Alchymie a počátky farmacie. Jak to tenkrát bylo?

Na alchymii bývá mnohdy pohlíženo jako na tak trochu zvláštní a tajemnou vědu a na některé alchymisty dokonce jako na podvodníky. Alchymie však bezpochyby stála u zrodu farmacie.

Badatelé se shodují na tom, že počátky farmacie lze hledat zhruba někdy v polovině 16. století. Také z dřívějších dob jsou známé nejrůznější lékařské spisy a příručky, ale v naprosté většině se jednalo o pouhé přepisy lékařských postupů či receptů na přípravu léčiv z pera starověkých autorit. Od konce 15. století v některých městech vznikaly jakési lékařské předpisy. Až do 16. století však představovaly nejběžnější a také nejdostupnější léčiva bylinky. Vydána byla celá řada herbářů, které obsahovaly vyobrazení léčivých rostlin, popis jejich účinků a příklady použití. Postupem času dostaly tyto původně botanické příručky více medicínský ráz. Autorem jednoho z nejvýznamnějších herbářů byl italský lékař Pietro Andrea Mattioli (1501-1578). Součástí evropských lékařských fakult byly botanické zahrady určené pro pěstování léčivých rostlin.

Polovina 16. století byla mimo jiné dobou rozvoje alchymie. Osvojení a prohloubení znalostí z oblasti chemie umožnilo alchymistům připravovat první chemická léčiva, což se setkalo s pozitivním ohlasem některých lékařů, kteří považovali jisté názory antických učenců za překonané. Z průkopníků v této oblasti lze jmenovat učence známého jako Paracelsus (vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim). Ten zavedl nový směr léčení zvaný paracelsismus, ke kterému se následně hlásila řada alchymistů i lékařů. Sám Paracelsus považoval lidské tělo za chemickou laboratoř, kterou pozitivně nebo negativně ovlivňuje přítomnost či nepřítomnost nejrůznějších chemických látek. Také se ale vracel k učení o signaturách, kdy navrhoval léčit orgány v lidském těle těmi rostlinami, které se nemocným orgánům svým tvarem podobají. Na konci 16. století se z paracelsismu vyvinulo učení nazývané chymiatrie či iatrochymie.

Z období 16. století se dodnes dochovalo jen minimum zapsaných postupů výroby chemických léčiv. Až tzv. Augsburský lékopis vydaný roku 1640 zahrnoval více než sto předpisů na výrobu chemických léků. Jedná se především o sloučeniny antimonu, olova, rtuti, železa, zlata nebo arzenu. Našli bychom zde však také recepty na přírodní extrakty z léčivých bylin. Sám již zmíněný Paracelsus připravoval lék proti morové nákaze tak, že do lihu na osm dní namočil šafrán, myrhu a aloe. Jistou zajímavostí je fakt, že Paracelsus žil několik měsíců v roce 1537 v Moravském Krumlově, kde měl léčit některé významné moravské šlechtice.

V roce 1517 vyšel v Norimberku první český herbář s názvem Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář, jehož autorem byl Jan Černý. Kromě popisu a vyobrazení léčivých bylin tato kniha obsahuje několik málo informací o chemických léčivech. O těch bychom se mohli dočíst také v díle nazvaném Lékařské knížky mistra Křišťana z roku 1544 – např. o využité síry, chloridu sodného či oxidu olovnatého při léčení nemocných osob. V roce 1591 vyšel tzv. Řád apatékářský, jehož autorem byl profesor pražské univerzity Adam Zalužanský ze Zalužan, který obsahuje seznam tehdy používaných chemických léčiv (např. sloučeniny arzenu, rtuti nebo zinku).

Od počátku 17. století se značně zvýšil počet vydávaných knih zabývajících se výrobou, vlastnostmi a využitím chemických léčiv, z nichž některé měl vlastnit i císař Rudolf II. Na jeho dvoře působil lékárník Jakub Horčický z Tepence, který se věnoval přípravě chemických léčivých přípravků. Roku 1608 údajně svoje preparáty vyzkoušel na samotném panovníkovi a úspěšně ho vyléčil z nemoci. Horčickému z Tepence je také připisována výroba tzv. sinapické vody, což byl prý zázračný léčebný prostředek, na jehož prodeji vydělal nemalé peníze.

Výrobou chemických léčivých preparátů byl v našich zemích v první polovině 17. století proslulý lékař Matyáš Borbonius z Borbenheimu. Lékařskou praxi provozoval v Litoměřicích, Napajedlech, Mladé Boleslavi a v Praze, kde se později stal také majitelem lékárny na Koňském trhu, tedy v místech dnešního Václavského náměstí. Právě na tomto místě bylo roku 1994 nalezeno chemické vybavení jeho laboratoře, ve které vyráběl léčivé přípravky. Od roku 1609 působil Borbonius jako zemský lékař. O svých léčebných postupech i využívaných preparátech si vedl podrobné deníky, které jsou dnes výborným zdrojem poznání dané problematiky. Víme tak třeba, že lékař svým pacientům jako účinné projímadlo podával tartarát draselný a na většinu zdravotních potíží předepisoval roztok kyseliny octové nebo sírové, dále ledek, sloučeniny zlata, stříbra nebo rtuti.

K útlumu alchymie, a tedy i k pozastavení rozvoje farmacie u nás došlo roku 1611, kdy skončilo období vlády Rudolfa II. a okruh jeho alchymistů postupně zanikl. Lékaři však svůj zájem o nová chemická léčiva měli nadále, o čemž svědčí značné množství dovážených odborných knih na toto téma do jejich knihoven. Někteří významní aristokraté doposud do svých služeb přijímali alchymisty, ovšem nešlo jim primárně o přípravu léčiv, ale spíše o výrobu drahých kovů nebo kamenů.

Související

Více souvisejících

historie alchymie farmacie

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

včera

včera

včera

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

včera

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

včera

včera

včera

12. června 2026 21:08

12. června 2026 19:52

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy