Mnozí o koronaviru hovořili jako o nemoci podobné "obyčejné" chřipce a značně situaci zlehčovali. Ukázalo se však, že se jedná o závažné onemocnění. V historii bývala stejně zlehčována třeba i morová epidemie. Nakonec však vždy vyšlo najevo, že izolace nemocných a omezení kontaktu mezi lidmi patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.
V dějinách někdy bývalo nebezpečí morové nákazy přehlíženo. Moroví kronikáři zaznamenali případy, kdy některá města situaci značně zanedbala a odmítla zavést preventivní opatření. Důvodem takového nešťastného počínání byla údajně snaha nevyděsit místní obyvatele, nepřerušit hospodářské kontakty s okolním světem, zamezit zvýšení nezaměstnanosti či případným nepokojům. Ovšem byl zde i jiný faktor. Podle názoru některých historiků se svým laxním přístupem snažili lékaři a úředníci sami sebe uklidnit, že nehrozí žádné nebezpečí. Za velké morové epidemie v roce 1348 zasáhla choroba masivně Itálii, nejprve přístavní města, jako byl Janov, Benátky nebo Pisa. Města ve vnitrozemí Itálie však na vzniklé nebezpečí žádným způsobem nereagovala, až na jednu výjimku – Florencii. Jenom toto jediné město včas zavedlo jistá preventivní opatření. Podobnou netečnost úřadů je možné také zaznamenat v roce 1599 v Burgosu či Valladolidu, roku 1630 v Miláně, v roce 1656 v Neapoli nebo v Marseille roku 1720 za poslední vlny morové epidemie v Evropě. Řada evropských měst situaci opravdu zlehčovala, úřady i lékaři místní obyvatele uklidňovali, že se moru nemusí obávat. V květnu a červnu roku 1599 se z oblasti severního Španělska šířila morová nákaza do Burgosu a Valladolidu, ovšem místní lékaři tehdy prohlašovali:
„Není to mor v pravém slova smyslu. (…) Je to běžné onemocnění. (…) Jde o třídenní zimnici, dvoudenní horečku, záškrt, horečnaté stavy, píchání v boku, katary, dnu a podobné choroby. (…) U některých nemocných se sice vyskytly dýměje, ale ty se snadno hojí.“
Zaznamenány byly také případy, kdy lékaři dobře věděli o případech onemocnění morem, ovšem aby nevznikla mezi lidmi panika, neoznámili to příslušným úřadům, i když to byla jejich povinnost. Také úřady zřejmě mnohdy nechtěly vidět pravdu. V souvislosti s morovou epidemií v Lombardii v roce 1630 tamní úřady nezavedly žádná preventivní opatření, i když se nákaza objevila městu blíže než dvacet mil! Podle dobových zpráv byli místní obyvatelé bezstarostní, zvyšující se úmrtnost v okolí i ve městě si vysvětlovali hladomorem, který se objevil v předcházejícím roce. Pokud se tehdy někdo o nebezpečí morové nákazy zmínil, stal se terčem posměchu.
Stejný přístup byl i v případě cholery v Paříži v roce 1832. Z dobových zpráv víme, že i když Pařížané o nákaze ve městě dobře věděli, neváhali pořádat večírky, tancovačky a sešlosti:
„Jelikož bylo středopostí a protože krásně svítilo sluníčko a bylo kouzelné počasí, Pařížané se o to bodřeji natřásali na bulvárech, kde bylo vidět i masky, které napodobovaly ztrhané rysy a zbarvení nemocného a vysmívaly se tak obavě z cholery i nemoci samé. Téhož dne večer bylo na tancovačkách víc lidí než kdy jindy. Halasný smích takřka přehlušoval ryčnou hudbu. Účastníky rozohňovala vřava i víc než dvojsmyslný tanec. Všechny možné zmrzliny a chlazené nápoje se konzumovaly ve velkém, když tu náhle ten nejdovádivější harlekýn, přemožen jakoby pocitem nachlazení, sňal masku a k údivu všech odhalil obličej zmodralý až do fialova.“
Podobně si některé osoby snažili užít života, dokud mohou, i během středověkých morových epidemií. Boccaccio ve svém Dekameronu napsal, že mnozí místo toho, aby byli doma v bezpečí a zbytečně nevycházeli mezi lidi, chodili po hospodách, nezřízeně popíjeli alkohol a přejídali se a více než kdy jindy navštěvovali své příbuzné a známé. Již ve středověku bývalo toto nezodpovědné a lehkovážné chování kritizováno a odsuzováno. Izolace a omezení mezilidského kontaktu se vždy považovalo za velmi účinné preventivní opatření.
Související

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců
historie , mor , epidemie , Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) , olomouc
Aktuálně se děje
před 26 minutami

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
před 1 hodinou

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
před 1 hodinou

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
před 2 hodinami

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
před 3 hodinami

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
před 4 hodinami

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
před 5 hodinami

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel
před 5 hodinami

Zelenskyj: Potřebujeme finance a sestřelíme všechno. Snaží se zachránit protivzdušnou obranu
před 6 hodinami

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
před 7 hodinami

Z Ruska je zklamaný. V pondělí budu mít zásadní prohlášení, oznámil Trump
před 7 hodinami

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony
před 8 hodinami

Fico se k soudu nechystá. Střelci odpustil, zaútočil na opozici a média
před 9 hodinami

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro
před 9 hodinami

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí
před 9 hodinami

Další průzkum, jiná čísla. ANO je první, vládní strany si pohoršily
před 10 hodinami

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
před 10 hodinami

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
před 12 hodinami

Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera
Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.
Zdroj: Libor Novák