Až do moderní doby, kdy se poprvé na trhu objevila zdravotně nezávadná umělá výživa, představovalo mateřské mléko (a tedy kojení) základ pro přežití dítěte. Ještě v 18. století však bylo běžné, že dítě nekrmila jeho vlastní matka, ale nájemná kojná.
Jenom výjimečně kojily své děti šlechtičny. Až do konce 18. století si takřka všechny evropské aristokratky platily nájemnou kojnou, která krmila jejich potomky. Zajištění kojné představovalo nejen jakousi módní záležitost a výraz společenské prestiže, ale také praktickou potřebu. Každá aristokratka totiž měla jisté společenské povinnosti související často s prezentací na veřejnosti či dlouhými cestami, přičemž by je kojení značně obtěžovalo. Tehdejší šaty ani nebyly kojení uzpůsobeny a kojit dítě na veřejnosti bylo navíc považováno za vulgární a nepřípustné. Za jakousi propagátorku kojení vlastních dětí je považována kněžna Pavlína ze Schwarzenbergu, která se rozhodla nesvěřit své děti kojné v roce 1803. A řada dalších urozených maminek se u ní v tomto inspirovala.
Urozené dámy si vybíraly „kvalitní“ kojné, za které se považovaly nejčastěji venkovské ženy, a to mladé a silné. V lékařských příručkách z 19. století se o vhodných kojných psalo, že „vesnické mají přednost před městskými; tiché, jemné, trochu ostýchavé před smělými, čilé a činné před lenivými, obratné před zdlouhavými a nejapnými.“ Dbalo se také na vzhled – kojná musela být čistotná a se zdravými zuby. Až do konce 19. století se věřilo, že žena ovlivní svým mateřským mlékem kojené dítě, a to nejenom jeho zdraví, ale také vlastnosti a charakter. Pokud kojenec onemocněl, hledala se zpravidla nová kojná se „zdravým“ mlékem.
Zejména od 70. let 19. století byly kojné vybírány z porodnic, kde na jejich zdraví dohlížel odborný personál, a mělo tak být zajištěno, že žena bude mít i dobré mléko. Pokud byla kojná svobodná matka, získával od rodiny určitou finanční částku také nalezinec, kde dotyčná žena bydlela. Tento systém v některých městech fungoval až do první světové války.
V našem prostředí byly nájemné kojné po právní stránce zaměstnankyně rodin, dostávaly tedy plat a zpravidla bydlely v domě rodiny, která je zaměstnávala. Jednalo se o praktické přizpůsobení potřebám kojence, který se krmil v pravidelných intervalech. Z našich zemí není doložen žádný případ, že by bylo dítě svěřováno kojné do její domácnosti, toto odloučení matky od dítěte se praktikovalo například v aristokratických vrstvách ve Francii. V dělnických a řemeslnických čtvrtích měst si ještě v 19. století běžně přivydělávaly ženy jaké nájemné kojné, kdy za úplatu svým mateřským mlékem nakrmily děti matek, kterým bylo z nějakých důvodů kojené znemožněno. Sousedka jim kojence jednoduše v případě potřeby přinesla domů a za tuto službu zaplatila. Takovouto známou nájemnou kojnou byla třeba Anastazie Klofáčová, která žila s chudým krejčím a šesti dětmi, z nichž jedno vyrostlo v politika a novináře Václava Klofáče.
Kromě platu dostávala nájemná kojná v domě svého zaměstnavatele také stravu. Na té se pánovi domu nedoporučovalo šetřit, pokud chtěl mít zdravé a silné dítě. Podle dobových příruček měla kojná dostávat „ke snídani žejdlík kávy, dvě housky, dopoledne talíř polévky, sklenice dobrého lehkého piva, v poledne obyčejný oběd, sklenice piva, odpoledne žejdlík kávy, dvě housky, večer polévka, sklenice piva.“ Dnes nás možná překvapí doporučovaná sklenice piva pro kojící ženu. Až do počátku 20. století se ale věřilo, že pivo a víno (v některých případech se dokonce objevuje pálenka) prospívá těhotným i kojícím ženám. Těhotným ženám popíjejícím víno nebo pivo se mělo narodit zdravé dítě, kojícím ženám zase mělo zajistit kvalitní mateřské mléko. V některých krajích byla typickým pokrmem pro šestinedělku polévka uvařená z piva.
Na počátku 20. století začali trendu nájemných kojných odporovat lékaři. Na konci roku 1906 byla vydána brožurka s názvem „Varovný hlas lékařům, aby působili k tomu, aby matky své děti samy kojily“. Profese nájemné kojné byla utlumena v době první světové války, ovšem zcela zanikla až dlouho po skončení tohoto válečného konfliktu.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , kojení, mateřské mléko , nájemné kojné
Aktuálně se děje
před 7 minutami
ANO lže, jako když Rudé právo tiskne. Tentokrát o důchodech
před 30 minutami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 1 hodinou
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 2 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 3 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 3 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 4 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 5 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 7 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 13 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
Středočeská policie se zabývá nálezem bezvládného těla na Mělnicku. Muž se zřejmě zastřelil po předchozí dopravní nehodě, vyplývá z dosavadních informací. Tragická událost je nadále předmětem vyšetřování.
Zdroj: Jan Hrabě