Otázka, která trápí lidstvo po staletí, má možná odpověď. Byla první slepice nebo vejce?

Řecký historik Plútarchos roku 46 napsal zamyšlení nazvané „Byla první slepce, nebo vejce“, ve kterém upozorňuje, že tento problém už řeší filosofové dlouho. Ne že by tak moc zajímal původ slepice, ale považovali ho metaforu důležitějších věcí – například kauzality a logiky.

Ostatně o problému mluvil už zhruba o tři století dříve slavný Aristoteles. Podle něj by první člověk na zemi musel být zplozen bez matky nebo bez otce, což odporuje přírodním zákonům. Proto nemohlo být první vejce, které dalo vzniknout slepici, a nemohla být první slepice, která snesla první vejce, neboť slepice vzešla z vejce. Komplikované, že?

Pokud se odpoutáme od filosofického pozadí této otázky, zjistíme, že se odpovědí na ní zabývala celá řada vědců. Například britská King's College na toto téma uspořádala celý vědecký panel. Odpověď se pokoušel poskytnout třeba evoluční genetik John Brookfield.

„První slepice se musela lišit od svých rodičů nějakou genetickou odchylkou. Ta mohla být malá a jemná, ale musela být dostatečně velká, aby stvořila zvíře, kterému dnes říkáme slepice. Živý organismus pod skořápkou vajíčka musel mít stejnou DNA jako slepice, která se z něj po vylíhnutí stala. A tedy v podstatě byl slepicí,“ vysvětluje.

Jinými slovy – k evoluční změně, která udělala z předchůdce slepice opravdovou slepici, zřejmě došlo při spojování spermie a vajíčka. První slepice tedy byla dítětem jiného druhu, než byla sama, a vyklubala se z vajíčka. A proto tedy bylo vejce. Tento výklad ale není tak jednoduchý, jak se zdá. Vědci nedávno zjistili, že slepičí vajíčko nemůže vzniknout bez speciálního proteinu, který produkují pouze slepice.

Jiná skupina britských vědců totiž zkoumala protein zodpovědný za stavbu vejce na superpočítači HECToR. „Dlouho jsme měli tušení, že nejdřív bylo vejce, ale nyní máme vědecký důkaz, že první byla slepice,“ tvrdí Colin Freeman ze Sheffieldské univerzity.

Poukazuje přitom právě na protein, který má zásadní vliv na tvorbu skořápky, přesněji na transformaci uhličitanu vápenatého do krystalické podoby. „Tento protein jsme znali již dříve, ale teprve jeho bližším zkoumáním jsme byli schopni zjistit, jak se zapojuje do procesu tvorby vejce" vysvětluje pozadí objevu doktor Colin Freeman.

Že by přece jen byla první slepice? Odpověď je možná šalamounská. Evoluce šla postupně přes různá stádia vývoje a to jak vejce, tak slepice.