Od pravěku vedly přes naše území důležité stezky, které spojovaly sever s jihem a východ se západem. Mezi nejznámější středověké dálkové cesty patří jistě Zlatá stezka, vedoucí z Prahy několika směry do Pasova. Kdy tato stezka vznikla a proč získala své pojmenování?
V pravěku vedla přes naše území významná spojnice mezi severem a jihem, zvaná Jantarová stezka. Zatímco z jihu byly dováženy luxusní výrobky středomořských dílen, ze severu putovaly jak suroviny v podobě medu, kožešin, tak nejspíše také otroci. Nejvýznamnější komoditou severu byl však jantar. Od něho také cesta dostala své pojmenování.
Právě nejdůležitější komodita, případně směr cesty, či významné město na trase, dávalo starým zemským a dálkovým cestám jméno. Na našem území jmenujme například Vitorazskou či Libickou stezku. V případě tzv. Zlaté stezky se je však původ jejího jména přeci jen odlišný.
Na její téma vznikla v minulosti již početná řada studií i knih, díky nimž se dnes lidé mohou seznámit nejen s původem jména a historií stezky, ale také například s lidmi, kteří po ní putovali, s místy, které ve spojení s cestou vznikaly apod.
Historie Zlaté stezky je dlouhá. Některé její směry pravděpodobně navázaly na starší, pravěké cesty. Zlatou stezku jako takovou můžeme dle písemných pramenů datovat do 11. století. Díky listině římského krále Jindřicha II. ze dne 19. dubna 1010, v rámci níž daroval ženskému klášteru Niedernburg v Pasově poplatky z mýta na cestě do Čech, máme doloženou nejen stezku, ale i eminentní zájem zástupců nejvyšších společenských vrstev, kteří ze zmíněného mýta mohli těžit. To potvrzuje i fakt, že v roce 1088 přenechal český král Vratislav II. obdobné poplatky na cestě z Prachatic do Pasova pražské vyšehradské kapitule. Právě důležitost a výnosnost se pro tuto stezku stala určující a propsala se až do jejího názvu.
Správu a kontrolu nad stezkou v prvních stoletích měl evidentně panovník a následně církev. Na německé straně to bylo od 12. století pasovské biskupství. Právě Pasov se stal hlavním jižním výchozím bodem, který stezka spojovala s Prahou, respektive Českým královstvím.
Na české straně se o zisk po určitou dobu dělil panovník a církev, avšak po husitských válkách vystřídala vyšehradskou kapitulu světská moc, především nejvýznamnější jihočeský rod, Rožmberkové.
Nejvýznamnější období Zlaté stezky lze klást do 14. až 16. století. Z obchodu, tedy z prosperity a bohatství, pochopitelně chtělo těžit více míst, což vedlo k postupnému rozvětvení jednotlivých tras. Zlatá stezka tak postupně získala tři hlavní směry. Kromě nejstarší cesty přes Prachatice (respektive dnešní Staré Prachatice), vedla další větev přes Vimperk a Kašperské Hory.
O vimperské Zlaté cestě pochází první písemná zmínka z roku 1312, je však jistě mnohem starší. Vypovídá o tom mimo jiné existence vimperského hradu, jenž zde stál nejspíše od pokročilé 2. poloviny 13. století. Jeho funkce byla jasná. Byl nejen prostředkem demonstrace moci a ekonomických možností svého stavitele, kterým byl zřejmě král Přemysl Otakar II., ale také strážním bodem nad důležitou stezkou.
Podobný vývoj zažila i tzv. kašperskohorská stezka, která vznikla během 14. století. K její ochraně, stejně jako k ochraně místních zlatých dolů, nechal císař a český král Karel IV. vystavět hrad Kašperk.
Zlatou stezku, respektive její jednotlivé větve, střežilo v šumavském pohraničním hvozdu hned několik hradů. Kromě výše zmíněných například také Kunžvart. K tomu je nutné připočítat hrady na německé straně, například Wolfstein,
Význam stezky upadl kolem poloviny 17. století po konci třicetileté války, jejíž průběh do jisté míry odřízl České království od zbytku Evropy.
Takzvaní soumaři přepravovali z německých zemí drahé látky, jižní plody, koření a víno. Opačným směrem proudilo hlavně obilí, chmel, med, vlna, kůže či pivo. Nejvýznamnějším artiklem, který po stezce putoval, byla sůl z rakouských solných dolů. České země jí měly nedostatek, a tak se musela dovážet. Zde je nutné říci, že ve středověku se sůl nepoužívala jen k dochucení jídla, ale také jako jediný známý konzervační prostředek na potraviny.
Právě důležitá a drahocenná sůl přinesla stezce, po které putovala, její pojmenování. Ve středověku sice nesla označení solná či pasovská, ale od 16. století se ujal název Zlatá, právě díky výnosu, který tato stezka přinášela.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele
historie , Obchody , středověk , šumava , jižní čechy , Praha
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák