Chalupaření je českým fenoménem, který nemá jinde ve světě obdoby. Trávení volného času na chatě či chalupě patří mezi druh rekreace s dlouhou historií.
Počátky chalupaření sahají hluboko do minulosti. Jakési rekreační objekty v přírodě si nechávaly již od dob renesance stavět vládnoucí elity a členové významných šlechtických rodů. Čas od času se tyto vrstvy obyvatelstva vydávaly na své letohrádky nebo lovecké hrádky a zámečky, kde hledaly odpočinek i zábavu, například lov. Až do 19. století takto trávily volný čas pouze ty nejvyšší a nejbohatší společenské třídy.
Změna nastala koncem 19. století, a to v souvislosti s rozvojem turismu. Tehdy začaly vznikat upravené a značené trasy v přírodě a také spolky, které se soustředily na podnikání výletů a poznávání krajiny domoviny, přírodního i historického bohatství země. Pro potřeby těchto turistických spolků se budovaly chaty a chalupy, někdy pouze v podobě jednoduchých přístřešků, jindy noclehárny poskytující i občerstvení. K rozmachu v tomto směru docházelo zejména po roce 1888, kdy byl založen Klub českých turistů.
Kromě turistických chat byly v 19. století oblíbeným rekreačním cílem venkovské usedlosti, kam jezdily měšťanské rodiny odpočívat od života ve městě. Malíři, básníci či spisovatelé mířili do přírody i na venkov za inspirací pro svou uměleckou tvorbu – praktikovali to například Karel Hynek Mácha nebo Božena Němcová. Staré lidové chalupy si koncem 19. století mnozí obyvatelé upravovali na letní byty, jakési druhé domovy, které jim poskytovaly zázemí a klid v časech volna. Zpravidla v chalupách trávily letní měsíce ženy s dětmi a služebnictvem, manželé ve městě zatím docházeli do zaměstnání a vydělávali peníze, za rodinou na vesnici zavítali jen občas. Tehdy se zrodil základní smysl letních sídel, totiž odpočinek od shonu ve městě, což vyhledávají i dnešní chalupáři.
V meziválečném období bohaté měšťanské obyvatelstvo pokračovalo v budování rekreačních stavení na vesnicích i v přírodě. Novým trendem se stalo pronajímání letních bytů a chalup, což značně pomáhalo vylepšit finanční situaci chudým venkovským rodinám. Další vývoj v chalupaření nastal po druhé světové válce a úzce souvisel s vylidňováním pohraničních oblastí. Na venkově, často v bezprostřední blízkosti lesů, zůstávala prázdná stavení, a ta našla brzy využití mimo jiné jako rekreační objekty. Prosté chalupy v horách byly tehdy navíc k prodeji za velmi nízké částky, což rovněž přispělo k rozvoji chalupaření. Rozlehlé usedlosti zabavené odsunutému původnímu německému obyvatelstvu rozdělovaly národní výbory některým podnikům coby závodní rekreační zařízení. Bohužel tímto způsobem ztratilo mnoho starých venkovských chalup svůj původní historický i architektonický význam, protože noví obyvatelé je často necitlivě přestavovali dle vlastních představ. Některé domy byly však naopak díky šetrným adaptačním zásahům zachráněny před demolicí.
V 50. a 60. letech minulého století docházelo v důsledku kolektivizace zemědělství k dalšímu výraznému přílivu obyvatel z venkova do měst, a to znamenalo v oblasti chalupaření další zlom. Přibývalo totiž domů využívaných k sezónním pobytům. S výstavbou nových chalup a chat sloužícím k trávení volného času mimo město se začalo v 70. letech a pokračovalo v 80. letech, kdy už na vesnicích nebývalo mnoho prázdných a neobydlených stavení. V období komunistické nesvobody si jezdili lidé z měst na chalupu odpočinout nejenom od práce, ale také od režimu – politickou situaci zkrátka alespoň na chvíli odsunuli do pozadí. Chalupaření navíc nabízelo jednu z mála možností, jak trávit dovolenou, protože cestování do zahraničí bylo prakticky nemožné.
Po roce 1989 se pobyt v chalupách postupně omezoval a lidé začali spíše vyhledávat zahraniční turistické a rekreační destinace. V nedávné době ovšem začalo být chalupaření znovu aktuální a oblíbené, a to v souvislosti s pandemií koronaviru, kdy se zavřela veřejná rekreační zařízení a omezilo se cestování do zahraničí. Dovolená na chalupě může být dnes v nepříznivé finanční situaci výhodnou alternativou k nákladnějším zahraničním pobytům.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák