V období středověku lidé ještě neznali příčiny všech nemocí, a proto mnohdy ani jejich léčba nebyla úspěšná. Některé léčebné postupy mohly pacientům skutečně pomoci, jiné nám dnes mohou připadat poněkud kuriózní.
Velice zajímavé zprávy o středověké medicíně se nám dochovaly do dnešních dnů z pera Jana z Jenštejna, kancléře krále Václava IV. a pozdějšího pražského arcibiskupa. Jeho osobní zážitky ho vedly k zamyšlení o způsobu léčení, přičemž vyslovil názor, že by bylo nejvhodnější volit léčebné metody s ohledem na prostředí, ze kterého nemocný pochází:
„Co budu vypravovati, stalo se mi, když jsem dlel na studiích v Montpellier, kde jest na celém světe nejslavnější studium lékařské a nacházejí se tam výborní lékaři. Ochuravěl jsem a byl jsem těžce nemocen celý týden. Mezi jinými význačnými lidmi navštívil mne lékař, jménem Johannes Jacobi, kterého potom (ještě za mého pobytu na studiu v Montpellier) král francouzský Karel pro jeho uhlazenost povolal do Paříže za svého osobního lékaře. Ten, když jsem ležel těžce churav a on sám zoufal nad mým životem, nařídil mi dáti jakýsi příkrm, víno však mi zakázal píti, leč jednou nebo dvakrát, a to na polovic rozředěného vodou. Ale má nemoc se stále více zhoršovala. Jednoho dne se stalo, že mi jakýsi student, když nikdo jiný nebyl přítomen, dal jídlo i nápoj, jehož se mi zachtělo; snědl jsem sotva dvě lžíce příkrmu, ale vypil jsem osm číší silného vína. I stalo se, že jsem se dokonale uzdravil. Zanedlouho pak přišel ke mně onen lékař, a ohledav můj puls, počal užaslý volat: Jest zdráv, jest zdráv! A ihned se náramně počal vyptávati, jakým způsobem jsem se vyléčil. A když jsme mu vyprávěli, co se stalo, začal říkati: Běda, běda nám! Neboť se často mýlíme, léčíme domácími léky cizince, kteří se od nás zcela liší mravy, způsobem života, polohou a jinak.“
Jan z Jenštejna se ani nebál kritizovat lékaře své doby. Dokonce tvrdil, že mnozí lékaři své pacienty spíše zabíjejí, než aby je uzdravili! Nutno podotknout, že v některých případech byla tato silná slova skutečností. Jan z Jenštejna navíc nebyl jediný, z jehož pera se nám dochovaly stížnosti na středověké lékaře, kteří za své léčení neváhali přijmout značný finanční obnos, aniž by nemocného uzdravili. Navíc neváhali podvádět, když „obyčejné“ léky obohatili pouhými vonnými esencemi a vydávali je za předražená léčiva.
Onemocnění ve středověku s sebou tedy neslo značnou finanční zátěž. Služby tehdejších lékařů byly drahé, stejně tak léky. Ostatně do dnešní doby se situace moc nezměnila, i dnes za léčiva utratíme nemalé částky. Není proto divu, že se chudí lidé spoléhali na léčivou sílu bylinek nebo třeba zaříkávání a podobných magických praktik. Zhotovovány byly i zvláštní ochranné amulety, které měli mít nemocní neustále u sebe, což jim mělo zajistit uzdravení. Pokud výše uvedené selhalo, modlili se lidé o pomoc ke světcům, k jejichž hrobům a ostatkům také podnikali nemocní nebo jejich příbuzní daleké cesty, často s úplatky a milodary. Nebylo ani žádnou výjimkou, když se putovalo za několika svatými, což bylo opět značně finančně náročné. Člověk chtěl mít ale zkrátka opravdovou jistotu, že bude zdravý. Pokud byl nemocný upoután na lůžku a nemohl dalekou cestu podniknout sám, stačilo mu ke světci složit slib. Pokud se pak nemoci zázrakem skutečně zbavil, musel slib dodržet, jinak by ho svatý potrestal tím, že by na něj chorobu znovu seslal.
Obávanou středověkou chorobou byl mor. Z období středověku i raného novověku se dochovalo značné množství obsáhlých lékařských spisů i příruček, kde jsou uvedeny způsoby léčení této nemoci i preventivní opatření, která však nebyla příliš účinná. Doporučováno bylo třeba vykuřovat dům nemocného dobromyslí, bobkovým listem nebo růžovým květem. Proti nemoci měla ochránit i konzumace fíků, pelyňkového či jalovcového odvaru, černé ředkve či vlašských ořechů. Preventivním opatřením byla prý i topinka s octem, cibulí a vepřovou nebo hovězí pečení. Ve středověku se totiž věřilo, že kdo netrpí hladem a dopřeje si dobré jídlo, na toho žádná nemoc nemůže. Podvýživa pochopitelně mohla být příčinou některých chorob, ovšem samotné jídlo nemohlo sloužit jako lék.
15. března 2025 17:00
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Související

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen
historie , medicína , bylinky , nemoci , lékaři
Aktuálně se děje
před 32 minutami

Tvrdá slova z OSN: Připravme se na to, že lidé budou kvůli Trumpovi umírat
před 53 minutami

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu
před 1 hodinou

Letecká doprava kolabuje. Letiště Heathrow kvůli požáru nefunguje, dopady pocítí celý svět
před 2 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Teploty vyrostou, čeká nás typické jaro
včera

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu
včera

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou
včera

V Evropě probíhají významné schůzky kvůli Ukrajině. Zatím se ni nemění, hlásí Zelenskyj
včera

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici
včera

RECENZE: Hraná Sněhurka je generickým produktem bez imaginace. Ihned vyšumí
včera

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení
včera

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA
včera

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny
včera

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA
včera

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie
včera

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání
včera

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá
včera

Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA
včera

Američané o útoku na Gazu věděli. Trump jej zřejmě v rozhovoru s Netanjahuem přímo schválil, řekla Taterová
včera

Rozhovor Trumpa s Putinem nastolení míru nepřinesl. Expert popsal, co ale způsobil Ukrajině
včera
Severní Korea otevřela obří bytový komplex. Bydlet v něm ale neznamená žít v luxusu
Severní Korea odhalila nový moderní obytný komplex v hlavním městě Pchjongjangu. Projekt, který zahrnuje 10 000 bytů, je součástí ambiciózního plánu vůdce Kim Čong-una na rozvoj metropole a zlepšení životních podmínek obyvatel.
Zdroj: Libor Novák