Na alchymii bývá mnohdy pohlíženo jako na tak trochu zvláštní a tajemnou vědu a na některé alchymisty dokonce jako na podvodníky. Alchymie však bezpochyby stála u zrodu farmacie.
Badatelé se shodují na tom, že počátky farmacie lze hledat zhruba někdy v polovině 16. století. Také z dřívějších dob jsou známé nejrůznější lékařské spisy a příručky, ale v naprosté většině se jednalo o pouhé přepisy lékařských postupů či receptů na přípravu léčiv z pera starověkých autorit. Od konce 15. století v některých městech vznikaly jakési lékařské předpisy. Až do 16. století však představovaly nejběžnější a také nejdostupnější léčiva bylinky. Vydána byla celá řada herbářů, které obsahovaly vyobrazení léčivých rostlin, popis jejich účinků a příklady použití. Postupem času dostaly tyto původně botanické příručky více medicínský ráz. Autorem jednoho z nejvýznamnějších herbářů byl italský lékař Pietro Andrea Mattioli (1501-1578). Součástí evropských lékařských fakult byly botanické zahrady určené pro pěstování léčivých rostlin.
Polovina 16. století byla mimo jiné dobou rozvoje alchymie. Osvojení a prohloubení znalostí z oblasti chemie umožnilo alchymistům připravovat první chemická léčiva, což se setkalo s pozitivním ohlasem některých lékařů, kteří považovali jisté názory antických učenců za překonané. Z průkopníků v této oblasti lze jmenovat učence známého jako Paracelsus (vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim). Ten zavedl nový směr léčení zvaný paracelsismus, ke kterému se následně hlásila řada alchymistů i lékařů. Sám Paracelsus považoval lidské tělo za chemickou laboratoř, kterou pozitivně nebo negativně ovlivňuje přítomnost či nepřítomnost nejrůznějších chemických látek. Také se ale vracel k učení o signaturách, kdy navrhoval léčit orgány v lidském těle těmi rostlinami, které se nemocným orgánům svým tvarem podobají. Na konci 16. století se z paracelsismu vyvinulo učení nazývané chymiatrie či iatrochymie.
Z období 16. století se dodnes dochovalo jen minimum zapsaných postupů výroby chemických léčiv. Až tzv. Augsburský lékopis vydaný roku 1640 zahrnoval více než sto předpisů na výrobu chemických léků. Jedná se především o sloučeniny antimonu, olova, rtuti, železa, zlata nebo arzenu. Našli bychom zde však také recepty na přírodní extrakty z léčivých bylin. Sám již zmíněný Paracelsus připravoval lék proti morové nákaze tak, že do lihu na osm dní namočil šafrán, myrhu a aloe. Jistou zajímavostí je fakt, že Paracelsus žil několik měsíců v roce 1537 v Moravském Krumlově, kde měl léčit některé významné moravské šlechtice.
V roce 1517 vyšel v Norimberku první český herbář s názvem Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář, jehož autorem byl Jan Černý. Kromě popisu a vyobrazení léčivých bylin tato kniha obsahuje několik málo informací o chemických léčivech. O těch bychom se mohli dočíst také v díle nazvaném Lékařské knížky mistra Křišťana z roku 1544 – např. o využité síry, chloridu sodného či oxidu olovnatého při léčení nemocných osob. V roce 1591 vyšel tzv. Řád apatékářský, jehož autorem byl profesor pražské univerzity Adam Zalužanský ze Zalužan, který obsahuje seznam tehdy používaných chemických léčiv (např. sloučeniny arzenu, rtuti nebo zinku).
Od počátku 17. století se značně zvýšil počet vydávaných knih zabývajících se výrobou, vlastnostmi a využitím chemických léčiv, z nichž některé měl vlastnit i císař Rudolf II. Na jeho dvoře působil lékárník Jakub Horčický z Tepence, který se věnoval přípravě chemických léčivých přípravků. Roku 1608 údajně svoje preparáty vyzkoušel na samotném panovníkovi a úspěšně ho vyléčil z nemoci. Horčickému z Tepence je také připisována výroba tzv. sinapické vody, což byl prý zázračný léčebný prostředek, na jehož prodeji vydělal nemalé peníze.
Výrobou chemických léčivých preparátů byl v našich zemích v první polovině 17. století proslulý lékař Matyáš Borbonius z Borbenheimu. Lékařskou praxi provozoval v Litoměřicích, Napajedlech, Mladé Boleslavi a v Praze, kde se později stal také majitelem lékárny na Koňském trhu, tedy v místech dnešního Václavského náměstí. Právě na tomto místě bylo roku 1994 nalezeno chemické vybavení jeho laboratoře, ve které vyráběl léčivé přípravky. Od roku 1609 působil Borbonius jako zemský lékař. O svých léčebných postupech i využívaných preparátech si vedl podrobné deníky, které jsou dnes výborným zdrojem poznání dané problematiky. Víme tak třeba, že lékař svým pacientům jako účinné projímadlo podával tartarát draselný a na většinu zdravotních potíží předepisoval roztok kyseliny octové nebo sírové, dále ledek, sloučeniny zlata, stříbra nebo rtuti.
K útlumu alchymie, a tedy i k pozastavení rozvoje farmacie u nás došlo roku 1611, kdy skončilo období vlády Rudolfa II. a okruh jeho alchymistů postupně zanikl. Lékaři však svůj zájem o nová chemická léčiva měli nadále, o čemž svědčí značné množství dovážených odborných knih na toto téma do jejich knihoven. Někteří významní aristokraté doposud do svých služeb přijímali alchymisty, ovšem nešlo jim primárně o přípravu léčiv, ale spíše o výrobu drahých kovů nebo kamenů.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
historie , alchymie , farmacie
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 37 minutami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 38 minutami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 1 hodinou
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 1 hodinou
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 2 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 2 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 2 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 3 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 3 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 4 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 4 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 4 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 5 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 6 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 6 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 7 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.
Zdroj: Jakub Jurek