Pierre de Coubertin. Kdo byl zakladatel moderní olympiády?

Je všeobecně známo, že Pierre de Coubertin se zasloužil o pořádání olympijských her v moderních dějinách. Kdo byl tento muž a co víme o jeho životě?

Pierre de Coubertin pocházel z francouzské aristokratické rodiny, kde přišel na svět prvního lednového dne roku 1863 jako v pořadí třetí potomek. Díky skvělému rodinnému a zejména finančnímu zázemí se mu dostalo kvalitního vzdělání, a to i za hranicemi Francie. Když dospěl, stal se učitelem a historikem, a hodlal na základě svých zkušeností a po vzoru zahraničních vzdělávacích institucí pozvednout úroveň francouzského školství. Především se snažil prosadit do škol výuku tělesné výchovy. Podle jeho názoru měl pravidelný pohyb blahodárný vliv na vývoj mládeže a na zdravotní stav člověka. Zároveň si byl vědom toho, že zařazení sportovních aktivit do školních osnov může pozitivně formovat osobnost mladého člověka – vést ho ke zdravé soutěživosti, toleranci, férovosti i vzájemné spolupráci.

Brzy svůj záměr Pierre de Coubertin povýšil na usilovnou snahu o znovuobnovení olympijských her. Tuto myšlenku v něm ještě posílily tehdejší archeologické výzkumy a nálezy v oblasti starověké Olympie, které potvrdily antickou tradici konání velkolepé sportovní události. Veřejně svou představu prezentoval koncem listopadu roku 1892, ovšem nedočkal se očekávané podpory. O dva roky později proto za účelem prosazení svého názoru svolal mezinárodní Kongres pro obnovení olympijských her do pařížské Sorbonny. Z celkem dvanácti zemí dorazilo bezmála osmdesát delegátů, kteří vyjádřili souhlas s Coubertinem. Tehdy byl ustanoven Mezinárodní olympijský výbor, jemuž po několik následujících let Coubertin předsedal. Všichni se tehdy shodli na tom, že novodobé olympijské hry nebudou pouze sportovní událostí, ale také příležitostí k uzavření míru mezi znepřátelenými státy, k udržování a rozvíjení mezinárodní spolupráce nebo k řešení problémů mezinárodního rozsahu.

Netrvalo dlouho a bylo dohodnuto, že první olympijské hry se uskuteční v řeckých Athénách a poté vždy v intervalu po čtyřech letech. O velikonočním pondělí, dne 6. dubna 1896, byly slavnostně zahájeny řeckým králem Jiřím I. vůbec první olympijské hry v moderních dějinách! Datum konání bylo záměrem – první starověké hry se odehrály roku 776, a ty moderní tedy přesně po 1120 letech.

Na první letní olympiádě v moderních dějinách předvedli sportovci své výkony v atletice, cyklistice, gymnastice, plavání, šermu, střelbě, tenisu, vzpírání a zápase. Vrcholem byl maratónský běh, kde na domácí půdě zvítězil Řek Spyridon Luis, který kromě zlaté medaile získal také mnoho darů od vlivných řeckých osobností i samotného krále.

Ve svých pamětech sám Coubertin zaznamenal poslední dojmy po první olympiádě takto:

„Napříč řeckými provinciemi a ostrovy si malí chlapci cestou ze školy „hráli na Olympijské hry“. Pro zábavu běhali, skákali, házeli kameny, vytvářeli průvody a nejstarší zdobil ostatní olivovým věncem. Toto symbolické gesto znovu předváděné v Athénách po tolika staletích jim zprostředkovalo nevědomý kontakt s velkou dávnou minulostí. Tato poetická hra na božských pláních Korfu byla mou poslední vidinou Olympiády. Ale teď jsem se musel pustit do práce, abych jí zajistil následovníky.“

Pierre de Coubertin byl člověk velmi pracovitý, odvážný a především vytrvalý. Šel si tvrdě za svými cíli. A za jejich prosazení utratil i hodně peněz. Proto dožil v nuzných podmínkách. Navždy však vstoupil do dějin jako zakladatel prvních olympijských her v moderních dějinách.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Více souvisejících

historie olympiáda Pierre de Coubertin

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Donald Trump

Pronásledování odpůrců, návrat detektorů lži, citování předních nacistů. Amerika se za Trumpa mění

Zavádění polygrafů uvnitř FBI na příkaz administrativy Donalda Trumpa není obranou státu, ale symptomem hluboce znepokojivého vývoje. Místo řešení reálných hrozeb sledujeme stíhání „neloajálních“ hlasů a bezostyšné normalizování rétoriky nacistické propagandy. Spojené státy se tak pod vedením paranoidního vůdce posouvají směrem, který si donedávna nikdo netroufl veřejně hájit.

