Jak řádila španělská chřipka v Praze? Není to neškodná rýma, varoval tisk

Jednu z nejhorších epidemií v dějinách představovala španělská chřipka. Dochovaný dobový tisk nám přináší svědectví o tom, jak tato nemoc řádila v Praze.

Za vůbec první oběť španělské chřipky je u nás považován JUDr. Egon M. Prorok, konceptní praktikant na pražském policejním ředitelství. Ten zákeřné nemoci podlehl v pouhých 25 letech, o jeho skonu informovaly v polovině září 1918 Lidové noviny: „První obětí zákeřné španělky stal se policejní úředník dr. Prorok, přidělený úřadu pro potírání válečné lichvy, který ve středu podlehl španělské nemoci.“

Na počátku října 1918 v Praze začala španělská chřipka řádit v plné síle. Místní noviny referovaly zejména o častém úmrtí mladých osob v důsledku těžké a krátké choroby. Dne 6. října nabádal deník Prager Tagblatt občany k opatrnosti, že španělská chřipka není jen „neškodná podzimní rýma“, ale nebezpečná nemoc, které již podlehl poměrně značný počet osob. V novinách byly rovněž zaznamenány případy náhle kolabujících lidí v pražských ulicích či rychlá úmrtí nemocných v přeplněných nemocnicích, kde se nákaza rychle šířila. Počet nemocných stoupal také v hustě obydlených činžácích nebo dělnických čtvrtích. Nemoc zasáhla například i pražskou ženskou věznici, kde se nakazila více než polovina vězenkyň.

Z dobového tisku je možné zjistit přibližný počet obětí španělské chřipky v Praze. V novinách byly zpravidla evidovány osoby zemřelé v nemocnici, kterých bylo v říjnu 1918 v řádech desítek denně. Počet obětí byl ve skutečnosti mnohem vyšší. Zřejmě nejhorším říjnovým dnem pro pražskou všeobecnou nemocnici byl čtvrtek 17. října, kdy španělské chřipce podlehlo 32 nemocných. Situace byla vážná, ze dne 11. října pochází zpráva přinášející čísla nově hospitalizovaných i zemřelých s děsivým dovětkem: „Sklepy obou patologických ústavů jsou přeplněny mrtvolami, takže je třeba zřídit vlastní dočasné márnice.“

Ačkoliv počet nemocných i zemřelých stoupal, úřady vydaly jen málo nařízení či omezení, která mohla přispět k minimalizování šíření nákazy. Doporučena byla dezinfekce nebo časté větrání uzavřených prostor (vyhláška stanovovala například větrání v divadlech a biografech minimálně po dobu jedné hodiny denně), zavřely se některé školy. Poměrně laxní přístup byl kritizován společností. Dne 25. října 1918 se v časopise Venkov objevila dlouhá rozhořčená zpráva, kde se mimo jiné psalo: „Nestojí lidské životy za to, aby na čas všechna divadla, biografy atd. byly uzavřeny, má snad celá veřejnost trpěti kvůli ohledu na výnosné obchody několika jednotlivců nebo společností?“ Podobně laděné články se objevovaly i v jiném tisku.

Pražská divadla se rozhodla využít nepříznivé situace k rozptýlení vystresovaných obyvatel, a proto nabízela větší počet představení. To však bohužel spíše přispělo k šíření nemoci. V divadle na Žižkově se dne 11. října 1918 uskutečnilo představení hry Láska si nedá poroučet, ve které tehdy účinkovalo několik herců s příznaky španělské chřipky! Herečka Máňa Bohatová se jen stěží držela na nohou a ještě před koncem představení zkolabovala.

Na konci října 1918 noviny oznamovaly, že „chřipka v Praze pomalu už není“. Nákaza se v hlavním městě skutečně už tolik nevyskytovala, nemoc se projevovala čím dál mírnějším průběhem. V polovině listopadu však choroba znovu naplno udeřila, v další vlně se vrátila na začátku roku 1919 a 1920. Nejzákeřnější ale byla zřejmě právě v říjnu 1918.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

historie nemoci španělská chřipka Praha

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 1 hodinou

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 2 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 2 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 3 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 4 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 4 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy