Svatá Zdislava z Lemberka. Zakládala kláštery a špitály, sama obětavě pečovala o chudé a nemocné

Datum narození Zdislavy z Lemberka není přesně známo, nejčastěji se uvádí rok 1220, tedy před osmi sty lety.  Co však víme, to je Zdislavin původ. Narodila se do zámožné, vzdělané a také velmi zbožné rodiny v obci Křižanov nedaleko Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Její otec Přibyslav patřil mezi významné moravské šlechtice, působil v Brně jako purkrabí a připadala mu správa zdejšího hradu. Také byl majitelem rozsáhlého panství na Českomoravské vysočině. Jeho jméno figuruje v celé řadě dodnes dochovaných významných listin. Byl velice zbožným člověkem, podílel se na zakládání klášterů a stal se velkým podporovatelem mnichů cisterciáckého řádu. Zemřel v únoru roku 1251 a z vděčnosti byl pohřben v Brně u minoritů, kterým před svou smrtí přenechal některé statky. Zdislavina matka se jmenovala Sibyla a pocházela ze Sicílie. Na Moravu se dostala spolu s průvodem dcery Filipa Švábského Kunhutou, která se stala manželkou českého krále Václava I. Středověcí kronikáři Sibylu líčí jako krásnou, vzdělanou a zbožnou ženu. Přibyslav z Křižanova byl jejím druhým manželem, údajně se dvojice seznámila a sblížila na dvoře krále Václava I. v Praze, kde Sibyla dělala královně Kunhutě společnost. Také Sibyla podporovala kláštery, pro ten ve Žďáru nad Sázavou nechala vyhotovit okázalou Bibli, což v té době bylo značně finančně náročným počinem. Po smrti Přibyslava se vdala znovu. Když se pak potřetí stala vdovou, stáhla se do ústraní cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Zde se svou dcerou a služebnicí žily velice skromně a věnovaly se vyšívání rouch. Ve zdejším klášterním kostele byla Sibyla roku 1262 také pohřbena.

Zdislava tedy byla vychovávána dle křesťanských zásad k úctě, zbožnosti a skromnosti. Nevíme jistě, zda se jí dostalo výchovy a vzdělání v klášterním prostředí, lze to však předpokládat. Sama se prý chtěla stát řeholnicí, když jí však bylo zhruba patnáct let, byla provdána za Havla z Lemberka, který pocházel z rodu Markvarticů. Zdislava se tak dostala z oblasti Moravy do severních Čech, kde její manžel sídlil. Havel z Lemberka je znám jako ideál středověkého rytíře – bojovníka i zbožného člověka. Byl podporovatelem rytířských řádů, klášterů a blízkým přítelem olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Také prokazatelně pomáhal Anežce Přemyslovně při zakládání kláštera Na Františku na Starém Městě pražském. Mnozí badatelé se tedy domnívají, že se Anežka Přemyslovna se Zdislavou z Lemberka setkaly nebo dokonce udržovaly přátelské styky. Havel z Lemberka manželku Zdislavu podporoval v charitativní činnosti.

Zdislava z Lemberka se tedy nestala řeholnicí, ale manželkou a matkou. I tuto úlohu dokázala spojit s oddanou křesťanskou vírou a službou potřebným. Za svůj krátký život stihla vychovat čtyři děti. Proto je považována za patronku rodin a bývá často zobrazována s dětmi. Svatá Zdislava je také právem patronkou kongregace sester dominikánek. Zdislavě a Havlovi z Lemberka bývá připisováno založení dominikánského kláštera v Podještědí a v Turnově. Podle legendy se dokonce Zdislava měla podílet na samotných stavebních pracích kláštera v Jablonném.

Světice proslula především svou obětavou a oddanou péčí o chudé a nemocné. Pomáhala chudým nejenom materiálním darem, ale i svou láskou a vlídným slovem. Bývá nazývána „matkou chudých“. Sama navíc žila velice skromně.

Dochovaly se také záznamy o tom, že chodila utěšovat těžce nemocné osoby k lůžku a pomáhala jim překonat těžkosti spojené s prodělávanou chorobou. Dalimilova kronika dokonce Zdislavě z Lemberka připisuje zázračná uzdravení nemocných: „Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnohým slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila.“

Zbožná šlechtična se nedožila vysokého věku. Zemřela zhruba ve věku třiceti až třiatřiceti let. Příčina úmrtí dodnes zůstává neznámá. Místem jejího posledního odpočinku se stal kostel svatého Vavřince v Jablonném v Podještědí. V roce 1995 došlo ke svatořečení této výjimečné šlechtičny. O pět let později se svatá Zdislava z Lemberka stala hlavní patronkou Litoměřické diecéze.