Meloun. Oblíbená a osvěžující letní plodina se u nás pěstovala již ve středověku

V parných letních dnech mnozí sáhnou po osvěžujícím melounu. Na této plodině si pochutnávali naši předci již ve středověku. Meloun se tehdy jedl syrový jako dnes, ale také se zavařoval a užíval se jako lék.

Meloun je zelenina

Ačkoliv si mnozí myslí, že je meloun ovoce, ve skutečnosti se jedná o zeleninu. Patří do skupiny plodové zeleniny, kam se řadí třeba také rajčata, papriky nebo cukety. Melouny jsou v rostlinné říši nejbližšími příbuznými s nejrůznějšími tykvemi. Že se o melounu často hovoří jako o ovoci, to má jednoduché vysvětlení. Lidé jsou zkrátka zvyklí, že ovoce je sladké, a proto i sladký meloun označují za ovoce.

Melouny se u nás pojí především s parným letním obdobím, kdy jeho konzumace představuje příjemné osvěžení. Plody totiž obsahují velké množství vody a minerálních látek, jako je železo nebo vápník. Pěstování melounů je také spojeno s tropickým počasím, daří se jim v teplejších oblastech světa, ale i u nás, například na jižní Moravě.

Melouny se u nás pěstovaly již ve středověku

Jak a kdy se dostaly melouny z tropických oblastí do chladnějších zemí střední Evropy, to se přesně neví. Doklady o pěstování melounů na našem území pochází z období středověku. O těchto plodinách hovoří dochované středověké písemné prameny i nálezy archeologů. Jisté je, že se u nás melouny znaly již někdy ve 14. století, kdy se dokonce jejich pěstováním ve velkém množství zabývali zahradníci specialisté, kterým se říkalo melouníci. Ze stejného období dokládají pěstování melounů (konkrétně melounu vodního) také archeologické nálezy, a to z historických jader měst Brna, Opavy nebo Uherského Brodu. Archeologické nálezy semen melounů se u nás obvykle datují do 14. až 16. století, a s tímto dlouhým obdobím je tedy možné spojovat pěstování těchto plodin.

Meloun jako lék

Ve středověku se meloun jedl především v syrovém stavu, takto se ostatně konzumuje dodnes. Někdy v 17. století se začaly plodiny také zavařovat. Z této doby pochází recept na tzv. „letkvař“ z melounové kůry, tedy na zvláštní melounovou zavařeninu. Ta se mohla připravovat dvojím způsobem – za použití medového roztoku, nebo octa; někdy se to kombinovalo. V obou případech pak zavařenina sloužila jako lék, který měl ulevovat při horečkách. Recept ze 17. století na „melouny v cukru a medu“ zní takto:

„Vezmi nezralé melouny, pokrájej na dlouhé kusy, tak jak jdou záhonky nebo pruhy po sobě mají. Oloupej kůru, vyber jádra a vlož ty kusy do silného octa. Nech je tam ležet deset dní, ale každý den je trochu zamíchej. Po zamíchání ocet slej, kusy melounu rozlož na prkno na čistou látku a nech uschnout. Potom je dávej do medu nebo do cukru, maličko je povař na mírném ohni, ale tak, aby se nerozvařily. Tak to opakuj deset dnů po sobě. Desátý den je dej do cukru a medu naposledy, potom je vyber, vlož do jiné nádoby a posyp každou vrstvu zázvorem, muškátovým oříškem, tlučenou skořicí, nalej na ně svařený cukr nebo čistý med, až by se potopily. Dobře uschovej a podávej při horečkách a horkých nemocech.“

Obliba melounů v našich zemích postupem času stoupala a už se nejednalo o vzácné léčivo. V časopise Epocha se v roce 1911 psalo, že meloun byl „oblíbeným to ovocem našich prababiček“, což svědčí o značné popularitě těchto plodin v 18. století. Také bychom se ve zmíněném periodiku z počátku minulého století mohli dočíst, že vodní meloun představoval stejně jako dnes osvěžující pochoutku v horkých letních dnech: „Houbovitá jejich dužina je červená nebo nazelenalá, a hojnost šťávy v letním vedru příjemně osvěžuje.“

A co další exotické plodiny?

Řada exotických plodin (ale třeba i koření) se již ve středověku objevovala i ve střední Evropě, a to díky obchodníkům přicházejícím z jižních či islámských zemí. Ovšem třeba na takové banány, citrony nebo pomeranče si naši předci museli počkat až do doby zámořských plaveb, tedy někdy do 16. století. Z exotických zemí je do Evropy přivezli portugalští mořeplavci.

Související

Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.
Švestky, ilustrační fotografie.

Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody

Letní ovoce si dnes vychutnáváme čerstvé, přidáváme ho i do koláčů, knedlíků nebo zmrzlin, chystáme z něj marmelády nebo zavařeniny. To vše je ale záležitostí moderní doby, dříve naši předci letní plody zužitkovávali úplně jiným způsobem. Co dělali s úrodou švestek nebo třešní? Jak v kuchyni využili planě rostoucí drobné ovoce, jako jsou maliny, ostružiny nebo borůvky?

Více souvisejících

Ovoce historie

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Aktualizováno před 8 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc: Z USA přichází první výsledky hlasování, Trump zatím vede

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

před 9 minutami

Donald Trump

Trump má zatím 105 volitelů. Harrisová jen 27

Projekce serveru CNN zatím ukazují, že dvě a půl hodiny po uzavření prvních volebních místností má republikánský kandidát Donald Trump na kontě 105 volitelů, zatímco jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová pouze 27.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci

Poradci Donalda Trumpa jsou před dnešními americkými volbami opatrně optimističtí a věří, že jejich výsledek bude záviset především na volební účasti. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy