Meloun. Oblíbená a osvěžující letní plodina se u nás pěstovala již ve středověku

V parných letních dnech mnozí sáhnou po osvěžujícím melounu. Na této plodině si pochutnávali naši předci již ve středověku. Meloun se tehdy jedl syrový jako dnes, ale také se zavařoval a užíval se jako lék.

Meloun je zelenina

Ačkoliv si mnozí myslí, že je meloun ovoce, ve skutečnosti se jedná o zeleninu. Patří do skupiny plodové zeleniny, kam se řadí třeba také rajčata, papriky nebo cukety. Melouny jsou v rostlinné říši nejbližšími příbuznými s nejrůznějšími tykvemi. Že se o melounu často hovoří jako o ovoci, to má jednoduché vysvětlení. Lidé jsou zkrátka zvyklí, že ovoce je sladké, a proto i sladký meloun označují za ovoce.

Melouny se u nás pojí především s parným letním obdobím, kdy jeho konzumace představuje příjemné osvěžení. Plody totiž obsahují velké množství vody a minerálních látek, jako je železo nebo vápník. Pěstování melounů je také spojeno s tropickým počasím, daří se jim v teplejších oblastech světa, ale i u nás, například na jižní Moravě.

Melouny se u nás pěstovaly již ve středověku

Jak a kdy se dostaly melouny z tropických oblastí do chladnějších zemí střední Evropy, to se přesně neví. Doklady o pěstování melounů na našem území pochází z období středověku. O těchto plodinách hovoří dochované středověké písemné prameny i nálezy archeologů. Jisté je, že se u nás melouny znaly již někdy ve 14. století, kdy se dokonce jejich pěstováním ve velkém množství zabývali zahradníci specialisté, kterým se říkalo melouníci. Ze stejného období dokládají pěstování melounů (konkrétně melounu vodního) také archeologické nálezy, a to z historických jader měst Brna, Opavy nebo Uherského Brodu. Archeologické nálezy semen melounů se u nás obvykle datují do 14. až 16. století, a s tímto dlouhým obdobím je tedy možné spojovat pěstování těchto plodin.

Meloun jako lék

Ve středověku se meloun jedl především v syrovém stavu, takto se ostatně konzumuje dodnes. Někdy v 17. století se začaly plodiny také zavařovat. Z této doby pochází recept na tzv. „letkvař“ z melounové kůry, tedy na zvláštní melounovou zavařeninu. Ta se mohla připravovat dvojím způsobem – za použití medového roztoku, nebo octa; někdy se to kombinovalo. V obou případech pak zavařenina sloužila jako lék, který měl ulevovat při horečkách. Recept ze 17. století na „melouny v cukru a medu“ zní takto:

„Vezmi nezralé melouny, pokrájej na dlouhé kusy, tak jak jdou záhonky nebo pruhy po sobě mají. Oloupej kůru, vyber jádra a vlož ty kusy do silného octa. Nech je tam ležet deset dní, ale každý den je trochu zamíchej. Po zamíchání ocet slej, kusy melounu rozlož na prkno na čistou látku a nech uschnout. Potom je dávej do medu nebo do cukru, maličko je povař na mírném ohni, ale tak, aby se nerozvařily. Tak to opakuj deset dnů po sobě. Desátý den je dej do cukru a medu naposledy, potom je vyber, vlož do jiné nádoby a posyp každou vrstvu zázvorem, muškátovým oříškem, tlučenou skořicí, nalej na ně svařený cukr nebo čistý med, až by se potopily. Dobře uschovej a podávej při horečkách a horkých nemocech.“

Obliba melounů v našich zemích postupem času stoupala a už se nejednalo o vzácné léčivo. V časopise Epocha se v roce 1911 psalo, že meloun byl „oblíbeným to ovocem našich prababiček“, což svědčí o značné popularitě těchto plodin v 18. století. Také bychom se ve zmíněném periodiku z počátku minulého století mohli dočíst, že vodní meloun představoval stejně jako dnes osvěžující pochoutku v horkých letních dnech: „Houbovitá jejich dužina je červená nebo nazelenalá, a hojnost šťávy v letním vedru příjemně osvěžuje.“

A co další exotické plodiny?

Řada exotických plodin (ale třeba i koření) se již ve středověku objevovala i ve střední Evropě, a to díky obchodníkům přicházejícím z jižních či islámských zemí. Ovšem třeba na takové banány, citrony nebo pomeranče si naši předci museli počkat až do doby zámořských plaveb, tedy někdy do 16. století. Z exotických zemí je do Evropy přivezli portugalští mořeplavci.

Související

Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.
Švestky, ilustrační fotografie.

Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody

Letní ovoce si dnes vychutnáváme čerstvé, přidáváme ho i do koláčů, knedlíků nebo zmrzlin, chystáme z něj marmelády nebo zavařeniny. To vše je ale záležitostí moderní doby, dříve naši předci letní plody zužitkovávali úplně jiným způsobem. Co dělali s úrodou švestek nebo třešní? Jak v kuchyni využili planě rostoucí drobné ovoce, jako jsou maliny, ostružiny nebo borůvky?

Více souvisejících

Ovoce historie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 3 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 4 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové

Moravané a Slezané se v pátek ráno mohou těšit na sněhovou nadílku, avizují meteorologové. Od středečního dopoledne platí příslušná výstraha, která však nejde úplně do detailu. Podle expertů sice nepůjde o extrémní situaci, ale zejména řidiči by si měli dávat pozor. 

včera

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

včera

včera

Česko si pořídí další Leopardy. Armáda tak splní požadavky NATO

Česko si pořídí 14 bojových tanků Leopard 2A4, uvedlo ministerstvo obrany ve středu v tiskové zprávě. Vládu o záměru informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Úřad chce příslušnou smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH uzavřít do konce roku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy