Chalupaření je českým fenoménem, který nemá jinde ve světě obdoby. Trávení volného času na chatě či chalupě patří mezi druh rekreace s dlouhou historií.
Počátky chalupaření sahají hluboko do minulosti. Jakési rekreační objekty v přírodě si nechávaly již od dob renesance stavět vládnoucí elity a členové významných šlechtických rodů. Čas od času se tyto vrstvy obyvatelstva vydávaly na své letohrádky nebo lovecké hrádky a zámečky, kde hledaly odpočinek i zábavu, například lov. Až do 19. století takto trávily volný čas pouze ty nejvyšší a nejbohatší společenské třídy.
Změna nastala koncem 19. století, a to v souvislosti s rozvojem turismu. Tehdy začaly vznikat upravené a značené trasy v přírodě a také spolky, které se soustředily na podnikání výletů a poznávání krajiny domoviny, přírodního i historického bohatství země. Pro potřeby těchto turistických spolků se budovaly chaty a chalupy, někdy pouze v podobě jednoduchých přístřešků, jindy noclehárny poskytující i občerstvení. K rozmachu v tomto směru docházelo zejména po roce 1888, kdy byl založen Klub českých turistů.
Kromě turistických chat byly v 19. století oblíbeným rekreačním cílem venkovské usedlosti, kam jezdily měšťanské rodiny odpočívat od života ve městě. Malíři, básníci či spisovatelé mířili do přírody i na venkov za inspirací pro svou uměleckou tvorbu – praktikovali to například Karel Hynek Mácha nebo Božena Němcová. Staré lidové chalupy si koncem 19. století mnozí obyvatelé upravovali na letní byty, jakési druhé domovy, které jim poskytovaly zázemí a klid v časech volna. Zpravidla v chalupách trávily letní měsíce ženy s dětmi a služebnictvem, manželé ve městě zatím docházeli do zaměstnání a vydělávali peníze, za rodinou na vesnici zavítali jen občas. Tehdy se zrodil základní smysl letních sídel, totiž odpočinek od shonu ve městě, což vyhledávají i dnešní chalupáři.
V meziválečném období bohaté měšťanské obyvatelstvo pokračovalo v budování rekreačních stavení na vesnicích i v přírodě. Novým trendem se stalo pronajímání letních bytů a chalup, což značně pomáhalo vylepšit finanční situaci chudým venkovským rodinám. Další vývoj v chalupaření nastal po druhé světové válce a úzce souvisel s vylidňováním pohraničních oblastí. Na venkově, často v bezprostřední blízkosti lesů, zůstávala prázdná stavení, a ta našla brzy využití mimo jiné jako rekreační objekty. Prosté chalupy v horách byly tehdy navíc k prodeji za velmi nízké částky, což rovněž přispělo k rozvoji chalupaření. Rozlehlé usedlosti zabavené odsunutému původnímu německému obyvatelstvu rozdělovaly národní výbory některým podnikům coby závodní rekreační zařízení. Bohužel tímto způsobem ztratilo mnoho starých venkovských chalup svůj původní historický i architektonický význam, protože noví obyvatelé je často necitlivě přestavovali dle vlastních představ. Některé domy byly však naopak díky šetrným adaptačním zásahům zachráněny před demolicí.
V 50. a 60. letech minulého století docházelo v důsledku kolektivizace zemědělství k dalšímu výraznému přílivu obyvatel z venkova do měst, a to znamenalo v oblasti chalupaření další zlom. Přibývalo totiž domů využívaných k sezónním pobytům. S výstavbou nových chalup a chat sloužícím k trávení volného času mimo město se začalo v 70. letech a pokračovalo v 80. letech, kdy už na vesnicích nebývalo mnoho prázdných a neobydlených stavení. V období komunistické nesvobody si jezdili lidé z měst na chalupu odpočinout nejenom od práce, ale také od režimu – politickou situaci zkrátka alespoň na chvíli odsunuli do pozadí. Chalupaření navíc nabízelo jednu z mála možností, jak trávit dovolenou, protože cestování do zahraničí bylo prakticky nemožné.
Po roce 1989 se pobyt v chalupách postupně omezoval a lidé začali spíše vyhledávat zahraniční turistické a rekreační destinace. V nedávné době ovšem začalo být chalupaření znovu aktuální a oblíbené, a to v souvislosti s pandemií koronaviru, kdy se zavřela veřejná rekreační zařízení a omezilo se cestování do zahraničí. Dovolená na chalupě může být dnes v nepříznivé finanční situaci výhodnou alternativou k nákladnějším zahraničním pobytům.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
před 1 hodinou
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
před 1 hodinou
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
před 2 hodinami
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
před 3 hodinami
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
před 4 hodinami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 5 hodinami
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 6 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 7 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
S prosincovými projevy politiků se v posledních letech roztrhl pytel. Letos s nimi už uplynulou středu začal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nejvíce se však čeká na řeči prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS). V televizi se nicméně chystá promluvit i exprezident Miloš Zeman.
Zdroj: Jan Hrabě