Kněžna z Babičky od Boženy Němcové zemřela před 185 lety. Kdo byla tato šlechtična?

Cizí původ

Kateřina Vilemína Zaháňská přišla na svět osmého únorového dne roku 1781 na území dnešního Lotyšska, v tehdejším Kuronském a zemgalském vévodství, odkud pocházel její otec. Ten se jmenoval Petr Biron a dceru Kateřinu zplodil se svou třetí manželkou Dorotheou von Medem, která byla o 37 let mladší než on. Na konci 18. století rodina vlastnila také panství ve východních Čechách a ve Slezsku, od něhož Kateřina Vilemína odvozovala přídomek Zaháňská.

Když roku 1800 Petr Biron zemřel, spravovala jeho panství na našem území právě Kateřina Vilemína Zaháňská. Ta si zamilovala zejména zámek Ratibořice a nechala si ho přestavět v empírovém slohu. Ratibořice se staly nejenom dějištěm slavného díla Babička od Boženy Němcové, ale také místem, kde probíhala důležitá politická jednání, například protinapoleonské koalice. Kateřina Vilemína Zaháňská totiž patřila k Napoleonovým zarytým odpůrcům.

Politické a milostné pletky

Vévodkyně Zaháňská byla velice inteligentní a politicky angažovaná žena. Stýkala se s mnohými významnými politiky a diplomaty své doby a sama se zapojila do běhu dějin, třeba již zmíněnou snahou o zbavení moci Napoleona. Přátelila se s tehdejším nejvýznamnějším rakouským politikem, s knížetem Klemensem Metternichem, s nímž také po několik let udržovala milenecký poměr. Ve stejné době se ovšem intimně scházela také s anglickým diplomatem Frederikem Lambem nebo Alfredem Windischgrätzem. Nejmocnějšího Metternicha si Zaháňská údajně chtěla vzít za manžela, to ale nebylo možné, a to hned z několika důvodů. Metternich byl již ženatý a vévodkyně Kateřina poměrně často střídala milence, proto se na ní politik nechtěl vázat. A Metternich měl také hned několik milenek. Jak intenzivně vášeň mezi dvojicí zahořela, tak rychle i vyhasla. Po dvou letech se milenci rozešli.

Neštěstí v lásce

Metternich psal vévodkyni Zaháňské často ve svých dopisech, že manželství není nic pro ni. A měl zřejmě pravdu. Šlechtična prožila celkem tři manželské svazky, ovšem ani v jednom nenalezla lásku a štěstí. Jejím prvním mužem byl francouzský aristokrat Jules Armand Louis de Rohan, kterého si vzala roku 1800. Po pěti letech manželství skončilo, protože Rohanovi porodila dítě jeho milenka, která byla navíc Kateřinina sestra Pavlína. Druhý choť vévodkyně Zaháňské pocházel z ruské knížecí rodiny Trubeckých, ani s ním dlouho nevydržela. Šťastná nebyla ani se svým třetím manželem, hrabětem Karlem Rudolfem Schulenburgem, v jehož službách pracoval jako kočí Johann Pankl, otec spisovatelky Boženy Němcové. Manželství v tomto případě ukončilo odlišné náboženské vyznání partnerů: vévodkyně se totiž stala katoličkou. S tímto krokem již také nadobro přestala s milostnými dobrodružstvími a pak se podobala právě té klidné a dobrosrdečné paní kněžně, kterou známe z Babičky Boženy Němcové.

Kateřina Vilemína Zaháňská, paní kněžna z pera Boženy Němcové, se nedožila vysokého věku. Zemřela přesně před 185 lety, dne 29. listopadu roku 1839, na mozkovou mrtvici. Bylo jí 58 let. Místem jejího posledního odpočinku se stal kostel v Zaháni ve Slezsku, na území dnešního Polska.