Na alchymii bývá mnohdy pohlíženo jako na tak trochu zvláštní a tajemnou vědu a na některé alchymisty dokonce jako na podvodníky. Alchymie však bezpochyby stála u zrodu farmacie.
Badatelé se shodují na tom, že počátky farmacie lze hledat zhruba někdy v polovině 16. století. Také z dřívějších dob jsou známé nejrůznější lékařské spisy a příručky, ale v naprosté většině se jednalo o pouhé přepisy lékařských postupů či receptů na přípravu léčiv z pera starověkých autorit. Od konce 15. století v některých městech vznikaly jakési lékařské předpisy. Až do 16. století však představovaly nejběžnější a také nejdostupnější léčiva bylinky. Vydána byla celá řada herbářů, které obsahovaly vyobrazení léčivých rostlin, popis jejich účinků a příklady použití. Postupem času dostaly tyto původně botanické příručky více medicínský ráz. Autorem jednoho z nejvýznamnějších herbářů byl italský lékař Pietro Andrea Mattioli (1501-1578). Součástí evropských lékařských fakult byly botanické zahrady určené pro pěstování léčivých rostlin.
Polovina 16. století byla mimo jiné dobou rozvoje alchymie. Osvojení a prohloubení znalostí z oblasti chemie umožnilo alchymistům připravovat první chemická léčiva, což se setkalo s pozitivním ohlasem některých lékařů, kteří považovali jisté názory antických učenců za překonané. Z průkopníků v této oblasti lze jmenovat učence známého jako Paracelsus (vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim). Ten zavedl nový směr léčení zvaný paracelsismus, ke kterému se následně hlásila řada alchymistů i lékařů. Sám Paracelsus považoval lidské tělo za chemickou laboratoř, kterou pozitivně nebo negativně ovlivňuje přítomnost či nepřítomnost nejrůznějších chemických látek. Také se ale vracel k učení o signaturách, kdy navrhoval léčit orgány v lidském těle těmi rostlinami, které se nemocným orgánům svým tvarem podobají. Na konci 16. století se z paracelsismu vyvinulo učení nazývané chymiatrie či iatrochymie.
Z období 16. století se dodnes dochovalo jen minimum zapsaných postupů výroby chemických léčiv. Až tzv. Augsburský lékopis vydaný roku 1640 zahrnoval více než sto předpisů na výrobu chemických léků. Jedná se především o sloučeniny antimonu, olova, rtuti, železa, zlata nebo arzenu. Našli bychom zde však také recepty na přírodní extrakty z léčivých bylin. Sám již zmíněný Paracelsus připravoval lék proti morové nákaze tak, že do lihu na osm dní namočil šafrán, myrhu a aloe. Jistou zajímavostí je fakt, že Paracelsus žil několik měsíců v roce 1537 v Moravském Krumlově, kde měl léčit některé významné moravské šlechtice.
V roce 1517 vyšel v Norimberku první český herbář s názvem Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář, jehož autorem byl Jan Černý. Kromě popisu a vyobrazení léčivých bylin tato kniha obsahuje několik málo informací o chemických léčivech. O těch bychom se mohli dočíst také v díle nazvaném Lékařské knížky mistra Křišťana z roku 1544 – např. o využité síry, chloridu sodného či oxidu olovnatého při léčení nemocných osob. V roce 1591 vyšel tzv. Řád apatékářský, jehož autorem byl profesor pražské univerzity Adam Zalužanský ze Zalužan, který obsahuje seznam tehdy používaných chemických léčiv (např. sloučeniny arzenu, rtuti nebo zinku).
Od počátku 17. století se značně zvýšil počet vydávaných knih zabývajících se výrobou, vlastnostmi a využitím chemických léčiv, z nichž některé měl vlastnit i císař Rudolf II. Na jeho dvoře působil lékárník Jakub Horčický z Tepence, který se věnoval přípravě chemických léčivých přípravků. Roku 1608 údajně svoje preparáty vyzkoušel na samotném panovníkovi a úspěšně ho vyléčil z nemoci. Horčickému z Tepence je také připisována výroba tzv. sinapické vody, což byl prý zázračný léčebný prostředek, na jehož prodeji vydělal nemalé peníze.
Výrobou chemických léčivých preparátů byl v našich zemích v první polovině 17. století proslulý lékař Matyáš Borbonius z Borbenheimu. Lékařskou praxi provozoval v Litoměřicích, Napajedlech, Mladé Boleslavi a v Praze, kde se později stal také majitelem lékárny na Koňském trhu, tedy v místech dnešního Václavského náměstí. Právě na tomto místě bylo roku 1994 nalezeno chemické vybavení jeho laboratoře, ve které vyráběl léčivé přípravky. Od roku 1609 působil Borbonius jako zemský lékař. O svých léčebných postupech i využívaných preparátech si vedl podrobné deníky, které jsou dnes výborným zdrojem poznání dané problematiky. Víme tak třeba, že lékař svým pacientům jako účinné projímadlo podával tartarát draselný a na většinu zdravotních potíží předepisoval roztok kyseliny octové nebo sírové, dále ledek, sloučeniny zlata, stříbra nebo rtuti.
K útlumu alchymie, a tedy i k pozastavení rozvoje farmacie u nás došlo roku 1611, kdy skončilo období vlády Rudolfa II. a okruh jeho alchymistů postupně zanikl. Lékaři však svůj zájem o nová chemická léčiva měli nadále, o čemž svědčí značné množství dovážených odborných knih na toto téma do jejich knihoven. Někteří významní aristokraté doposud do svých služeb přijímali alchymisty, ovšem nešlo jim primárně o přípravu léčiv, ale spíše o výrobu drahých kovů nebo kamenů.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , alchymie , farmacie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková