat až do roku 1920.

Na přelomu 19. a 20. století se pro sebe snažily volební právo prosadit ženy v našich zemích. Neměly to tehdy snadné, ve společnosti byly stále zakotveny velmi konzervativní názory. Na ženu se pohlíželo především jako na dobrou manželku, matku a hospodyni, která nemá veřejně vystupovat a podílet se na politických záležitostech. Dát ženám jistá práva, včetně toho volebního? To bylo tehdy nepřijatelné!

Nejenom mužům se příčila snaha žen angažovat se ve veřejné sféře, také mnoho žen stále zastávalo stereotypní rozdělení rolí podle pohlaví. Novinářka Marie Koucká v časopise pro ženy s názvem Eva vyjádřila svůj názor těmito slovy:

„Domáhání se žen o volební právo mám za věc zbytečnou, neoprávněnou a skoro bych řekla škodlivou. Místo pro ženu je hlavně rodina, a nikoliv zápas v politickém světě!“

Ženy bojující za svá práva se však i přes odpor nebo výsměch většinové společnosti nevzdávaly. Scházely se a diskutovaly o svých možnostech, sepisovaly a podepisovaly petice, zasílaly dopisy poslancům. Na pouliční demonstrace typické pro britská nebo americká ženská hnutí u nás nikdy nedošlo.

V otázce rovnoprávnosti žen s muži našly však aktivistky také zastání, a to i mezi muži. Tuto myšlenku prosazoval například Tomáš Garrigue Masaryk, který roku 1904 prohlásil:

„Muž i žena jsou si rozumově i mravně rovni. Nerovnost mezi mužem a ženou není přirozená, není od přírody, ale vyvinula se historicky. A jak v historii dělalo se mnohdy chyb, a chyb často osudných, tak stala se také chyba veliká, potlačením ženy.“

V českém ženském emancipačním hnutí se výrazně projevila také Masarykova dcera Alice. Díky pokrokovým názorům svých rodičů se jí dostalo výborného vzdělání, na Karlově univerzitě získala roku 1903 doktorský titul teprve jako čtvrtá žena vůbec. Podporovala zejména vzdělání dívek a žen, zabývala se také sociální a charitativní péčí. Byla jednou z dam, které se u nás zasloužily o prosazení volebního práva pro ženy.

Další významnou postavou prosazující rovnoprávnost mezi pohlavími byla Anna Honzáková, první česká lékařka. Od roku 1905 provozovala soukromou gynekologickou ordinaci v Praze, v rámci osvětové činnosti ženských spolků přednášela o hygieně žen a kojenců nebo o prostituci či pohlavních chorobách, tedy tématech, která byla tehdy tabu. Z jejích úst zazněl i tento proslov:

„Žena mlčící a žena trpící je odvěký symbol poroby. Nespravedlnost provozovaná od nepaměti na ženě vyvolala ženskou otázku. A dnes ještě bývají ženy za svůj projev po právu a spravedlnosti zakřikovány, umlčovány a posmívány. Volební lístek v ruce ženy stane se zbraní, jež vzbudí jistý respekt v kruzích, které rozhodují o zařízení v naší společnosti. Ženě otevře se nové pole činnosti v ohledu hospodářském, politickém a národním.“

Mezi nejhorlivější bojovnice za práva žen patřila Františka Plamínková. Ta pracovala jako učitelka. Tato profese se tehdy ještě pojila s povinným celibátem a Františka dobře věděla, jaké to pro ženu může být omezení, i když se sama kvůli svým četným aktivitám nikdy nevdala a neměla děti. Proto vystupovala proti zrušení celibátu učitelek, což se jí nakonec podařilo. Stejně tak byla úspěšná i v případě jednání o volebním právu pro ženy. Iniciovala vytvoření petic, publikovala v tisku články týkající se tzv. ženské otázky, angažovala se v politickém dění.

Dlouholetá snaha aktivistek přinesla výsledek roku 1920, kdy u nás bylo uzákoněno volební právo pro všechny ženy.

Související

Ilustrační fotografie.

Děti kvůli válkám vždy strádají. Historie je toho důkazem

Válečné konflikty zasáhnou každou vrstvu společnosti, děti nevyjímaje. Hlad, nucené práce, omezení povinné školní docházky i domácí výchovy, úmrtí členů rodiny i bezprostřední ohrožení vlastního života – to vše a mnoho dalšího prožívaly děti během několika zuřících válek v historii. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

historie Volby volební právo genderová rovnost feminismus

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Aktualizováno před 14 minutami

před 20 minutami

před 35 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Andrzej Duda

Duda podepsal vznik komise, která vyšetří vliv Ruska v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda v pondělí podepsal zákon ustavující vyšetřovací komisi, která se má zabývat ruským vlivem v zemi mezi lety 2007 až 2022. Polsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny, kterou Rusko napadlo na konci loňského února.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Recep Tayyip Erdoğan

Turci dali přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, píše tisk

Ačkoliv tyto volby byly pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana největším ohrožením pro pokračování jeho dvacetileté hegemonie, znovu se potvrdilo, že je nejvýznamnějším lídrem Turecka od dob zakladatele republiky Mustafy Kemala Atatürka. Turci dali opět přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, navzdory potlačování svobody slova a zavírání novinářů a politických oponentů do vězení za Erdoganovy vlády. Jediné, co nemá Erdogan zcela pod kontrolou, je ekonomika, shodly se komentáře několika evropských médií.

Aktualizováno před 6 hodinami

K nehodě na D2 přiletěl záchranářský vrtulník. (29.5.2023)

Nehody na D1 i D2. Obě dálnice ve směru na Brno stály

Začátek týdne v Brně a jeho okolí se neobešel bez dopravních komplikací. Ve směru do jihomoravské metropole stály kvůli nehodám dálnice D1 i D2. Na obou místech zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. 

před 6 hodinami

Lotyšsko po úspěchu na MS v hokeji narychlo zavedlo nový státní svátek

Lotyšský parlament v neděli večer na poslední chvíli zavedl na dnešní den státní svátek poté, co jeho hokejisté na mistrovství světa vybojoval bronzovou medaili. Stalo se tak poprvé od obnovy nezávislosti v roce 1991.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy