V parných letních dnech mnozí sáhnou po osvěžujícím melounu. Na této plodině si pochutnávali naši předci již ve středověku. Meloun se tehdy jedl syrový jako dnes, ale také se zavařoval a užíval se jako lék.
Meloun je zelenina
Ačkoliv si mnozí myslí, že je meloun ovoce, ve skutečnosti se jedná o zeleninu. Patří do skupiny plodové zeleniny, kam se řadí třeba také rajčata, papriky nebo cukety. Melouny jsou v rostlinné říši nejbližšími příbuznými s nejrůznějšími tykvemi. Že se o melounu často hovoří jako o ovoci, to má jednoduché vysvětlení. Lidé jsou zkrátka zvyklí, že ovoce je sladké, a proto i sladký meloun označují za ovoce.
Melouny se u nás pojí především s parným letním obdobím, kdy jeho konzumace představuje příjemné osvěžení. Plody totiž obsahují velké množství vody a minerálních látek, jako je železo nebo vápník. Pěstování melounů je také spojeno s tropickým počasím, daří se jim v teplejších oblastech světa, ale i u nás, například na jižní Moravě.
Melouny se u nás pěstovaly již ve středověku
Jak a kdy se dostaly melouny z tropických oblastí do chladnějších zemí střední Evropy, to se přesně neví. Doklady o pěstování melounů na našem území pochází z období středověku. O těchto plodinách hovoří dochované středověké písemné prameny i nálezy archeologů. Jisté je, že se u nás melouny znaly již někdy ve 14. století, kdy se dokonce jejich pěstováním ve velkém množství zabývali zahradníci specialisté, kterým se říkalo melouníci. Ze stejného období dokládají pěstování melounů (konkrétně melounu vodního) také archeologické nálezy, a to z historických jader měst Brna, Opavy nebo Uherského Brodu. Archeologické nálezy semen melounů se u nás obvykle datují do 14. až 16. století, a s tímto dlouhým obdobím je tedy možné spojovat pěstování těchto plodin.
Meloun jako lék
Ve středověku se meloun jedl především v syrovém stavu, takto se ostatně konzumuje dodnes. Někdy v 17. století se začaly plodiny také zavařovat. Z této doby pochází recept na tzv. „letkvař“ z melounové kůry, tedy na zvláštní melounovou zavařeninu. Ta se mohla připravovat dvojím způsobem – za použití medového roztoku, nebo octa; někdy se to kombinovalo. V obou případech pak zavařenina sloužila jako lék, který měl ulevovat při horečkách. Recept ze 17. století na „melouny v cukru a medu“ zní takto:
„Vezmi nezralé melouny, pokrájej na dlouhé kusy, tak jak jdou záhonky nebo pruhy po sobě mají. Oloupej kůru, vyber jádra a vlož ty kusy do silného octa. Nech je tam ležet deset dní, ale každý den je trochu zamíchej. Po zamíchání ocet slej, kusy melounu rozlož na prkno na čistou látku a nech uschnout. Potom je dávej do medu nebo do cukru, maličko je povař na mírném ohni, ale tak, aby se nerozvařily. Tak to opakuj deset dnů po sobě. Desátý den je dej do cukru a medu naposledy, potom je vyber, vlož do jiné nádoby a posyp každou vrstvu zázvorem, muškátovým oříškem, tlučenou skořicí, nalej na ně svařený cukr nebo čistý med, až by se potopily. Dobře uschovej a podávej při horečkách a horkých nemocech.“
Obliba melounů v našich zemích postupem času stoupala a už se nejednalo o vzácné léčivo. V časopise Epocha se v roce 1911 psalo, že meloun byl „oblíbeným to ovocem našich prababiček“, což svědčí o značné popularitě těchto plodin v 18. století. Také bychom se ve zmíněném periodiku z počátku minulého století mohli dočíst, že vodní meloun představoval stejně jako dnes osvěžující pochoutku v horkých letních dnech: „Houbovitá jejich dužina je červená nebo nazelenalá, a hojnost šťávy v letním vedru příjemně osvěžuje.“
A co další exotické plodiny?
Řada exotických plodin (ale třeba i koření) se již ve středověku objevovala i ve střední Evropě, a to díky obchodníkům přicházejícím z jižních či islámských zemí. Ovšem třeba na takové banány, citrony nebo pomeranče si naši předci museli počkat až do doby zámořských plaveb, tedy někdy do 16. století. Z exotických zemí je do Evropy přivezli portugalští mořeplavci.
Související
Češi našli způsob, jak ušetřit? Pěstují si vlastní zeleninu a ovoce
Británii hrozí nedostatek ovoce a zeleniny až do května
Aktuálně se děje
před 48 minutami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 1 hodinou
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 3 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 3 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 4 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 5 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 5 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 6 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
Palestinské militantní hnutí Hamás v sobotu nad ránem prohlásilo, že zvažuje izraelský protinávrh ohledně možného příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Uvedla to agentura DPA.
Zdroj: Libor Novák