Letošní letní olympiáda již skončila, ta první v moderních dějinách se uskutečnila před 125 lety? Kdo stál u jejího zrodu a kde se konala? Kdo a v jakých disciplínách tehdy uspěl?
Pierre de Coubertin a znovuzrození tradice
Za znovuzrození tradice pořádání olympijských her vděčíme muži jménem Pierre de Coubertin. Tento francouzský učitel a historik pocházel z aristokratických kruhů, kde se mu dostalo kvalitního vzdělání. Na zahraničních studijních pobytech se inspiroval a po svém návratu do Francie se snažil prosadit výuku tělesné výuky i na francouzských školách. Také si všiml výsledků archeologických výzkumů na místě staré Olympie, které potvrzovaly konání olympijských her v období starověku, a rozhodl se tradici konání sportovní akce obnovit. Poprvé s tímto záměrem veřejně vystoupil v listopadu roku 1892, realizovat ho se mu podařilo až o čtyři roky později.
Dne 6. dubna 1896, na velikonoční pondělí, se konalo slavnostní zahájení prvních olympijských her v moderních dějinách, a to v řeckých Athénách. Datum nebylo zvoleno náhodou. Roku 776 se konaly první starověké olympijské hry, a ty moderní byly tedy realizovány přesně po 1120 letech. Zahajovacího ceremoniálu se ujal řecký král Jiří I., který pak hry dne 12. dubna 1896 také slavnostně zakončil. Na prvních moderních olympijských hrách nechyběl i zástupce našich zemí a člen Mezinárodního olympijského výboru, Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Byl jediným Čechem přítomným na této sportovní události, naši sportovci se jí neúčastnili.
Disciplíny a úspěchy
Na olympiádě se tehdy soutěžilo v celkem devíti sportovních odvětvích – atletice, cyklistice, gymnastice, plavání, šermu, střelbě, tenisu, vzpírání a zápase. Nejúspěšnějším sportovcem prvních moderních olympijských her se stal německý gymnasta Hermann Weingärtner, který byl oceněn šesti medailemi! Získal tři zlaté medaile – v týmových cvičeních na bradlech a na hrazdě i v samostatném cvičení na hrazdě. Stříbrné vybojoval v disciplínách cvičení na koni našíř a na kruzích, medaili bronzovou v přeskoku. Mezi hvězdy olympijských her patřil i další Němec a gymnasta Carl Schuhmann. Ten obdržel čtyři zlaté medaile, a to za přeskok, cvičení na bradlech a na hrazdě a v řeckořímském zápase. Finále zápasu bylo napínavé, Carl Schuhmann se v něm utkal s řeckým protivníkem Georgiem Tsitasem a ukončila ho až noční tma. Proto se v disciplíně pokračovalo až příští den ráno, kdy Schuhmann Řeka velmi rychle porazil.
Vrchol olympijských her roku 1896 představoval maratónský běh, ve kterém exceloval řecký atlet Spyridon Luis, a stal se tak hrdinou národa. Za vítězství získal nejenom olympijskou medaili, ale také velké množství darů od svých fanoušků. Samotný řecký král mu daroval povoz i s oslíkem, aby mohl nadále provozovat svou živnost. Jeden z nejbohatších řeckých bankéřů mu nabídl značný finanční obnos, ale také ruku své dcery. Spyridon byl však již v době závodu ženatý a měl dvě děti. Od Řeků dostal i drobnější dárky, jako třeba zlaté hodinky nebo doživotní holičské služby zdarma.
Sportovec pocházel z velmi chudých poměrů a jako dítě se musel podílet na rodinném rozpočtu. Proto si přivydělával jako roznašeč vody, čistič bot nebo poslíček. A právě díky tomu se stal úspěšným běžcem a vítězem na olympiádě. Jeden z jeho zákazníků ho totiž navrhl kvalifikovat na účast na olympijských hrách v disciplíně maratónského běhu.
V plavání tehdy zazářil mladý Maďar Alfréd Hajós, který vyhrál v závodech na 100 a 1200 metrů. Závody probíhaly v extrémních podmínkách ve Středozemním moři, přičemž voda měla jen deset stupňů a plavcům výkony kazily také vysoké vlny. V době svého úspěchu studoval Hajós architekturu, a když se po olympiádě vrátil do školy, děkan mu prý jen suše oznámil: „Vaše medaile mne nezajímá, ale nemohu se dočkat, až uslyším vaše odpovědi při vaší příští zkoušce.“ Architekturou se Hajós později živil, ale od světa sportu se příliš daleko nevzdálil – navrhoval totiž sportovní a plavecké areály.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
před 1 hodinou
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
před 2 hodinami
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
před 3 hodinami
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
před 4 hodinami
České dráhy o svátcích omezí provoz. Cestující se musí pečlivě informovat
před 5 hodinami
Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí
před 5 hodinami
Velký požár v Bruntále: Hoří kasárny, platí třetí stupeň poplachu
před 6 hodinami
Obchody dnes ještě otevřely. Znovu lidé nakoupí až v pátek
před 7 hodinami
EuroZprávy.cz přejí svým čtenářům příjemné prožití vánočních svátků
před 8 hodinami
Počasí bude o blížícím se víkendu typicky zimní
včera
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
včera
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
včera
Zelenskému došla trpělivost: Pokud Severní Korea vyšle další vojáky, odpovíme
včera
Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů
včera
Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů
včera
Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny
včera
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
včera
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
včera
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
včera
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“.
Zdroj: Patrik Bohačiak