Důležitý mezník v životě šlechtice znamenala tzv. kavalírská cesta. Jednalo se o specifický způsob vzdělávání rozšířený zejména od druhé poloviny 16. století do počátku 17. století. Tehdy v oblasti vzdělávání a výchovy vznikl nový ideál, kdy urozený člověk měl mít nejenom rytířské ctnosti, ale také si měl osvojit znalosti a vědomosti z nejrůznějších oborů či vybrané společenské chování.
Výchova a vzdělávání šlechticů podléhaly jistým pravidlům. Poslední fázi výchovného a vzdělávacího procesu tvořily v 16. a 17. století tzv. kavalírské cesty. Jednalo se o zahraniční cesty za vzděláním. Nezřídka na nich však aristokraté získávali jiné zkušenosti, třeba kulturní obohacení nebo první sexuální zkušenosti.
Zpravidla kavalírská cesta směřovala primárně na nějakou zahraniční univerzitu. Ačkoliv bylo cílem studovat na univerzitě v zahraničí, nebývalo pravidlem ukončení studia získáním akademického titulu. Šlechtic však měl také poznat nové země, jejich kulturu a zvyklosti, získat nové zkušenosti v nejrůznějších oblastech, naučit se cizím jazykům nebo své znalosti cizího jazyka zdokonalit, navázat nové důležité diplomatické kontakty, osvojit si rytířské dovednosti (tedy jízdu na koni nebo šerm), proniknout do života na významných evropských dvorech, s čímž souviselo zvládnutí vybraného společenského chování. Samotné cestování tehdy tvořilo součást vzdělávacího procesu šlechtice. Kavalírská cesta bývá někdy chápána jako jakási forma přechodového rituálu, kdy dospívající šlechtic pronikl do světa dospělých.
Na kavalírskou cestu se vydávali šlechtici ve věku patnácti až dvaceti lety, někdy však i ve vyšším věku. Doprovod jim dělal vychovatel, který zpravidla dostal na starosti finance adolescenta. Tak se předešlo riziku, že by mladý šlechtic utratil všechny peníze v prvním hostinci či s financemi zacházel podobným nehospodárným způsobem. Vychovatel také dohlížel na chování či zdravotní stav svého svěřence. Jeho povinností bylo usměrňovat vystupování šlechtice na veřejnosti, v případě potřeby obstarání lékařské či jiné pomoci. Také plnil roli informátora, kdy pravidelně o průběhu cesty psal domů. Díky doprovodu šlechticů na kavalírských cestách mohli vychovatelé poznat zahraničí a třeba i vystudovat na zahraniční univerzitě. Mnohdy však vychovatelé měli se svými svěřenci problémy. Do dnešních dnů se nám dochoval deník Šimona Proxena ze Sudetu, který se stal vychovatelem Julia Šlika. V lednu 1564 si tento muž o Šlikovi napsal, že „je ducha nejapného a nemá do učení chuť. Rač mne Bůh milostivě zbavit tohoto břemene; ten hoch nemá schopnosti pro nic.“
Zahraniční kavalírská cesta mohla trvat několik měsíců, ale také několik let. Většinou délka cesty závisela na finančních možnostech konkrétní šlechtické rodiny, jednalo se totiž o značně finančně nákladnou záležitost. Někteří chudší šlechtici, kteří si sami tuto vzdělávací cestu nemohli dovolit, jezdili s těmi bohatšími jako doprovod. V tomto případě pro ně cesta znamenala především kulturní obohacení. Velmi oblíbeným cílem byla Itálie, kam se jezdilo za vzděláním, kulturou, ale i navštěvovat významná poutní místa.
Po polovině 18. století se již na žádné kavalírské cesty nejezdilo. Josef II. dokonce tvrdil, že taková vzdělávací cesta je „ztráta času a peněz“, a proto chtěl toto cestování šlechticů úplně zakázat. Šlechtici skutečně omezili své zahraniční vzdělávací cestování, což ovšem souviselo i s faktem, že se zvýšila úroveň místních univerzit, na kterých se začaly vyučovat i obory dříve dostupné pouze v jiných zemích.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , šlechta , aristokracie , vzdělání , výchova
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 1 hodinou
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 1 hodinou
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 2 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 3 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 4 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 4 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 5 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 6 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 7 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 8 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 8 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 9 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 17 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Listopadovým prezidentským volbám v USA by měly předcházet předvolební duely obou kandidátů. Úřadující prezident Joe Biden se v pátek jasně vyjádřil, že nejpozději na podzim je ochoten debatovat s republikánským vyzyvatelem a svým předchůdcem Donaldem Trumpem, informovala AP.
Zdroj: Lucie Podzimková