Zatímco dnes se většina lidí chystá na zimu především nákupem surovin na výrobu cukroví a nákupem vánočních dárků, ve středověku pro lidi už nyní nastal čas na zajištění vlastního bezpečí a komfortu pro nepříznivé zimní měsíce. To vše většinou zajišťoval les.
Středověk byl, jak je všeobecně známo, poměrně drsným obdobím. Příčinou byl jednak fakt, že po zániku antického světa došlo ke ztrátě velkého množství vědomostí a technologií a tím pádem i nástrojů pro snadnější práci. Další skutečností bylo, že rozvoj středověké Evropy už nespočíval jen v klimaticky příhodném Středomoří, ale i v mnohem chladnějších klimatických pásmech.
Lidé v této části Evropy však měli jednu značnou výhodu - nekonečné a husté lesy, respektive v dané době ještě pralesy, které teprve čekaly na kultivaci a zajišťovaly bohatý zdroj obživy a surovin. Právě v lesích lidé nacházeli podstatné zdroje pro chladnější období.
Lesy měly ve středověku mnoho funkcí. Například v pohraničí sloužily jako pomyslné zemské hranice. Dobře známé je to právě v našich zemích, kde husté, místy neprostupné lesy pokrývající vyšší i nižší pohoří, tvořily pohraniční hvozdy.
Ve středověku však lesy pokrývaly mnohem větší prostor, než je tomu dnes. Husté lesy tvořily i pomyslnou hranici mezi Moravou a Čechami, skrz které vedlo jen několik hlavních dálkových obchodních cest.
Po celý středověk, ale také během novověku, byl les jedním z hlavních zdrojů materiálního zajištění a v určité míře také obživy. Některé lesy byly pochopitelně soukromím majetkem a byly střeženy. Sloužily často jako lovecké hvozdy a obory především pro panovníky a šlechtu. U nás je asi nejznámější křivoklátský Přemyslovský hvozd.
Zájem veškeré populace o využívání lesů coby zdroje dřeva vedlo pochopitelně k nutnosti lesy chránit. Už z 9. století pochází tzv. Soudní zákon pro laiky. V něm je uveden trest za kácení a podpalování lesa. V českých zemích pochází nejstarší obdobný příklad ze Statut Konrádových z roku 1189. Rozsáhlejší a komplexnější pravidla obsahuje i zákoník od Karla IV. ze 14. století. Kácet se nesmělo například ve zmíněných pohraničních hvozdech.
Lidé obecně v sousedství svých domů využívali les po celý rok. Dřevo se ale kácelo zpravidla jen v určitý čas. Ten nastával právě nyní na konci podzimu a během zimy. Dáno to bylo několika faktory. Jednak stromy už neměly listí, jednak lidé měli více času, neboť bylo po sklizni a jejich práce na poli již nebyla vyžadována.
Ze stromů se nezískávalo jen topivo v podobě dřeva, ale z jehličnanů také míza. Spotřeba dřeva byla během středověku velká, neboť sloužilo jako topivo pro domácnosti, ale také pro různé výrobny, například sklárny. Dřevo bylo pochopitelně také nejčastějším stavebním materiálem. Zpravidla se jeden rok pokácelo a nechalo se do dalšího roku či déle odležet, aby se zbavilo přebytečné vody a bylo tak kvalitnější a pevnější. Postupem času se kvalitní dřevo dokonce muselo dovážet z větší dálky. Známá je voroplavba po Vltavě z pohraničních hvozdů do Prahy.
V lese člověk nacházel kromě dřeva v podobě kmenů stromů i menší zdroje topiva - klacky, chrastí, šišky, větve, suché chvojí. Dále zde mohl sbírat med, bobule, byliny a v řídkých porostech také pást dobytek.
Během roku mohlo docházet k osekávání větví. Ke kácení stromů však docházelo až ke konci roku. Dřevo posloužilo jako zdroj tepla pro chladné podzimní a zimní dny, ale vykácený prostor také umožnil rozšířit obdělávanou část půdy pro příští roky. Dřevo na otop se získávalo již během podzimu, během zimy pak byly zásoby jen doplňovány. Na konci jara a během léta se pak z kvalitního dřeva, zpravidla z listinných stromů či starých jehličnanů, vyrábělo uhlí.
Související

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Jana Nepomuckého umučili před 650 lety. Patří mezi nejoblíbenější světce na světě
historie , hrady a zámky , venkov , středověk , topení , lesy
Aktuálně se děje
včera

V OSN neprošla rezoluce o vyšetřování poškození plynovodů Nord Stream
Aktualizováno včera

Útok na škole v USA: Šest mrtvých, střílela mladá žena
včera

Metro A stálo. Do kolejiště spadl člověk
Aktualizováno včera

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů. Chce dialog
Aktualizováno včera

Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO
včera

Rusko chce od zahraničních firem příspěvek za odchod ze země
Aktualizováno včera

Biden se podle Bílého domu neobává občanské války v Izraeli
včera

Bayern Mnichov ukončil spolupráci s Nagelsmannem. Na vině může být i přítelkyně
včera

IKEA prodala svou ruskou továrnu. Aktivity v zemi pozastavila před rokem
Aktualizováno včera

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE
včera

I v Polsku navrhují zákaz TikToku v mobilech zaměstnanců veřejné správy
včera

František Straka míří z televizních obrazovek opět na lavičku. Tentokrát chytil laso od Trenčína
včera

Německá policie prohledala domov dvou prokremelských aktivistů
Aktualizováno včera

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel
Aktualizováno včera

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku
včera

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa
včera

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek
včera

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny
Aktualizováno včera

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce
včera
Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády
Z pokusu vraždy a z ublížení na zdraví obvinila plzeňská policejní komisařka devětatřicetiletého muže. Je podezřelý, že v pátek večer na náměstí jedné obce na Plzeňsku bodl jednoho svého kamaráda do zad a druhého do hrudníku. Z místa pak utekl a policie ho po intenzivním pátrání zadržela v sobotu ráno, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Raindlová. Muže poslal soud do vazby.
Zdroj: ČTK