Diamanty, rubíny i perly. Šperky měly pro královnu Alžbětu II. historickou i citovou hodnotu

Původ některých královniných šperků sahá hluboko do minulosti, až do 16. století! Většina je však mladší, převážně se jedná o kusy z 19. a 20. století. Kolekce zahrnuje tiáry, náhrdelníky, náušnice nebo brože. Každý šperk v sobě nese nějaký příběh.

Mnoho významných událostí se pojí například s tzv. tiárou královny Mary, která byla zhotovena roku 1919 pro královnu Marii z Tecku. Na její výrobu se využilo několik diamantů ze šperku královny Viktorie. Královna Marie tiáru nosila do léta roku 1936, kdy ji přenechala své snaše a čerstvě korunované panovnici Alžbětě, královně matce. Ta když poprvé tento šperk vynesla do společnosti, nesetkala se prý s příznivým ohlasem, ale jistý sir údajně klenot označil za „ošklivou ostnatou tiáru“. Královna matka k ní však měla kladný citový vztah. Když se v roce 1947 její dcera a dnes již zesnulá Alžběta II. vdávala, poskytla jí právě tiáru královny Mary jako „něco vypůjčeného“. V den obřadu šperk praskl, šikovný a zkušený dvorní klenotník ho však stihl během chvíle opravit, a tak se s touto tiárou na hlavě dne 20. listopadu 1947 Alžběta provdala za prince Philipa. Tiára zažila ještě další dva urozené sňatky jako „něco vypůjčeného“ pro štěstí. V roce 1973 ji měla na svatbě princezna Anna (sestra Alžběty II.), roku 2020 princezna Beatrice z Yorku.

Výjimečná je také tiára Dívek z Velké Británie a Irska, vůbec první šperk tohoto druhu, jaký Alžběta II. vlastnila. Roku 1947 ji dala Alžbětě coby svatební dar její babička Marie z Tecku, pro niž byla v roce 1893 rovněž svatebním darem. Původně diadém obsahoval třináct perel, ty však nechala roku 1914 Marie nahradit diamanty. S touto tiárou bývala královna Alžběta II. velmi často vyobrazována na oficiálních portrétech nebo na bankovkách.

Jako svatební dar dostala Alžběta II. také barmskou rubínovou tiáru. Jednalo se o dárek od obyvatel Barmy, který měl tehdy ještě princeznu ochraňovat před vším zlým. Tiára totiž nese téměř stovku rubínů a tento kámen dle staré lidové barmské tradice působí jako spolehlivá ochrana před nemocemi a zlými silami.

Ke svým osmnáctým narozeninám dostala Alžběta vzácný dar – brilianty a diamanty zdobenou tiáru zvanou Halo Cartier. Roku 1936 ji proslulá klenotnická firma Cartier vyrobila na zakázku pro vévodu z Yorku, budoucího krále Jiřího VI., který ji dal své manželce, královně Alžbětě matce. V roce 1953 se šperk stal svědkem korunovace Alžběty II. Také tato tiára hrála roli jako „něco vypůjčeného“ na svatbě, a to Kate Middleton s princem Williamem roku 2011.  

Skutečně starožitným šperkem je perlový náhrdelník královny Anny, ten údajně nosila poslední panovnice z rodu Stuartovců – Anna Stuartovna. Náhrdelník měla dostat od svého manžela. Původ šperku tak sahá až do konce 17. století.

Perlový náhrdelník královny Karoliny patřil na počátku 18. století britské královně Karolině z Ansbachu, poté se dědil z generace na generaci. V roce 1947 ho dostala Alžběta jako svatební dar od svého otce a chtěla ho na sobě mít právě v den svatby. Předsvatební nervozita však zřejmě způsobila, že ho zapomněla v St. James’s Palace. Alžbětin tajemník tehdy pospíchal pro perlový náhrdelník, neváhal při tom použít automobil, který byl první po ruce, a to limuzínu norského krále. Cestou se ale dostal do zácpy, a tak z vozu vystoupil a do paláce musel dojít pěšky. Další komplikace nastaly v paláci, kde mu stráž nevěřila odříkanou historku a musela ji prověřit. Nakonec vše dobře dopadlo, a Alžběta se tak vdávala s perlami okolo krku.