Nakažlivé choroby vždy v lidech vzbuzovaly obavy, zvlášť pokud se jednalo o choroby smrtelné. Velký strach měli lidé z moru, tyfu, cholery nebo pravých neštovic. Úmrtnost na tyto nemoci byla vysoká, proto lékaři hledali účinný lék nebo spolehlivé preventivní opatření. Na konci 18. století se objevila jistá naděje v podobě očkování.
V 18. století se rozšířily pravé neštovice. Jistou zvláštností v případě této nemoci byl fakt, že se zprvu neobjevovala u kojenců. Epidemie pravých neštovic naše území nejvíce zasáhla roku 1794 a poté v letech 1799 až 1801. Úmrtnost se tehdy pohybovala mezi 15 až 40 procenty, což jsou poměrně vysoká čísla. Dle dochovaných dobových záznamů podlehlo této chorobě v letech 1796 až 1802 okolo 106 400 osob.
Účinnou obranu proti černým neštovicím mělo znamenat očkování. Na konci 18. století patřila mezi jeho propagátorky Mary Wortleyová-Montaguová. Její manžel působil jako vyslanec v Cařihradě, kde se Mary poprvé s tzv. variolizací setkala. Zmíněný pojem označuje postup, kdy došlo k přenosu oslabených neštovic z nemocného jedince na člověka zdravého. Jednalo se o značné zdravotní riziko, kdy se zdravý člověk mohl snadno nakazit nejenom neštovicemi, ale také jinou chorobou, např. syflem nebo tyfem, což se také nezřídka stávalo.
Bezpečnější byl proces tzv. vakcinace, se kterým rovněž v závěru 18. století přišel britský lékař Edward Jenner. V roce 1796 provedl tento muž pokus, kdy kravskou formu neštovic aplikoval devítiletému chlapci jménem James Phipps. Jednalo se o první úspěšně provedené očkování tohoto druhu. Roku 1798 o způsobu vakcinace Edward Jenner vydal studii, což vedlo k rozšíření tohoto preventivního opatření. V našich zemích očkování propagoval lékař švýcarského původu Jean de Carro, který působil v Karlových Varech. Vakcínu tehdy dostal přímo od Edwarda Jennera a na jaře roku 1799 jí poprvé aplikoval, a to svým synům. V roce 1801 již očkoval děti v pražském a vídeňském nalezinci. O rok dříve proti pravým neštovicím očkoval děti v brněnském nalezinci doktor A. Carl.
Očkovat své děti proti pravým neštovicím nechávali zprvu rodiče z vyšších společenských vrstev, kterým v tomto byla vzorem samotná císařovna Marie Terezie - ta nechala aplikovat vakcínu svým potomkům. Očkovány byly také děti Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu, a to úspěšně formou variolizace. Od počátku 19. století začali očkování prosazovat také duchovní, například psaním a rozšiřováním brožurek, ve kterých popisovali podstatu a význam tohoto preventivního opatření.
Zhruba v polovině 19. století vznikly předchůdci dnešních očkovacích průkazů. Jednalo se o tištěné formuláře pro děti, ve kterých bylo uvedeno jméno dítěte, jeho věk a bydliště, datum očkování, konkrétní vakcína a jméno očkujícího lékaře. Očkování bylo tehdy pro děti zadarmo a realizovalo se na speciálních „očkovacích místech“. Zdaleka ne všichni rodiče nechávali své potomky očkovat. Dokonce proti očkování vystoupili někteří lékaři, například Josef Hamerník nebo Josef Thomayer. Není se čemu divit, vždyť očkování probíhalo často nekontrolovaně. Teprve roku 1892 vznikl speciální úřad pro výrobu očkovací látky, což zlepšilo úroveň vakcinace. Povinností se stalo očkování proti neštovicím pro děti ve věku jednoho roku, sedmi a čtrnácti let až v roce 1919. Ve venkovském prostředí se děti nechávaly očkovat jen zřídka, nebylo zde ani obvyklé zavolat k nemocnému dítěti lékaře. Spoléhalo se na pomoc báby kořenářky. Dětská úmrtnost byla také proto až do konce 19. století vysoká – takřka v každé rodině se alespoň jeden potomek nedožil dospělosti.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
historie , nemoci , očkování , prevence
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 1 hodinou
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 2 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 3 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.
Zdroj: Jan Hrabě