Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.

Vrchnostenské úřady měly povinnost v případě hrozící nákazy morem informovat o tomto nebezpečí místní obyvatele. Zároveň došlo ke zřízení stráží měst. Strážní měli za úkol kontrolovat příchozí do města. Pokud pocházeli z míst s morovou nákazou, byl jim přístup do města odepřen. Lidé tehdy dostávali jakési vysvědčení, kde se zapisovala oblast, kterou dotyční navštívili. Bylo tedy poměrně snadné zjistit, zda se člověk někdy nenacházel na infikovaném území. Každé vysvědčení navíc obsahovalo detailní popis osoby (tedy jeho věk, postavu, barvu očí nebo vlasů), takže si mezi sebou lidé nemohli tento doklad vyměňovat či půjčovat. Pokud by to udělali, skončili by na šibenici. Bylo také hlídáno, aby se do města z žádného rizikového území nedostalo nějaké zboží. V případě, že se nákaza objevila v okolí města, musela vrchnost ihned ve městě zajistit přítomnost lékařů, lazebníků a ranhojičů, uličních dozorců, nosičů mrtvol, hrobníků a čističů domů. Rovněž bylo nutné včas sehnat potřebné množství tehdy „spolehlivých“ léčiv, tedy zejména citronů a granátových jablek.

Pokud se ve městě nebo v okruhu tří mil od něj objevil mor, bylo zakázáno pořádat trh, církevní slavnosti, mše i světské radovánky. Povoleny byly pouze křty a svatby, ovšem jenom v omezeném počtu osob (v případě křtu byla dovolena přítomnost tří osob, na svatbě mohlo být kromě ženicha a nevěsty pouhých šest osob), přičemž musely všechny z nich prokázat své zdraví. Duchovní měli ve svých kázáních hovořit o moru jako o božím trestu za hříchy (zdůrazňováno bylo především obžerství a smilstvo).

Poštmistři museli každý dopis okuřovat nad jalovcem, zapáleným dubovým, olšovým nebo borovým dřevem. Platil přísný zákaz vylévání krve či vyhazování vnitřností a zvířecích mrtvol na ulici, k čemuž jinak ještě na počátku 18. století běžně docházelo. Všechen odpad z domácnosti měl být odvážen daleko za město, běžně totiž odpadky končily za domem nebo klidně na ulici.

Domácnosti byly dezinfikovány octem a vápnem. Byla také zřízena funkce tzv. uličních důvěrníků, kteří dostali za úkol každý týden obcházet jednotlivé domy a zjišťovat, zda někdo nový neonemocněl nebo nezemřel. Infikovaný dům se musel zavřít a označit znamením, nejčastěji křížem. Dům pak býval uzavřen a zabedněn zpravidla po dobu čtyřiceti dnů. Stanovil se také způsob zásobování zamořených domů. Obyvatelé měli před dům z okna po provaze spustit koš, do kterého pověřená osoba dala potraviny, a to každý den v předem stanovený čas. Z okna lidé také vyhodili peníze, které pověřená osoba musela sebrat lžící a následně vhodit do nádoby s octem, a tak je vydezinfikovat. Do domu směl vstoupit pouze lékař nebo zpovědník, později čistič, který měl za úkol spálení oděvu i postele nemocného, vyčistění domu octem a vápnem. Důležité bylo také vyčistit všechny věci v domě. Ty, které nebylo možné omýt, se daly na síto a nechali se „prokouřit“ nad ohněm z bukového nebo dubového dřeva. Ostatní se omývalo v horké vodě s octem, která se následně vylévala na odlehlém místě za městem. Veškeré textilie se spalovaly.

Truhláři dostali nařízeno vyrábět rakve do zásoby, pokud se v okolí města nemoc objevila. Předpokládalo se, že nákaza do města brzy dorazí a přinese s sebou vysokou úmrtnost. Pekaři nesměli prodávat teplý chléb. Věřilo se totiž, že teplé pečivo mor přitahuje a může tak být zdrojem nákazy. Učitelé dostali přikázáno zavřít školy. Řezníci měli povoleno zpracovávat pouze maso dobytka z morem nezasažených oblastí, a i tento dobytek musel být pečlivě omýván. S blížící se morovou nákazou nesměli fungovat ve městě lázně. Holičům bylo dovoleno nadále provozovat svou živnost, ovšem v místnosti mohl být pouze omezený počet osob. Hostinští, krčmáři a kuchaři prakticky přišli o práci, protože docházelo k zavírání hostinců. Omezilo se také cestování. Každý pocestný musel mít vystavený doklad s uvedením konkrétního důvodu, proč mu bylo cestování umožněno.

Vedoucí špitálů nesměli přijímat nemocné morem. Ti byli shromažďováni v lazaretech. Pokud se přesně nevědělo, jaká choroba člověka postihla, byt dotyčný umístěn v lazaretu v samostatné místnosti po dobu několika dní, než se prokázala příčina nemoci. Každý, kdo nějakým způsobem přišel do kontaktu s nemocným (tedy lékaři, duchovní, hrobníci, nosiči mrtvol nebo čističi domů), museli nosit na veřejnosti bílou hůl a chránit se přiléhavým ochranným oděvem. Také na sebe upozorňovali zápachem octa, kterým si často omývali ruce. Ocet býval totiž již od středověku považován za účinnou dezinfekci a takto využíván byl za každé vlny epidemie.

Související

Socha sv. Rocha z roku 1751 před kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé hoře.

Svatý Rochus přežil mor díky toulavému psovi

Jedním z nejznámějších patronů proti moru je svatý Rochus. Sám nebezpečnou chorobu přežil, a to díky toulavému psovi, který mu nosil chléb. Socha tohoto světce v doprovodu věrného psa se proto nachází na celé řadě morových sloupů v našich zemích. Část jeho ostatků byla umístěna do chrámu sv. Víta v Praze.

Více souvisejících

mor Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) epidemie historie nemoci olomouc

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy