Zlehčování epidemie? Docházelo k tomu i v případě moru

Mnozí o koronaviru hovořili jako o nemoci podobné "obyčejné" chřipce a značně situaci zlehčovali. Ukázalo se však, že se jedná o závažné onemocnění. V historii bývala stejně zlehčována třeba i morová epidemie. Nakonec však vždy vyšlo najevo, že izolace nemocných a omezení kontaktu mezi lidmi patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.

V dějinách někdy bývalo nebezpečí morové nákazy přehlíženo. Moroví kronikáři zaznamenali případy, kdy některá města situaci značně zanedbala a odmítla zavést preventivní opatření. Důvodem takového nešťastného počínání byla údajně snaha nevyděsit místní obyvatele, nepřerušit hospodářské kontakty s okolním světem, zamezit zvýšení nezaměstnanosti či případným nepokojům. Ovšem byl zde i jiný faktor. Podle názoru některých historiků se svým laxním přístupem snažili lékaři a úředníci sami sebe uklidnit, že nehrozí žádné nebezpečí. Za velké morové epidemie v roce 1348 zasáhla choroba masivně Itálii, nejprve přístavní města, jako byl Janov, Benátky nebo Pisa. Města ve vnitrozemí Itálie však na vzniklé nebezpečí žádným způsobem nereagovala, až na jednu výjimku – Florencii. Jenom toto jediné město včas zavedlo jistá preventivní opatření. Podobnou netečnost úřadů je možné také zaznamenat v roce 1599 v Burgosu či Valladolidu, roku 1630 v Miláně, v roce 1656 v Neapoli nebo v Marseille roku 1720 za poslední vlny morové epidemie v Evropě. Řada evropských měst situaci opravdu zlehčovala, úřady i lékaři místní obyvatele uklidňovali, že se moru nemusí obávat. V květnu a červnu roku 1599 se z oblasti severního Španělska šířila morová nákaza do Burgosu a Valladolidu, ovšem místní lékaři tehdy prohlašovali:

„Není to mor v pravém slova smyslu. (…) Je to běžné onemocnění. (…) Jde o třídenní zimnici, dvoudenní horečku, záškrt, horečnaté stavy, píchání v boku, katary, dnu a podobné choroby. (…) U některých nemocných se sice vyskytly dýměje, ale ty se snadno hojí.“

Zaznamenány byly také případy, kdy lékaři dobře věděli o případech onemocnění morem, ovšem aby nevznikla mezi lidmi panika, neoznámili to příslušným úřadům, i když to byla jejich povinnost. Také úřady zřejmě mnohdy nechtěly vidět pravdu. V souvislosti s morovou epidemií v Lombardii v roce 1630 tamní úřady nezavedly žádná preventivní opatření, i když se nákaza objevila městu blíže než dvacet mil! Podle dobových zpráv byli místní obyvatelé bezstarostní, zvyšující se úmrtnost v okolí i ve městě si vysvětlovali hladomorem, který se objevil v předcházejícím roce. Pokud se tehdy někdo o nebezpečí morové nákazy zmínil, stal se terčem posměchu.

Stejný přístup byl i v případě cholery v Paříži v roce 1832. Z dobových zpráv víme, že i když Pařížané o nákaze ve městě dobře věděli, neváhali pořádat večírky, tancovačky a sešlosti:

„Jelikož bylo středopostí a protože krásně svítilo sluníčko a bylo kouzelné počasí, Pařížané se o to bodřeji natřásali na bulvárech, kde bylo vidět i masky, které napodobovaly ztrhané rysy a zbarvení nemocného a vysmívaly se tak obavě z cholery i nemoci samé. Téhož dne večer bylo na tancovačkách víc lidí než kdy jindy. Halasný smích takřka přehlušoval ryčnou hudbu. Účastníky rozohňovala vřava i víc než dvojsmyslný tanec. Všechny možné zmrzliny a chlazené nápoje se konzumovaly ve velkém, když tu náhle ten nejdovádivější harlekýn, přemožen jakoby pocitem nachlazení, sňal masku a k údivu všech odhalil obličej zmodralý až do fialova.“

Podobně si některé osoby snažili užít života, dokud mohou, i během středověkých morových epidemií. Boccaccio ve svém Dekameronu napsal, že mnozí místo toho, aby byli doma v bezpečí a zbytečně nevycházeli mezi lidi, chodili po hospodách, nezřízeně popíjeli alkohol a přejídali se a více než kdy jindy navštěvovali své příbuzné a známé. Již ve středověku bývalo toto nezodpovědné a lehkovážné chování kritizováno a odsuzováno. Izolace a omezení mezilidského kontaktu se vždy považovalo za velmi účinné preventivní opatření.

Související

císař František Josef I.

Před 175 lety usedl na trůn František Josef I. Jeho život poznamenaly mnohé tragédie

Přesně před 175 lety, dne 2. prosince 1848, usedl na trůn mladičký císař František Josef I. Panovníkem se tehdy osmnáctiletý člen habsbursko-lotrinské dynastie vůbec neměl stát, donutily ho k tomu však náhlé okolnosti. O jeho vládě, která trvala bezmála 68 let, již bylo napsáno mnohé. Jaký byl však jeho osobní život? Ten poznamenala řada tragédií a neštěstí. 

Více souvisejících

historie mor epidemie Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) olomouc

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan má novou podmínku. Žádost Švédska o vstup do NATO schválí výměnou za F-16

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podmínil ratifikaci žádosti Švédska o vstup do NATO schválením prodeje amerických stíhaček F-16 Turecku. Donedávna přitom podmiňoval schválení švédské žádosti tím zásahem vůči skupinám, které Ankara považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, především proti sympatizantů Strany kurdských pracujících (PKK).

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Petr Fiala

Fiala se s lékaři dohodl na smíru. Dostanou 9,8 miliardy

V pátek podepsali zástupci nespokojených lékařů dohodu o zvýšení platů s premiérem Petrem Fialou a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. Vláda na toto navýšení vyčlenila částku ve výši 9,8 miliardy korun. Premiér uvedl, že tato dohoda je významná nejen pro lékaře a zdravotníky, ale také pro občany, protože zajišťuje, že lidé v Česku nemusí mít obavy o dostupnost zdravotní péče.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Rusko zaútočilo na Kyjev řízenými střelami vypálenými z bombardérů

Rusko v noci na pátek vypálilo na Ukrajinu 19 střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že 14 z nich se podařilo zneškodnit. Podle kyjevských představitelů Rusové zaútočili na ukrajinskou metropoli tímto typem řízených střel poprvé po 79 dnech. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sultan Al Jaber, prezident summitu COP28

COP28: Jednání vstoupila do nejtěžší fáze, země se přou o zákaz fosilních paliv

Sultán Ahmad al-Džábir, který předsedá klimatické konferenci OSN v Dubaji, v pátek vyzval zúčastněné země, aby "vystoupily ze svých komfortních zón", "dokončily rozdělané" a spolupracovaly na dosažení potenciálně historické dohody. Jak informovala agentura Reuters, al-Džábir touto výzvou otevřel plenární zasedání summitu, který tím vstoupil do nejtěžší fáze jednání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Izrael varoval Česko a další státy před aktivitami Hamásu

Izrael varoval lídry několika evropských zemí včetně Česka před sítí agentů Hamásu v Evropě. Upozornil na to Jerusalem Post s tím, že varování obdržely i Belgie, Británie, Nizozemí, Švédsko, Itálie, Maďarsko, Německo či Evropská unie.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

důchody

Budeme mít někdy konečně důchodovou reformu? Vyhlídky kvůli neschopnosti či lenosti nejsou růžové

Mezi doslova okřídlené citáty světa patří ten, který definuje charakter člověka. Pokud prý chceme poznat, jaký ten člověk je, máme mu dát moc. Žijeme ale v zemi, kde neustálé testování charakteru politiků moc nikam nevede. Takže se z toho ani nedá dobře odvodit to, jestli třeba kvůli neschopnosti či neochotě zavést změny v jednom z nejdůležitějších systému státu, totiž penzijním, jsou všichni politici líní nebo neschopní. 

před 9 hodinami

včera

včera

Ukrajina se potýká s nedostatkem elektřiny. Rusové zaútočili na tepelnou elektrárnu

Ukrajina ve čtvrtek vyzvala své obyvatele, aby šetřili elektrickou energii poté, co Rusko zaútočilo na elektrárnu v blízkosti frontové linie. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy