V parných letních dnech mnozí sáhnou po osvěžujícím melounu. Na této plodině si pochutnávali naši předci již ve středověku. Meloun se tehdy jedl syrový jako dnes, ale také se zavařoval a užíval se jako lék.
Meloun je zelenina
Ačkoliv si mnozí myslí, že je meloun ovoce, ve skutečnosti se jedná o zeleninu. Patří do skupiny plodové zeleniny, kam se řadí třeba také rajčata, papriky nebo cukety. Melouny jsou v rostlinné říši nejbližšími příbuznými s nejrůznějšími tykvemi. Že se o melounu často hovoří jako o ovoci, to má jednoduché vysvětlení. Lidé jsou zkrátka zvyklí, že ovoce je sladké, a proto i sladký meloun označují za ovoce.
Melouny se u nás pojí především s parným letním obdobím, kdy jeho konzumace představuje příjemné osvěžení. Plody totiž obsahují velké množství vody a minerálních látek, jako je železo nebo vápník. Pěstování melounů je také spojeno s tropickým počasím, daří se jim v teplejších oblastech světa, ale i u nás, například na jižní Moravě.
Melouny se u nás pěstovaly již ve středověku
Jak a kdy se dostaly melouny z tropických oblastí do chladnějších zemí střední Evropy, to se přesně neví. Doklady o pěstování melounů na našem území pochází z období středověku. O těchto plodinách hovoří dochované středověké písemné prameny i nálezy archeologů. Jisté je, že se u nás melouny znaly již někdy ve 14. století, kdy se dokonce jejich pěstováním ve velkém množství zabývali zahradníci specialisté, kterým se říkalo melouníci. Ze stejného období dokládají pěstování melounů (konkrétně melounu vodního) také archeologické nálezy, a to z historických jader měst Brna, Opavy nebo Uherského Brodu. Archeologické nálezy semen melounů se u nás obvykle datují do 14. až 16. století, a s tímto dlouhým obdobím je tedy možné spojovat pěstování těchto plodin.
Meloun jako lék
Ve středověku se meloun jedl především v syrovém stavu, takto se ostatně konzumuje dodnes. Někdy v 17. století se začaly plodiny také zavařovat. Z této doby pochází recept na tzv. „letkvař“ z melounové kůry, tedy na zvláštní melounovou zavařeninu. Ta se mohla připravovat dvojím způsobem – za použití medového roztoku, nebo octa; někdy se to kombinovalo. V obou případech pak zavařenina sloužila jako lék, který měl ulevovat při horečkách. Recept ze 17. století na „melouny v cukru a medu“ zní takto:
„Vezmi nezralé melouny, pokrájej na dlouhé kusy, tak jak jdou záhonky nebo pruhy po sobě mají. Oloupej kůru, vyber jádra a vlož ty kusy do silného octa. Nech je tam ležet deset dní, ale každý den je trochu zamíchej. Po zamíchání ocet slej, kusy melounu rozlož na prkno na čistou látku a nech uschnout. Potom je dávej do medu nebo do cukru, maličko je povař na mírném ohni, ale tak, aby se nerozvařily. Tak to opakuj deset dnů po sobě. Desátý den je dej do cukru a medu naposledy, potom je vyber, vlož do jiné nádoby a posyp každou vrstvu zázvorem, muškátovým oříškem, tlučenou skořicí, nalej na ně svařený cukr nebo čistý med, až by se potopily. Dobře uschovej a podávej při horečkách a horkých nemocech.“
Obliba melounů v našich zemích postupem času stoupala a už se nejednalo o vzácné léčivo. V časopise Epocha se v roce 1911 psalo, že meloun byl „oblíbeným to ovocem našich prababiček“, což svědčí o značné popularitě těchto plodin v 18. století. Také bychom se ve zmíněném periodiku z počátku minulého století mohli dočíst, že vodní meloun představoval stejně jako dnes osvěžující pochoutku v horkých letních dnech: „Houbovitá jejich dužina je červená nebo nazelenalá, a hojnost šťávy v letním vedru příjemně osvěžuje.“
A co další exotické plodiny?
Řada exotických plodin (ale třeba i koření) se již ve středověku objevovala i ve střední Evropě, a to díky obchodníkům přicházejícím z jižních či islámských zemí. Ovšem třeba na takové banány, citrony nebo pomeranče si naši předci museli počkat až do doby zámořských plaveb, tedy někdy do 16. století. Z exotických zemí je do Evropy přivezli portugalští mořeplavci.
Související
Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků
Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Trump promluvil o podvodech ve Filadelfii a Detroitu. Neví o nich ani policie, která tam podle něj jela
Aktualizováno před 8 minutami
Dramatická volební noc: Z USA přichází první výsledky hlasování, Trump zatím vede
před 9 minutami
Trump má zatím 105 volitelů. Harrisová jen 27
před 1 hodinou
Projekce: Více volitelů má zatím Trump, nic to ale ještě neznamená
před 1 hodinou
Více voličů má pozitivní názor na Harrisovou, ukazuje první povolební exit poll
před 1 hodinou
Exit poll: Většina Američanů je nespokojena s aktuálním stavem země
včera
Exit poll CNN: Jen třetina voličů se měla za Bidena lépe
včera
CNN: Červenou fata morgánu nahradí modrý posun. Výsledkům voleb bude první hodiny kralovat Donald Trump
včera
O prezidentovi USA rozhodne Pensylvánie. Co z tohoto státu udělalo cíl zájmu Trumpa i Harrisové?
včera
OBRAZEM: Výstavba tramvajové trati na Václavském náměstí pokračuje
včera
Trump se v den voleb pomstil novinářům. Nepohodlným médiím zakázal vstup do volebního štábu
včera
Volební místnosti v USA čelí bombovým hrozbám z ruských mailů. 15 států povolalo Národní gardu
včera
Policie v Kapitolu zadržela muže politého hořlavinou. Další v Michiganu hrozil útokem, pokud vyhraje Trump
včera
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
včera
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
včera
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
včera
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
včera
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
včera
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
včera
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
Poradci Donalda Trumpa jsou před dnešními americkými volbami opatrně optimističtí a věří, že jejich výsledek bude záviset především na volební účasti.
Zdroj: Libor Novák