Zlehčování epidemie? Docházelo k tomu i v případě moru

Mnozí o koronaviru hovořili jako o nemoci podobné "obyčejné" chřipce a značně situaci zlehčovali. Ukázalo se však, že se jedná o závažné onemocnění. V historii bývala stejně zlehčována třeba i morová epidemie. Nakonec však vždy vyšlo najevo, že izolace nemocných a omezení kontaktu mezi lidmi patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.

V dějinách někdy bývalo nebezpečí morové nákazy přehlíženo. Moroví kronikáři zaznamenali případy, kdy některá města situaci značně zanedbala a odmítla zavést preventivní opatření. Důvodem takového nešťastného počínání byla údajně snaha nevyděsit místní obyvatele, nepřerušit hospodářské kontakty s okolním světem, zamezit zvýšení nezaměstnanosti či případným nepokojům. Ovšem byl zde i jiný faktor. Podle názoru některých historiků se svým laxním přístupem snažili lékaři a úředníci sami sebe uklidnit, že nehrozí žádné nebezpečí. Za velké morové epidemie v roce 1348 zasáhla choroba masivně Itálii, nejprve přístavní města, jako byl Janov, Benátky nebo Pisa. Města ve vnitrozemí Itálie však na vzniklé nebezpečí žádným způsobem nereagovala, až na jednu výjimku – Florencii. Jenom toto jediné město včas zavedlo jistá preventivní opatření. Podobnou netečnost úřadů je možné také zaznamenat v roce 1599 v Burgosu či Valladolidu, roku 1630 v Miláně, v roce 1656 v Neapoli nebo v Marseille roku 1720 za poslední vlny morové epidemie v Evropě. Řada evropských měst situaci opravdu zlehčovala, úřady i lékaři místní obyvatele uklidňovali, že se moru nemusí obávat. V květnu a červnu roku 1599 se z oblasti severního Španělska šířila morová nákaza do Burgosu a Valladolidu, ovšem místní lékaři tehdy prohlašovali:

„Není to mor v pravém slova smyslu. (…) Je to běžné onemocnění. (…) Jde o třídenní zimnici, dvoudenní horečku, záškrt, horečnaté stavy, píchání v boku, katary, dnu a podobné choroby. (…) U některých nemocných se sice vyskytly dýměje, ale ty se snadno hojí.“

Zaznamenány byly také případy, kdy lékaři dobře věděli o případech onemocnění morem, ovšem aby nevznikla mezi lidmi panika, neoznámili to příslušným úřadům, i když to byla jejich povinnost. Také úřady zřejmě mnohdy nechtěly vidět pravdu. V souvislosti s morovou epidemií v Lombardii v roce 1630 tamní úřady nezavedly žádná preventivní opatření, i když se nákaza objevila městu blíže než dvacet mil! Podle dobových zpráv byli místní obyvatelé bezstarostní, zvyšující se úmrtnost v okolí i ve městě si vysvětlovali hladomorem, který se objevil v předcházejícím roce. Pokud se tehdy někdo o nebezpečí morové nákazy zmínil, stal se terčem posměchu.

Stejný přístup byl i v případě cholery v Paříži v roce 1832. Z dobových zpráv víme, že i když Pařížané o nákaze ve městě dobře věděli, neváhali pořádat večírky, tancovačky a sešlosti:

„Jelikož bylo středopostí a protože krásně svítilo sluníčko a bylo kouzelné počasí, Pařížané se o to bodřeji natřásali na bulvárech, kde bylo vidět i masky, které napodobovaly ztrhané rysy a zbarvení nemocného a vysmívaly se tak obavě z cholery i nemoci samé. Téhož dne večer bylo na tancovačkách víc lidí než kdy jindy. Halasný smích takřka přehlušoval ryčnou hudbu. Účastníky rozohňovala vřava i víc než dvojsmyslný tanec. Všechny možné zmrzliny a chlazené nápoje se konzumovaly ve velkém, když tu náhle ten nejdovádivější harlekýn, přemožen jakoby pocitem nachlazení, sňal masku a k údivu všech odhalil obličej zmodralý až do fialova.“

Podobně si některé osoby snažili užít života, dokud mohou, i během středověkých morových epidemií. Boccaccio ve svém Dekameronu napsal, že mnozí místo toho, aby byli doma v bezpečí a zbytečně nevycházeli mezi lidi, chodili po hospodách, nezřízeně popíjeli alkohol a přejídali se a více než kdy jindy navštěvovali své příbuzné a známé. Již ve středověku bývalo toto nezodpovědné a lehkovážné chování kritizováno a odsuzováno. Izolace a omezení mezilidského kontaktu se vždy považovalo za velmi účinné preventivní opatření.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

historie mor epidemie Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) olomouc

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

před 1 hodinou

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy