Perníčky. Vánoční cukroví s dlouhou historií, do kterého patřila neobvyklá ingredience

Mezi první vánoční cukroví, které začínají péct hospodyňky klidně již měsíc před Štědrým dnem, patří perníčky. Ty mají dlouhou historii, perník znali už naši středověcí předci. Ti do něj také přidávali poněkud neobvyklou ingredienci. Jakou?

Již zanedlouho mnohé domácnosti provoní čerstvě upečené perníčky. Toto vánoční cukroví se připravuje s předstihem, aby bylo o Štědrém dnu krásně měkké. Historie perníku se začala psát již před několika staletími.

Obřadní pečivo s dlouhou historií

Perník patří mezi obřadní pečivo s dlouhou tradicí. Výroba perníku je doložena písemnými prameny již od středověku, tehdy se jeho pečení a prodej rozšířily zejména v tzv. hanzovních městech, tedy německých centrech specializujících se na dálkový obchod. V našich zemích pochází první písemné zmínky o výrobě perníku z první poloviny 14. století. Perník po dlouhou dobu představoval luxusní pečivo, a to především kvůli vysoké ceně exotického koření, které se do něj přidávalo.

Perník pekli výhradně mistři perníkáři, ti ho pak prodávali na trhu. Domácí produkce perníku ve středověku neexistovala a dovolit si ho mohli koupit jen ty nejbohatší vrstvy společnosti. Obřadní pečivo vonící po koření a medu si lidé kupovali při nejrůznějších slavnostních událostech, jako byla třeba svatba, narození a křest dítěte nebo při poutích.

Lidé dříve také perník považovali za výborný lék na zažívací problémy. Takto skutečně mohl posloužit, a to díky obsahu léčivého koření a medu. Perníkáři proto často kromě pečiva nejrůznějších tvarů a velikostí pekli i jednoduché šišky z perníkového těsta, a ty skutečně nabízeli na váhu jako léčivý produkt.

Náročná příprava perníku

Příprava perníku byla poměrně náročnou záležitostí, která si vyžadovala mnoho času. I tento fakt se odrážel ve výsledné ceně produktu.

Již samotné zadělávání perníkového těsta bylo složité. Používala se ta nejkvalitnější mouka, koření a med. Každý perníkář měl na těsto svůj osvědčený recept, mnohdy děděný z generace na generaci, a to si střežil jako tajemství. Jednotlivé předpisy se zpravidla lišily složením a množstvím přidávaného koření. Hotové těsto se nechávalo ve speciálních nádobách po dlouhou dobu odležet, tradičně po dobu šesti měsíců! Tento čas se nám dnes může zdát až neuvěřitelný, ovšem někteří perníkáři si těsto připravovali ještě s mnohem delším předstihem před samotným pečením. Perníkové těsto často „odpočívalo“ i celé roky! Tradovalo se dokonce, že správný perníkář měl zadělat těsto na perník v okamžiku, kdy se mu narodila dcera, aby jí z něj mohl na svatbu upéct slavnostní pečivo.

Pokud se nechávalo těsto dlouho odležet, pochopitelně pak bylo velmi tuhé a špatně se s ním pracovalo. Proto perníkáři používali k porcování tvrdého těsta sekerky a zvláštní náčiní určené k zahřívání, a tedy měknutí hmoty na pečení.

Těsto se pak vtlačilo do speciální formy. Nejstarší perníkářské formy byly zřejmě vyráběny z keramické hlíny, ty později nahradily formy dřevěné – jakási prkénka, do nichž se vyřezávaly tvary a motivy, které se měly na perníku objevit coby výzdoba. Nejstarší dochované perníkářské formy na našem území jsou datovány do poloviny 17. století a vyznačují se vysokou uměleckou hodnotou. Náměty na formách vždy odrážely dobu vzniku a příležitost, pro kterou byly upečeny: objevovaly se postavy vznešených dam a kavalírů, lovecké či milostné scény nebo náboženské motivy. V průběhu 18. století se charakter řezby forem změnil, ty byly jednodušší a rutinní. To souviselo se skutečností, že se perník rozšířil i do lidových vrstev společnosti. Zároveň se v průběhu 18. a 19. století objevovaly nové motivy. Mizely postavy šlechticů i mileneckých párů, naopak vznikaly jednoduché obrazy, kupříkladu miminka v zavinovačkách, srpy, dýmky nebo bambitky. Na konci 19. století na formách už chyběly i některé vyřezávané detaily, ty se malovaly pomocí cukrových polev až na upečené perníky, jak se to dělá i dnes.

Perníčky jako vánoční cukroví?

Dnes jeden z nejoblíbenějších druhů vánočního cukroví neměl dříve na štědrovečerním stole své místo. Jak se perník zařadil mezi vánoční cukroví, to je dodnes tak trochu záhadou. Zřejmě se k nám tradice pečení vánočních perníčků dostala z německých zemí. S Vánocemi se dříve pojily především betlémy, které se zhotovovaly z nejrůznějších materiálů, a mimo jiné také z perníku. Z perníkových biblických postaviček se tak mohlo postupem času stát slavnostní vánoční cukroví. Pečení perníčků coby vánočního cukroví je u nás záležitostí poměrně mladou, tento trend se naplno prosadil až po druhé světové válce.

Neobvyklá ingredience

Do perníku vždy patřil med, dále se do něj přidávala směs exotického koření – skořice, hřebíček, muškátový oříšek i květ, kardamom, badyán, vanilka, anýz či fenykl. Někdy se těsto ovonělo květy rostlin, a to bezu, levandule nebo mateřídoušky. Tradiční ingredience do perníku byla již od středověku poněkud neobvyklá – byl jím pepř. Právě pepř dal perníku jeho název. Německy se perník řekne „Pfefferkuchen“ (Pfeffer znamená pepř), toto slovo dalo vzniknout českému výrazu „peprník“, jak se původně pečivu říkalo. Časem se označení obřadního pečiva zkomolilo a ustálilo na slově „perník“, které používáme dodnes.

Související

Těstoviny, ilustrační fotografie.

I těstoviny mají svůj mezinárodní den. Jaká je jejich historie?

Víte, že těstoviny mají svůj mezinárodní den? Od roku 1998 připadá na 25. října. Těstoviny dnes patří mezi velice oblíbené pokrmy a zřejmě tomu bylo podobně i v minulosti. Historie těstovin sahá až do dob starověku a není překvapením, že o nich pochází nejstarší a nejhojnější zmínky z oblasti dnešní Itálie. A kdy se těstoviny rozšířily u nás?
Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.

Více souvisejících

recepty, vaření Vánoce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 10 hodinami

Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy

Nejvyšší francouzská představitelka pro oblast klimatu se rozhodla neúčastnit klimatických jednání COP29 v Ázerbájdžánu poté, co prezident hostitelské země obvinil Francii z „brutálního“ potlačování problémů souvisejících se změnou klimatu ve svých zámořských územích. Uvedl to server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy