Nikdy nedostavěný, přesto monumentální barokní areál pražské Invalidovny se nachází v Praze 8 – Karlín nedaleko stejnojmenné zastávky metra. Je až s podivem kolik lidí tuto stavbu v rámci živelné moderní zástavby v okolí dennodenně míjí, aniž by si tohoto světového unikátu všimli. Invalidovna přitom není jedinečná jen svou architekturou, ale i svým hlubokým příběhem.
Za vznikem pražské Invalidovny stojí poměrně poutavý a hluboký příběh jednoho muže, který si přál, aby nepřízeň jeho osudu již nepostihla jiné. Ten muž se jmenoval hrabě Petr Strozzi. Jeho rodina pocházela z italské Florencie, kde patřila k předním patricijským rodům. Do českých zemí přišel Petrův otec během třicetileté války. Díky svému angažmá v bojích získal panství Hořice a statek v Třebověticích.
Právě války se zapsaly do života mladého Petra Strozziho, který stejně jako jeho otec sloužil věrně ve službách Habsburků. Během bojů byl i zraněn. Uvědomoval si, jak trpí jeho spolubojovníci. Jak strádají nejen na bojištích, ale hlavně po návratu z nich.
V roce 1658, po více než ročním zotavování se z vážného zranění z bitvy u severoitalské Alessandrie, sepsal Petr Strozzi při léčebném pobytu u přítele v Dymokurech svou závěť. V ní vyjádřil lítost nad osudem vojáků, kteří byli jako on zraněni, ale jimž se nedostalo takové péče. Na základě závěti vznikla Vojenská invalidní nadace hraběte Strozziho. Měl na ni být převeden veškerý majetek hraběte v případě, že by Strozzi neměl dědice a že by se jeho žena v případě jeho smrti znovu neprovdala. A to se vůlí osudu opravdu stalo.
Počátkem června roku 1664 byl Petr Strozzi s nepočetnými císařskými jednotkami poslán na pomoc chorvatské armádě Mikuláše Zrinského, bránící pevnost Nový Zrin před útokem mohutné turecké armády. Během několikadenní obrany se Strozzimu podařilo i s jeho plukem vítězně odrazit jeden z tureckých útoků, ovšem právě ve chvíli, kdy před svými nastoupenými vojáky konal defilé, dostihla ho zbloudilá kulka. Bylo mu pouhých 38 let.
To, že mohla být Petrova vůle naplněna, bylo však především díky jeho ženě Marii Kateřině. Ta se nejenomže znovu neprovdala, ale statky svého muže během následujících let i značně rozšířila. Svého manžela přežila o 50 let. Zemřela v roce 1714.
Finanční prostředky nadace pro výstavbu prostor pro válečné invalidy využil o necelých 20 let později císař Karel VI. Zde je důležité si uvědomit, že pod pojmem invalida tehdy neznamenal jen člověk v dnešním slova smyslu fyzicky invalidní, ale také o člověk, který měl duševní problémy či už byl příliš starý pro boj.
Nutnost výstavby Invalidovny přinesla řada válečných konfliktů, které probíhaly i během 18. století. To, že v českých zemích byl relativní klid, neznamená, že byl klid v Evropě. Naopak. Zmiňme například válku o španělské dědictví, kde bojovali a umírali muži z celé monarchie i z českých zemí. Hrdinně bojující muži pak měli, ať už vlivem zranění či stáří, najít útočiště a zázemí v nově vzniklé Invalidovně, neboť jinak často končili jako žebráci na ulicích.
Vhodných míst, kde by Invalidovna mohla stát, bylo více. Uvažovalo se například o Újezdu, sousedství Vyšehradu, ale nakonec byl zvolen dnešní prostor, tehdy cca 2 km vně městské opevnění města Prahy, poblíž důležité cesty.
Invalidovna byla projektována podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 1731–1737. Z celého záměru však byla realizována pouhá devítina. Po dostavbě by se tak jednalo o vůbec největší invalidovnu v Evropě. Základní koncept Invalidovny byl vytvořen a schválen u císařského dvora ve Vídni, patří ale mezi nejvýznamnější stavby předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, provedené v jeho vrcholném tvůrčím období ve 30. letech 18. století.
Nutno dodat, že Invalidovna byla plně soběstačná. Nejednalo se jen o dodnes dochované budovy s centrálním nádvořím, ale v okolí byly další stavby jako pivovar, mlýn, hřbitov, sklady či střelnice. Přímo v Invalidovně se nacházela škola, lékárna, kanceláře, ale také kaple a především řada ubytovacích jednotek pro vojáky a jejich velení.
V 19. a na počátku 20. století prošla Invalidovna menšími stavebními úpravami v podobě přepříčkování místností či změny funkce některých částí, avšak plán alespoň na částečnou dostavbu areálu, nebyl nikdy realizován.
Svému účelu sloužila Invalidovna téměř až do časů I. světové války. Po ní zde sídlila Družina československých válečných poškozenců. V roce 1919 byly s ohledem na pokles počtu invalidů do Invalidovny přestěhovány některé exponáty Vojenského muzea, později zde sídlil vojenský archiv. Od roku 2018 je Invalidovna v majetku NPÚ a částečně zpřístupněna. Nyní se chystá její celková rekonstrukce a revitalizace.
Související
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků
historie , Praha , invalidé , válka , architektura , baroko
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára
před 58 minutami
Rusko se bouří proti nové základně NATO. Kritizuje Německo, Washington i Brusel
před 1 hodinou
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
před 1 hodinou
Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 3 hodinami
Nástup zimního počasí už na konci října? Meteorologové řekli, zda může sněžit
včera
Namočili se i princové? V kauze rappera Diddyho zazněla jména Harryho a Williama
včera
Slovenskou politikou otřásá smír s Babišem. Šutaj Eštok je v ohrožení
včera
Vražedné běsnění lékaře na Plzeňsku. Policie oznámila posun ve vyšetřování
včera
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
včera
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
včera
Nový Zéland baví internet. Omezil objímání
včera
BRICS: Ramaphos označil Rusko za cenného spojence a přítele. Módí vyzval k míru na Ukrajině
včera
OSN spočítala, kolik lidí kvůli válce uteklo z Ukrajiny
včera
Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině
včera
Opičí neštovice už jsou u českých hranic. Německo potvrdilo první případ
včera
Jurečka chystá zásadní změny. Chcete dávky? Doložte příjmy i majetek
včera
Jižní Korea zvažuje, že vyšle vojáky na Ukrajinu
včera
Vražda na Tachovsku se poprvé řešila u soudu. Obviněný míří do vazby
včera
Uniklé dokumenty ukazují, jak měl Izrael zaútočit na Írán. Zjišťovali jsme podrobnosti
včera
Izraelské letectvo popírá útok na univerzitní nemocnici v Libanonu
Izraelské letectvo provedlo v pondělí večer úder na cíl Hizballáhu poblíž Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího v libanonském Bejrútu. Izraelská armáda uvedla, že samotná nemocnice nebyla cílem útoku. Informace přinesl deník Times of Israel.
Zdroj: Libor Novák