Perníčky. Vánoční cukroví s dlouhou historií, do kterého patřila neobvyklá ingredience

Mezi první vánoční cukroví, které začínají péct hospodyňky klidně již měsíc před Štědrým dnem, patří perníčky. Ty mají dlouhou historii, perník znali už naši středověcí předci. Ti do něj také přidávali poněkud neobvyklou ingredienci. Jakou?

Již zanedlouho mnohé domácnosti provoní čerstvě upečené perníčky. Toto vánoční cukroví se připravuje s předstihem, aby bylo o Štědrém dnu krásně měkké. Historie perníku se začala psát již před několika staletími.

Obřadní pečivo s dlouhou historií

Perník patří mezi obřadní pečivo s dlouhou tradicí. Výroba perníku je doložena písemnými prameny již od středověku, tehdy se jeho pečení a prodej rozšířily zejména v tzv. hanzovních městech, tedy německých centrech specializujících se na dálkový obchod. V našich zemích pochází první písemné zmínky o výrobě perníku z první poloviny 14. století. Perník po dlouhou dobu představoval luxusní pečivo, a to především kvůli vysoké ceně exotického koření, které se do něj přidávalo.

Perník pekli výhradně mistři perníkáři, ti ho pak prodávali na trhu. Domácí produkce perníku ve středověku neexistovala a dovolit si ho mohli koupit jen ty nejbohatší vrstvy společnosti. Obřadní pečivo vonící po koření a medu si lidé kupovali při nejrůznějších slavnostních událostech, jako byla třeba svatba, narození a křest dítěte nebo při poutích.

Lidé dříve také perník považovali za výborný lék na zažívací problémy. Takto skutečně mohl posloužit, a to díky obsahu léčivého koření a medu. Perníkáři proto často kromě pečiva nejrůznějších tvarů a velikostí pekli i jednoduché šišky z perníkového těsta, a ty skutečně nabízeli na váhu jako léčivý produkt.

Náročná příprava perníku

Příprava perníku byla poměrně náročnou záležitostí, která si vyžadovala mnoho času. I tento fakt se odrážel ve výsledné ceně produktu.

Již samotné zadělávání perníkového těsta bylo složité. Používala se ta nejkvalitnější mouka, koření a med. Každý perníkář měl na těsto svůj osvědčený recept, mnohdy děděný z generace na generaci, a to si střežil jako tajemství. Jednotlivé předpisy se zpravidla lišily složením a množstvím přidávaného koření. Hotové těsto se nechávalo ve speciálních nádobách po dlouhou dobu odležet, tradičně po dobu šesti měsíců! Tento čas se nám dnes může zdát až neuvěřitelný, ovšem někteří perníkáři si těsto připravovali ještě s mnohem delším předstihem před samotným pečením. Perníkové těsto často „odpočívalo“ i celé roky! Tradovalo se dokonce, že správný perníkář měl zadělat těsto na perník v okamžiku, kdy se mu narodila dcera, aby jí z něj mohl na svatbu upéct slavnostní pečivo.

Pokud se nechávalo těsto dlouho odležet, pochopitelně pak bylo velmi tuhé a špatně se s ním pracovalo. Proto perníkáři používali k porcování tvrdého těsta sekerky a zvláštní náčiní určené k zahřívání, a tedy měknutí hmoty na pečení.

Těsto se pak vtlačilo do speciální formy. Nejstarší perníkářské formy byly zřejmě vyráběny z keramické hlíny, ty později nahradily formy dřevěné – jakási prkénka, do nichž se vyřezávaly tvary a motivy, které se měly na perníku objevit coby výzdoba. Nejstarší dochované perníkářské formy na našem území jsou datovány do poloviny 17. století a vyznačují se vysokou uměleckou hodnotou. Náměty na formách vždy odrážely dobu vzniku a příležitost, pro kterou byly upečeny: objevovaly se postavy vznešených dam a kavalírů, lovecké či milostné scény nebo náboženské motivy. V průběhu 18. století se charakter řezby forem změnil, ty byly jednodušší a rutinní. To souviselo se skutečností, že se perník rozšířil i do lidových vrstev společnosti. Zároveň se v průběhu 18. a 19. století objevovaly nové motivy. Mizely postavy šlechticů i mileneckých párů, naopak vznikaly jednoduché obrazy, kupříkladu miminka v zavinovačkách, srpy, dýmky nebo bambitky. Na konci 19. století na formách už chyběly i některé vyřezávané detaily, ty se malovaly pomocí cukrových polev až na upečené perníky, jak se to dělá i dnes.

Perníčky jako vánoční cukroví?

Dnes jeden z nejoblíbenějších druhů vánočního cukroví neměl dříve na štědrovečerním stole své místo. Jak se perník zařadil mezi vánoční cukroví, to je dodnes tak trochu záhadou. Zřejmě se k nám tradice pečení vánočních perníčků dostala z německých zemí. S Vánocemi se dříve pojily především betlémy, které se zhotovovaly z nejrůznějších materiálů, a mimo jiné také z perníku. Z perníkových biblických postaviček se tak mohlo postupem času stát slavnostní vánoční cukroví. Pečení perníčků coby vánočního cukroví je u nás záležitostí poměrně mladou, tento trend se naplno prosadil až po druhé světové válce.

Neobvyklá ingredience

Do perníku vždy patřil med, dále se do něj přidávala směs exotického koření – skořice, hřebíček, muškátový oříšek i květ, kardamom, badyán, vanilka, anýz či fenykl. Někdy se těsto ovonělo květy rostlin, a to bezu, levandule nebo mateřídoušky. Tradiční ingredience do perníku byla již od středověku poněkud neobvyklá – byl jím pepř. Právě pepř dal perníku jeho název. Německy se perník řekne „Pfefferkuchen“ (Pfeffer znamená pepř), toto slovo dalo vzniknout českému výrazu „peprník“, jak se původně pečivu říkalo. Časem se označení obřadního pečiva zkomolilo a ustálilo na slově „perník“, které používáme dodnes.

Související

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

Více souvisejících

recepty, vaření Vánoce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 3 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy