Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.

Vrchnostenské úřady měly povinnost v případě hrozící nákazy morem informovat o tomto nebezpečí místní obyvatele. Zároveň došlo ke zřízení stráží měst. Strážní měli za úkol kontrolovat příchozí do města. Pokud pocházeli z míst s morovou nákazou, byl jim přístup do města odepřen. Lidé tehdy dostávali jakési vysvědčení, kde se zapisovala oblast, kterou dotyční navštívili. Bylo tedy poměrně snadné zjistit, zda se člověk někdy nenacházel na infikovaném území. Každé vysvědčení navíc obsahovalo detailní popis osoby (tedy jeho věk, postavu, barvu očí nebo vlasů), takže si mezi sebou lidé nemohli tento doklad vyměňovat či půjčovat. Pokud by to udělali, skončili by na šibenici. Bylo také hlídáno, aby se do města z žádného rizikového území nedostalo nějaké zboží. V případě, že se nákaza objevila v okolí města, musela vrchnost ihned ve městě zajistit přítomnost lékařů, lazebníků a ranhojičů, uličních dozorců, nosičů mrtvol, hrobníků a čističů domů. Rovněž bylo nutné včas sehnat potřebné množství tehdy „spolehlivých“ léčiv, tedy zejména citronů a granátových jablek.

Pokud se ve městě nebo v okruhu tří mil od něj objevil mor, bylo zakázáno pořádat trh, církevní slavnosti, mše i světské radovánky. Povoleny byly pouze křty a svatby, ovšem jenom v omezeném počtu osob (v případě křtu byla dovolena přítomnost tří osob, na svatbě mohlo být kromě ženicha a nevěsty pouhých šest osob), přičemž musely všechny z nich prokázat své zdraví. Duchovní měli ve svých kázáních hovořit o moru jako o božím trestu za hříchy (zdůrazňováno bylo především obžerství a smilstvo).

Poštmistři museli každý dopis okuřovat nad jalovcem, zapáleným dubovým, olšovým nebo borovým dřevem. Platil přísný zákaz vylévání krve či vyhazování vnitřností a zvířecích mrtvol na ulici, k čemuž jinak ještě na počátku 18. století běžně docházelo. Všechen odpad z domácnosti měl být odvážen daleko za město, běžně totiž odpadky končily za domem nebo klidně na ulici.

Domácnosti byly dezinfikovány octem a vápnem. Byla také zřízena funkce tzv. uličních důvěrníků, kteří dostali za úkol každý týden obcházet jednotlivé domy a zjišťovat, zda někdo nový neonemocněl nebo nezemřel. Infikovaný dům se musel zavřít a označit znamením, nejčastěji křížem. Dům pak býval uzavřen a zabedněn zpravidla po dobu čtyřiceti dnů. Stanovil se také způsob zásobování zamořených domů. Obyvatelé měli před dům z okna po provaze spustit koš, do kterého pověřená osoba dala potraviny, a to každý den v předem stanovený čas. Z okna lidé také vyhodili peníze, které pověřená osoba musela sebrat lžící a následně vhodit do nádoby s octem, a tak je vydezinfikovat. Do domu směl vstoupit pouze lékař nebo zpovědník, později čistič, který měl za úkol spálení oděvu i postele nemocného, vyčistění domu octem a vápnem. Důležité bylo také vyčistit všechny věci v domě. Ty, které nebylo možné omýt, se daly na síto a nechali se „prokouřit“ nad ohněm z bukového nebo dubového dřeva. Ostatní se omývalo v horké vodě s octem, která se následně vylévala na odlehlém místě za městem. Veškeré textilie se spalovaly.

Truhláři dostali nařízeno vyrábět rakve do zásoby, pokud se v okolí města nemoc objevila. Předpokládalo se, že nákaza do města brzy dorazí a přinese s sebou vysokou úmrtnost. Pekaři nesměli prodávat teplý chléb. Věřilo se totiž, že teplé pečivo mor přitahuje a může tak být zdrojem nákazy. Učitelé dostali přikázáno zavřít školy. Řezníci měli povoleno zpracovávat pouze maso dobytka z morem nezasažených oblastí, a i tento dobytek musel být pečlivě omýván. S blížící se morovou nákazou nesměli fungovat ve městě lázně. Holičům bylo dovoleno nadále provozovat svou živnost, ovšem v místnosti mohl být pouze omezený počet osob. Hostinští, krčmáři a kuchaři prakticky přišli o práci, protože docházelo k zavírání hostinců. Omezilo se také cestování. Každý pocestný musel mít vystavený doklad s uvedením konkrétního důvodu, proč mu bylo cestování umožněno.

Vedoucí špitálů nesměli přijímat nemocné morem. Ti byli shromažďováni v lazaretech. Pokud se přesně nevědělo, jaká choroba člověka postihla, byt dotyčný umístěn v lazaretu v samostatné místnosti po dobu několika dní, než se prokázala příčina nemoci. Každý, kdo nějakým způsobem přišel do kontaktu s nemocným (tedy lékaři, duchovní, hrobníci, nosiči mrtvol nebo čističi domů), museli nosit na veřejnosti bílou hůl a chránit se přiléhavým ochranným oděvem. Také na sebe upozorňovali zápachem octa, kterým si často omývali ruce. Ocet býval totiž již od středověku považován za účinnou dezinfekci a takto využíván byl za každé vlny epidemie.

Související

Socha sv. Rocha z roku 1751 před kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé hoře.

Svatý Rochus přežil mor díky toulavému psovi

Jedním z nejznámějších patronů proti moru je svatý Rochus. Sám nebezpečnou chorobu přežil, a to díky toulavému psovi, který mu nosil chléb. Socha tohoto světce v doprovodu věrného psa se proto nachází na celé řadě morových sloupů v našich zemích. Část jeho ostatků byla umístěna do chrámu sv. Víta v Praze.

Více souvisejících

mor Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) epidemie historie nemoci olomouc

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Putin kandiduje, proto se Rusové snaží změnit vývoj války na Ukrajině

Rusové se navzdory zimnímu počasí snaží pokračovat v ofenzivních operacích na několika místech na Ukrajině. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) touží po převzetí a udržení iniciativy do ruských prezidentských voleb v březnu 2024, v nichž bude Vladimir Putin obhajovat mandát. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Adventní věnec

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?

Na adventním věnci již hoří svíce značící adventní neděle a odpočítávající čas do Štědrého dne. Zatímco dnes si předvánoční dobu bez adventního věnce nedokážeme představit, dříve ho lidé neznali. Věnec se svíčkami se stal symbolem adventu teprve v 19. století.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Veronika Bílková

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Poslední čtyři páry dvanácté řady StarDance.

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková

Ve StarDance se v sobotu večer rozhodlo o tom, kdo postoupí do finále, kterým letošní řada soutěže vyvrcholí za týden, kdy budou vyhlášeni vítězové, tedy král a královna tanečního parketu. Dnes tančily ještě čtyři soutěžní páry, postupujícími jsou Eva Adamczyková, Darija Pavlovičová a Vavřinec Hradilek.

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Olaf Scholz

Na Německo se Ukrajina může spolehnout. Scholz slibuje další pomoc

Německo hodlá navzdory vlastním problémům pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině, na sobotním sjezdu německé sociálnědemokratické strany SPD to řekl její lídr a kancléř Olaf Scholz. Podle předsedy spolkové vlády to zatím na konec konfliktu na východě Evropy nevypadá. 

včera

Ladislav Županič

Zemřel herec Ladislav Županič, bylo mu 80 let

Ve věku 80 let zemřel populární herec Ladislav Županič, který úspěšně působil ve filmu, televizi, dabingu i v divadle. Karlínské hudební divadlo dokonce svého času úspěšně vedl jako ředitel. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin a  Sergej Michajlovič Mironov v roce 2018.

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.

včera

Třetí světová válka Ruska proti NATO nikdy nebyla reálnější. Zuřivý Medveděv opět vyhrožuje světu

Bývalý prezident Ruské federace a současný zástupce šéfa Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv opět upozornil na narůstající hrozbu konfliktu mezi Ruskem a NATO, varující před možností vypuknutí třetí světové války. Tato prohlášení učinil na platformě Telegram.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy