K Vánocům neodmyslitelně patří cukroví. Dnes je známo nepřeberné množství druhů, přičemž každá rodina má zpravidla ten svůj oblíbený. Některé osvědčené recepty se dědí z generace na generaci a mohou mít svůj původ ve starých kuchařských knihách – třeba v těch od Magdaleny Dobromily Rettigové.
Pečení vánočního cukroví patří mezi zvyky s dlouhou tradicí. Jeho původ sahá až do předkřesťanských dob, kdy se o zimním slunovratu připravovalo speciální obřadní pečivo, kterému se připisovaly magické a ochranné účinky. Z tohoto „ochranného“ pečiva se postupem času vyvinulo vánoční cukroví, jehož obliba vzrostla zejména v 19. století. V této době vzniklo mnoho dodnes známých druhů cukroví, které do své kuchařské knihy zaznamenala slavná Magdalena Dobromila Rettigová.
K nejoblíbenějším druhům vánočního cukroví se dnes řadí vanilkové rohlíčky, které pekly hospodyňky již v 19. století. Postup přípravy se od té doby prakticky nezměnil. Z mouky, cukru, čerstvého másla a nastrouhaných sladkých mandlí se vypracovalo těsto, z něhož se tvarovaly drobné rohlíčky a pekly se „zvolna do žlutava“. Ještě teplé cukroví se sebralo z plechu a obalilo ve vanilkovém cukru. Ten si každá žena připravovala sama z tlučeného cukru a pravé vanilky, která „jest oblíbena pro jemnou vůni, pocházející od silice vanilkové“.
Kromě vanilkových rohlíčků bychom v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové našli i rohlíčky oříškové, sněhové, cukrové šlehané, cukrové třené nebo rohlíčky mandlové, které se dělaly takto:
„Ustrouháme 14 dkg oloupaných sladkých a 3 ½ dkg hořkých mandlí. Třeme 14 dkg tlučeného cukru s dvěma bílky půl hodiny, načež přimícháme uchystané mandle a lžíci jemně ustrouhané housky. Pak uděláme zcela malé rohlíčky, jež vyválíme v strouhané housce a zvolna upečeme.“
V městském prostředí vzniklo v 19. století další vánoční cukroví, které se peče dodnes – zázvorky. Od druhé poloviny 19. století pronikalo pro dostupnost surovin i na venkov. Magdalena Dobromila Rettigová zapsala hned několik receptů na zázvorky. Základem těsta byla vždy polohrubá mouka, cukr, strouhaný zázvor a vejce. Vajíčka se přidávala buď celá, nebo sníh z bílků – to do zázvorek sněhových. Přísadou mohla být i strouhaná citronová kůra. Hotové těsto se rozválelo na tenký plát, z něhož se následně vykrájely nejrůznější tvary. Ty se musely nechat na plechu dvě až tři hodiny „odpočinouti“, poté se zvolna upekly v troubě. Upečené zázvorové cukroví se většinou nijak nezdobilo, mohlo se však pocukrovat nebo potřít citronovou polevou.
K dnes již tradičnímu vánočnímu cukroví patří medvědí tlapky neboli pracny či pracičky. I tento druh pekla již Rettigová, která znala dva způsoby přípravy. Jedna varianta tlapek obsahovala citronovou šťávu a kůru, druhá skořici a hřebíček. V obou případech si hospodyně musela nejprve nachystat pražené mandlové těsto z cukru, nadrobno posekaných mandlí a másla. Mandle opražila na másle, přidala všechny další ingredience a míchala do zhoustnutí. Vzniklým těstem pak plnila formičky, a když horké těsto vychladlo a zatuhlo, bylo cukroví hotové.
Magdalena Dobromila Rettigová pekla i čokoládové cukroví, přičemž čokoláda tehdy ještě patřila k drahým a poměrně vzácným komoditám. Tato ingredience dala název například svátečnímu tzv. černému pečivu, jehož příprava byla následující:
„V 21 dkg mouky rozválíme 14 dkg čerstvého másla, přidáme tabulku strouhané čokolády, dva žloutky na tvrdo uvařené, 14 dkg oloupaných a utlučených mandlí, 14 dkg tlučeného cukru, trochu tlučeného muškátového ořechu, přirazíme jedno vejce a zaděláme těsto, jež vypracujeme a dáme na půl hodinky odpočinouti do chladna. Potom z něho vytvoříme cokoliv a upečeme je.“
Vánoční cukroví z dražších surovin si však mohli dovolit pouze zámožní měšťané a vyšší společenské vrstvy. Mnohem častěji se peklo cukroví z laciných a běžně dostupných ingrediencí – například cukroví škvarkové nebo z vánočkového těsta. Teprve po druhé světové válce se více rozšířilo „luxusnější“ sváteční cukroví, které se začalo také ve velkém prodávat v cukrárnách.
Související
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
historie , cukroví , Magdalena Dobromila Rettigová , Vánoce , recepty, vaření -
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 2 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 2 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 4 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák