Hrad Lauf – západní brána do českých zemích

Hrad Lauf se dnes nachází v městečku Lauf an der Pegnitz nedaleko Norimberka v Německu. Místními je též nazýván jako Wenzelsburg či Wenzelschloss. Toto německé jméno je odvozeno od dochované sochy svatého Václava na fasádě vstupní věže s bránou. Jeho česká symbolika je více než zřejmá.

Osídlení města Lauf a okolí je mnohem starší než samotný hrad. Vliv českého krále se zde začal uplatňovat až v 50. letech 14. století. Konkrétně v roce 1353 zakoupil město král a císař Karel IV. od falcké větve Wittelsbachů. Panovník tehdy koupil celkem dvacet měst, hradů a tržních vsí. Lauf tak společně s dalšími místy tvořil celek zvaný Česká Falc nebo později Nové Čechy (Neuböhmen), který byl od roku 1355 až do počátku 15. století součástí svazku zemí Koruny české.

Správním centrem této oblasti bylo město Sulzbach. Původní hrad v Laufu, který vznikl pro ochranu celnice a říčního brodu jako dílo jednoho z ministeriálů, byl tehdy už v troskách. Na jeho základech, které stály na ostrůvku v říčce Pegnitz, nechal Karel IV. v roce 1356 vybudovat nový hrad. Jeho role nebyla jen strážní, ale též reprezentační, propagující moc a slávu Karla, jeho rodu a zemí, kterým vládl. Hrad totiž zaujímal strategické místo na důležité Říšské cestě mezi Prahou a Norimberkem. Stal se tak výstavní bránou českého krále a českého království.

Dokladem silné symboliky hradu bylo mimo jiné zasvěcené hradní kaple sv. Václavovi, patronovi českých zemí. Sv. Václav se v podobě sochy objevuje i nad samotným vstupem na hrad. Hlavní dominantou je pak tzv. erbovní sál se znakovou galerií.

Celá výzdoba hradu měla jasný ideový program, která zdůrazňovala svatováclavskou ideologii a tím spojení s českými zeměmi. Tento počin v Laufu není ojedinělý a zcela koresponduje s podobnými aktivitami Karla IV. v jiných střediscích tehdy české Horní Falce, jako např. na Rothenbergu, v Sulzbachu a v opisech pečetních legend některých hornofalckých měst.

Jistě nejkrásnějším prostorem hradu je zmiňovaná erbovní síň. Zde se na stěnách pod vrstvou staré malby dochovalo 114 erbů Českého království. Je to nejvzácnější sbírka česko-moravsko-slezské heraldiky.

Nejnovější rozbor ukazuje, že mezi iniciátory patřil olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi, který byl též autorem jeho obsahu a ideové náplně. Ke vzniku samotné výzdoby došlo poněkud narychlo, avšak kvalitně. Popudem byly křtiny Karlova syna Václava IV., konané 11. dubna 1361. Karel IV. tehdy svolal do Norimberku dvorský sjezd a na Laufu přijímal poselstva z celé Říše. Hosté tak v čerstvě dokončené erbovní síni mohli nejen oslavovat následníka trůnu, který se narodil 26. února právě v Norimberku, ale též obdivovat výzdobu v podobě erbů, zobrazující moc a slávu českého království, ke kterému nyní patřili.

Erby byly nejen vytesány do stěn, ale též vymalovány. Seřazeny byly podle hodností. Nacházely se zde například znaky slezských knížat, markraběte moravského a vévody opavského, purkrabí magdeburského, hrabství Sulzbach a též Horní Lužice, dále erby duchovních hodnostářů, arcibiskupství pražského a tří biskupství. Nacházejí se zde i erby tří nejvýznamnějších měst Prahy, Vratislavi a Kutné Hory.

Roku 1373 Karel IV. postoupil hrad spolu s částí České Falce Otovi V. Bavorskému. Jednalo se o součást dohody z 15. srpna 1373, v níž se Ota, v této době braniborský markrabě, jménem rodu Wittelsbachů vzdal nároků na Braniborské markrabství. To chtěl Karel IV. získat, jelikož mu mimo jiné poskytovalo kurfiřtský hlas. Lauf se tak stal opět součástí německých zemí a dvacetiletí českého panování zde skončilo. Ztráta celé oblasti přišla v roce 1401, kdy zbytek České Falce ztratil Karlův syn, král Václav IV.