Jak šetřila při vaření Magdalena Dobromila Rettigová?

Nejznámějším dílem slavné Magdaleny Dobromily Rettigové je Domácí kuchařka z roku 1826. Z pera této ženy však pochází více kuchařských knih, mezi ty méně populární patří třeba Praktická kuchařka. Ta obsahuje i recepty na laciná jídla a několik rad, jak při vaření ušetřit, protože „při dnešní neobyčejné drahotě každá hospodyně počítati musí s každým krejcarem a je-li vaření uměním, vyjíti v domácnosti s vyhozeným penízem jest opravdu největším uměním.“ K tomu Rettigová dodává:

„Úsporné hospodaření v domácnosti nespočívá pouze v šetření a omezování výdajů. Rozumné hospodaření spočívá také v tom, aby bylo v domácnosti výhodně využitkováno vše, co se využitkovati dá, aby upotřebily se věci, které velmi často považovány jsou za bezcenné, aby zpracovány byly odpadky, aby požívatiny mohly býti nakupovány v době, kdy jsou nejlevnější a zachovány bez porušení pro dobu, kdy jsou nejdražší a j.“

Těmito slovy Magdaleny Dobromily Rettigové se bezpochyby můžeme řídit i dnes. Základním úkolem spořivé hospodyňky je podle Rettigové sestavování pestrých jídelníčků, přičemž musí brát v úvahu cenu potřebných surovin v souladu se svým rozpočtem pro domácnost. Jak autorka píše: „Zásadou budiž sestaviti pořad jídel co nejpestřejší, aby se jedno jídlo často neopakovalo, neboť i ta nejlepší pečeně, často požívaná, se přejí. Čím pestřejší program, tím levněji hospodyňka vyjde, neboť sem tam snese každý muž i ten nenáviděný škubánek a nějakou tu opovrhovanou kaši.“

V souvislosti s šetřením v kuchyni Rettigová poznamenala, že by hospodyňka dokázala vařit mnohem levněji, kdyby nepřipravovala tak často masité pokrmy. Maso nejenom, že je velice drahé, ale jeho častá konzumace také neprospívá zdraví člověka. Když tak kuchařka omezí spotřebu masa, prospěje rodinnému rozpočtu i zdravotnímu stavu celé rodiny! A co lacinějšího a zdravějšího má žena zařadit do jídelníčku místo masa? Sezónní zeleninu a luštěniny! Ze zeleniny Rettigová hojně využívala v kuchyni květák, špenát, kapustu, hlávkový salát nebo okurku.

Mezi vůbec nejlevnější pokrmy zaznamenané Magdalenou Dobromilou Rettigovou patří Polívka z rozličných kořínků. Ta se nepřipravovala z nějakých kořínků rostlin, ale z kořenové zeleniny. Hrnec polévky se uvařil ze dvou velkých cibulí, tří petrželí, tří velkých mrkví a dvou menších celerů. Do pokrmu patřila ještě trocha zázvoru pro zahřátí a lžíce másla pro zjemnění. Tuto polévku bylo možné ještě vylepšit tím, že se v ní povařila ryba. Kdo chtěl, mohl ji ještě zahustit moukou. Hotová polévka se servírovala s kousíčky osmažené žemle a posypaná nasekanou petrželkou.

Na co pak musí kuchařka podle Rettigové při vaření dbát, aby zbytečně neutratila moc peněz, to je pečlivost. Je nutné se mít na pozoru, aby se žádné jídlo nepřipálilo, nepřesolilo či jiným způsobem nezkazilo. Pak by se totiž vaření značně prodražilo o nákup nových surovin.

Kromě dobrých rad, jak v kuchyni ušetřit, sestavila Magdalena Dobromila Rettigová sezónní jídelníčky, které vyjdou rodinu velice lacině. Stačí zkrátka používat sezónní suroviny a člověk ušetří nemalé peníze. A to platí i v dnešní době.