Mnozí o koronaviru hovořili jako o nemoci podobné "obyčejné" chřipce a značně situaci zlehčovali. Ukázalo se však, že se jedná o závažné onemocnění. V historii bývala stejně zlehčována třeba i morová epidemie. Nakonec však vždy vyšlo najevo, že izolace nemocných a omezení kontaktu mezi lidmi patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.
V dějinách někdy bývalo nebezpečí morové nákazy přehlíženo. Moroví kronikáři zaznamenali případy, kdy některá města situaci značně zanedbala a odmítla zavést preventivní opatření. Důvodem takového nešťastného počínání byla údajně snaha nevyděsit místní obyvatele, nepřerušit hospodářské kontakty s okolním světem, zamezit zvýšení nezaměstnanosti či případným nepokojům. Ovšem byl zde i jiný faktor. Podle názoru některých historiků se svým laxním přístupem snažili lékaři a úředníci sami sebe uklidnit, že nehrozí žádné nebezpečí. Za velké morové epidemie v roce 1348 zasáhla choroba masivně Itálii, nejprve přístavní města, jako byl Janov, Benátky nebo Pisa. Města ve vnitrozemí Itálie však na vzniklé nebezpečí žádným způsobem nereagovala, až na jednu výjimku – Florencii. Jenom toto jediné město včas zavedlo jistá preventivní opatření. Podobnou netečnost úřadů je možné také zaznamenat v roce 1599 v Burgosu či Valladolidu, roku 1630 v Miláně, v roce 1656 v Neapoli nebo v Marseille roku 1720 za poslední vlny morové epidemie v Evropě. Řada evropských měst situaci opravdu zlehčovala, úřady i lékaři místní obyvatele uklidňovali, že se moru nemusí obávat. V květnu a červnu roku 1599 se z oblasti severního Španělska šířila morová nákaza do Burgosu a Valladolidu, ovšem místní lékaři tehdy prohlašovali:
„Není to mor v pravém slova smyslu. (…) Je to běžné onemocnění. (…) Jde o třídenní zimnici, dvoudenní horečku, záškrt, horečnaté stavy, píchání v boku, katary, dnu a podobné choroby. (…) U některých nemocných se sice vyskytly dýměje, ale ty se snadno hojí.“
Zaznamenány byly také případy, kdy lékaři dobře věděli o případech onemocnění morem, ovšem aby nevznikla mezi lidmi panika, neoznámili to příslušným úřadům, i když to byla jejich povinnost. Také úřady zřejmě mnohdy nechtěly vidět pravdu. V souvislosti s morovou epidemií v Lombardii v roce 1630 tamní úřady nezavedly žádná preventivní opatření, i když se nákaza objevila městu blíže než dvacet mil! Podle dobových zpráv byli místní obyvatelé bezstarostní, zvyšující se úmrtnost v okolí i ve městě si vysvětlovali hladomorem, který se objevil v předcházejícím roce. Pokud se tehdy někdo o nebezpečí morové nákazy zmínil, stal se terčem posměchu.
Stejný přístup byl i v případě cholery v Paříži v roce 1832. Z dobových zpráv víme, že i když Pařížané o nákaze ve městě dobře věděli, neváhali pořádat večírky, tancovačky a sešlosti:
„Jelikož bylo středopostí a protože krásně svítilo sluníčko a bylo kouzelné počasí, Pařížané se o to bodřeji natřásali na bulvárech, kde bylo vidět i masky, které napodobovaly ztrhané rysy a zbarvení nemocného a vysmívaly se tak obavě z cholery i nemoci samé. Téhož dne večer bylo na tancovačkách víc lidí než kdy jindy. Halasný smích takřka přehlušoval ryčnou hudbu. Účastníky rozohňovala vřava i víc než dvojsmyslný tanec. Všechny možné zmrzliny a chlazené nápoje se konzumovaly ve velkém, když tu náhle ten nejdovádivější harlekýn, přemožen jakoby pocitem nachlazení, sňal masku a k údivu všech odhalil obličej zmodralý až do fialova.“
Podobně si některé osoby snažili užít života, dokud mohou, i během středověkých morových epidemií. Boccaccio ve svém Dekameronu napsal, že mnozí místo toho, aby byli doma v bezpečí a zbytečně nevycházeli mezi lidi, chodili po hospodách, nezřízeně popíjeli alkohol a přejídali se a více než kdy jindy navštěvovali své příbuzné a známé. Již ve středověku bývalo toto nezodpovědné a lehkovážné chování kritizováno a odsuzováno. Izolace a omezení mezilidského kontaktu se vždy považovalo za velmi účinné preventivní opatření.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , mor , epidemie , Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) , olomouc
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák