Důležitou součástí společenského života evropské šlechty byly salony, kde docházelo k významným schůzkám či diplomatickým jednáním, ale také k intrikám. Platila v něm jistá pravidla, byl specifickou formou kulturního života.
Pojem „salon“ byl v roce 1940 definován takto:
„Salonem se rozuměl užší kroužek jednotlivců, scházejících se v domácnostech některého významného uměleckého nebo politického pracovníka. Na jejich schůzkách se debatovalo o všech aktivitách soudobého života. Jedni tu překvapovali svou duchaplností a učeností, jiní svými uměleckými schopnostmi jako hudebníci a zpěváci, básníci a spisovatelé tu předčítali své novinky.“
Z výše uvedené definice si jistě dokážeme udělat představu o tom, co to vlastně takový salon byl. Také je z ní patrné, že charakteristickým znakem aristokratického salonu byla debata, a to například o literatuře, filozofii, umění nebo třeba politice. Salon dříve zpravidla fungoval pod záštitou jedné konkrétní osoby, která určovala pravidelné schůzky a mnohdy i témata diskuzí.
Aristokratický salon má svůj původ ve Francii. Odtud se spolu s myšlenkami osvícenství šířil nejprve do Německa, kde se nacházely proslulé salony zejména v Drážďanech a Lipsku. Ve střední Evropě bychom za jakési předchůdce salonů mohli považovat tzv. fraucimory. V zámožných aristokratických kruzích vlastně fraucimor imitoval skupinu dvorních dam královny. Zejména od konce 16. století měla svůj fraucimor každá vážená šlechtična, aby si udržela své společenské postavení. Teprve ve druhé polovině 18. století začal ve středoevropském prostoru rozkvět salonů francouzského typu. Vyhlášené salony byly tehdy ve Vídni.
V českém prostředí se koncem 18. století také zrodilo několik aristokratických salonů. Zatímco v Evropě měly přístup do tohoto prostředí také ženy, v českých zemích v salonech měli jenom nepatrné zastoupení. Vysvětlení tohoto jevu je dle některých historiků prosté. Ženám v našem prostředí bránila ve vstupu do salonů častá těhotenství, zatímco například francouzské šlechtičny si brzy osvojily některé antikoncepční metody. V čele českých salonů tak stál vždy muž, většinou svobodný zednář, muž velice vzdělaný a s širokým intelektuálním rozhledem. Kromě aristokracie měla do salonu přístup také měšťanská inteligence, tedy vzdělaní úředníci, lékaři nebo advokáti, univerzitní profesoři. Vždy se jednalo o vybranou a uzavřenou společnost.
Jak takový aristokratický salon vypadal? Odpověď nám může podat Ottův slovník naučný: „Disposičně zaujaly salony onu prostoru, která byla v prvním poschodí ponechávána pro sál. Výzdoba jejich se řídí zámožností majitele paláce nebo i domu, ale má přece pravidelné charakteristické znaky: Štukaturu stropů a stěn, jsou-li tyto potaženy tapetami nebo tapiseriemi, nebo dřevěné obložení, bohatě vyřezávané. Strop a stěny jsou vyzdobeny freskami. Nezbytné jsou krby, obložené mramorem, a zdobené dveře. Zařízení salonů se skládá ze stolků, geridonů, křesel a židlí. Doplněním je visací mohutný lustr, girandoly, zrcadla a plastiky. Obrazy, kromě portrétů, v salonech nebývají.“
Ve vybavení salonů se často zrcadlila sběratelská vášeň majitele, a to v podobě obrazů nebo plastik či knih. Součástí salonů bývaly také hudební nástroje, nejčastěji cembala, klavíry nebo harfy, jejichž zvuk doplňoval program.
Politika, literatura, hudba nebo umění – o tom všem se i v českých salonech vášnivě diskutovalo. Pro salony pražské byl typický zájem o český jazyk a literaturu, což se projevilo zejména v období tzv. národního obrození. Právě v prostředí salonů vznikly některé normy spisovného českého jazyka.
Související
Kavalírské cesty. Jak vypadaly zahraniční vzdělávací cesty šlechticů?
Lipnice nad Sázavou: Hrad českého krále, který nikdy nedostal korunu
aristokracie , historie , kultura , Umění , Drážďany
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 2 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 3 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 4 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 4 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 6 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěli mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
včera
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
včera
Facebook a Instagram bude vyšetřován EU
včera
Zákaz rozdělávání ohně. Střední Čechy reagují na výstrahu ČHMÚ
včera
Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev
včera
Pavel považuje Vrbětice za nejbrutálnější napadení české suverenity Ruskem od roku 1968
včera
Slovák, který donášel Rusům, míří za mříže. Neplatil udělenou pokutu
Specializovaný trestní soud na Slovensku poslal Bohuše Garbára do vězení za vyzvědačství pro Rusko a braní úplatků. Soud nevyhověl žádosti odsouzeného o odpuštění zbytku dříve uloženého finančního trestu. Garbár si má nově odsedět přes rok a půl, proti rozsudku podal stížnost.
Zdroj: Jan Hrabě