Franz Kafka přežil španělskou chřipku. Jaký měl průběh?

Známý pražský spisovatel Franz Kafka trpěl již od mládí častými zdravotními problémy, ačkoliv byl zastáncem zdravého životního stylu – nekouřil, nepil alkohol a byl vegetarián. Pracoval jako úředník u Dělnické úrazové pojišťovny, kvůli nemocem ale mnohdy chyběl v zaměstnání. V srpnu roku 1917 mu byla diagnostikována tuberkulóza, jeho stav si vyžádal dlouhou osmiměsíční absenci v pojišťovně. Údajně ho tehdy lékaři kvůli oslabenému zdraví donutili začít jíst maso. Pomoci mu v tom měla i jeho sestra Ottla, která mu slíbila, že když začne na radu lékařů jíst maso, stane se vegetariánkou ona. U své sestry na venkově poblíž Žatce také trávil Kafka svou nemocenskou.

Když se jeho zdravotní stav zlepšil, přesunul se Kafka zpátky do Prahy. Bydlel tehdy u svých rodičů v tzv. Oppeltově domě č. 6 na Staroměstském náměstí. Ve 4. patře tam obýval pokoj své sestry, kde ho na podzim roku 1918 upoutala na lůžko španělská chřipka. Díky dochovaným dopisům víme, jaký měl Kafka průběh onemocnění.

Dne 14. října 1918 napsal Franz Kafka svému příteli Maxi Brodovi, že je asi nemocný, protože má horečku. Jeho sestra Ottla o zdravotním stavu svého bratra informovala s obavami svého snoubence, Kafka měl tehdy horečku takřka 41 stupňů. Proto zavolali k nemocnému lékaře, který nemocnému doporučil klid na lůžku. Tam nakonec Kafka se španělskou chřipkou strávil v horečkách a se zápalem plic několik týdnů. Až 4. listopadu se mu udělalo trochu lépe, což napsal v dopise svému nakladateli Kurtu Wolffovi. Dne 7. listopadu informovala Kafkova matka svou dceru Ottlu o tom, že Franz je velmi zesláblý, trápí ho časté a silné bolesti hlavy a stále tráví většinu času v posteli.

Do zaměstnání se Kafka vrátil 19. listopadu, ale již následující den mu jeho lékař doporučil klid ve venkovském prostředí na čerstvém vzduchu. O pár dní později se Kafkovi přitížilo, o čemž písemně informoval svého nadřízeného, vrchního inspektora Pfohla: „Vážený pane vrchní inspektore! V sobotu odpoledne a v neděli jsem ležel s horečkou v posteli, dnes je mi lépe. Buď jsem se v posledním týdnu zase nachladil, což je snadno možné, nebo horečka přichází přímo z plíce, ve které pod náporem těžké chřipky (horečka až 42 stupňů) znovu ožil loňský katar plicních hrotů. Pro posledně uvedené by mluvil přiložený lékařský posudek dr. J. Krále, jenž byl ovšem napsán ještě před záchvatem horečky. Na stav svých plic jsem si až do doby před 5 týdny nemohl stěžovat; můj nynější lékař, který o mém starém kataru nic nevěděl, v prvních 2 dnech mého onemocnění chřipkou přes důkladné vyšetření na mých plicích nic nenašel; až třetí den se pod vlivem nemoci projevily staré příznaky. Tak jsem byl opět vržen silně zpět, chvílemi se mi těžko dýchá, v noci se potím, což mne oslabuje atd."

Na konci listopadu 1918 se Kafka na doporučení lékaře přesunul na venkov. Zde se jeho zdravotní stav skutečně zlepšil a do Prahy se vrátil až po vlně španělské chřipky. Franz Kafka toto vážné onemocnění přežil, jeho zdraví se však nadále zhoršovalo. Proto od roku 1918 pobýval střídavě v několika sanatoriích – například v italském Riva del Garda nebo rakouském Kierlingu. Zde dne 3. června 1924 zemřel na tuberkulózu ve věku pouhých 40 let. Ke konci života se nemoc rozšířila do hrtanu a Kafku trápily silné bolesti, které mu znemožnily mluvit, a proto se svým okolím komunikoval pomocí psaných vzkazů na lístečcích.