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Mike Waltz

Trump posílá Waltze do OSN. Nahradí ho Rubio

Prezident Donald Trump dnes ráno informoval Michaela Waltze, že ho odvolává z funkce poradce pro národní bezpečnost a nominuje ho na post amerického velvyslance při OSN. Informaci potvrdil mluvčí Bílého domu stanici CNN. Několik hodin poté Trump oznámil změnu i na své sociální síti Truth Social.

včera

včera

včera

včera

Mike Waltz

Otřes v Bílém domě: Mike Waltz končí

Poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa Mike Waltz a jeho zástupce Alex Wong opustí své posty poté, co ztratili důvěru ostatních činitelů administrativy a přišli o podporu v Bílém domě. Uvedly to dva informované zdroje, napsal server The Guardian.

včera

Donald Trump

Co říká ukrajinsko-americká dohoda o nerostech? Je hlavně symbolická, ale Trumpovi to stačí

Ve Washingtonu podepsali USA a Ukrajina dohodu o těžbě a zpracování nerostných surovin – krok, který sice postrádá okamžitý ekonomický dopad, ale politicky je mimořádně významný. Pro prezidenta Donalda Trumpa jde o symbolické vítězství, které má ukázat, že Amerika z partnerství s Ukrajinou něco získává. Pro Kyjev je zase klíčové demonstrovat, že vztahy s Bílým domem fungují, navzdory dřívějším napětím.

včera

film Hříšníci

RECENZE: Vraždění upírů v rytmu černošské hudby. Hříšníci jsou eruptivním kino zážitkem

Přes dominantní postavení snímků Minecraft film a Vyšehrad Dvje, jež dominují návštěvnosti a takřka boří kina, by se v současné nabídce nemělo zapomenout na pozoruhodný a vrstevnatými možnostmi interpretace disponující film Hříšníci. Systematicky vystavěný tok obrazů ztělesňuje důvod, proč má audiovize stále nejsilnější zásah v bouřícím kinosále. Dokonale propojuje multižánrový zážitek s reflexí společenské problematiky a kulturní historie.

včera

Arktida

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo

Ekosystémy v Arktidě, jednom z nejnehostinnějších míst planety, procházejí podle nové vědecké studie nečekanými proměnami, které odborníci považují za varovný signál rychle postupujících klimatických změn. Výzkum, na kterém se podílelo 54 vědců a který sledoval více než 2 000 rostlinných společenství na 45 místech napříč kanadskou Arktidou, Aljaškou a Skandinávií, ukazuje, že se tundra mění rychle a nepředvídatelně.

včera

HC Dynamo Pardubice

Pardubice se po prohraném finále loučí s trenérem Hořavou. Klub s ním smlouvu neprodloužil

Poté, co s ambiciózními Pardubicemi nedokázal dojít k vysněnému extraligovému titulu, když ve finále nestačily na Brno, se kterými nakonec prohrály až po sedmi zápasech, se s východočeským klubem loučí s koučem Miloslavem Hořavou. Třiašedesátiletému velezkušenému stratégovi totiž v klubu skončila koncem dubna smlouva a klubové vedení neprojevilo zájem tuto spolupráci prodloužit. 

včera

Derby semifinále play off mezi Hradcem a Pardubicemi

Na hradecký hokejový klub padl opět stín dopingu. Pozitivní test měl útočník Chalupa

Po jednom z testů během letošního extraligového play-off, konkrétně z toho po třetím zápase semifinále Pardubice vs. Hradec Králové, měl pozitivní nález útočník hradeckého klubu Matěj Chalupa. Nechvalně tak navázal na dva roky starý případ, kdy během tehdejšího play-off zjistili nepovolené látky u tří hradeckých hokejistů Kevina Klímy, Graemea McCormacka a Martina Štohanzla. Samotný Chalupa byl z pozitivního testu překvapen a není si vědom, že by někdy bral nějakou zakázanou látku. 

včera

Elon Musk

Největší novodobý podvod? Musk nečekaně napadnul Pentagon

Americké ministerstvo obrany čelí nové vlně kritiky – tentokrát od technologického magnáta Elona Muska. Bývalý šéf SpaceX a současný šéf „Ministerstva vládní efektivity“ (Department of Government Efficiency – DOGE), zřízeného prezidentem Donaldem Trumpem, tvrdě zaútočil na vývoj stíhačky F-35 Lightning II. Podle něj jde o jeden z největších podvodů na americké daňové poplatníky v moderní historii.

včera

Kamala Harrisová

Kamala Harris po třech měsících prolomila mlčení. Poprvé od voleb tvrdě zkritizovala Trumpa

Bývalá viceprezidentka Spojených států Kamala Harris vystoupila ve středu večer v rámci své první významné veřejné řeči od porážky v prezidentských volbách s ostrou kritikou prezidenta Donalda Trumpa. V proslovu, který zazněl na slavnostním galavečeru organizace Emerge America, Harris varovala před systematickým rozkladem demokratických hodnot, k němuž podle ní dochází od nástupu nové administrativy.

včera

Dmitrij Medveděv

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz

Prezident USA Donald Trump se poprvé veřejně vyjádřil k nové dohodě o těžbě nerostných surovin mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Podle BBC označil dohodu za kompenzaci za rozsáhlou americkou pomoc Ukrajině během války s Ruskem. „Biden jim předal 350 miliard dolarů,“ řekl Trump a dodal: „Uzavřeli jsme dohodu, díky které získáme teoreticky mnohem víc než těch 350 miliard.“

včera

Jana Maláčová

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám

Na pražském Střeleckém ostrově se dnes v rámci oslav Svátku práce sešli zástupci několika politických stran. Hlavní pozornost na sebe strhli sociální demokraté, kteří zde nejen zahájili svůj prvomájový průvod, ale představili i klíčové body svého předvolebního programu. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová ve svém projevu ostře kritizovala vládu Petra Fialy a upozornila na stále se zhoršující situaci pracujících.

včera

včera

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě

Masivní výpadek proudu, který v pondělí 28. dubna ochromil Španělsko, Portugalsko a části Francie, vrhl zhruba 55 milionů obyvatel zpět do předelektrického věku. Mobilní sítě zkolabovaly, semafory přestaly fungovat, supermarkety zůstaly ve tmě a přestaly přijímat bezhotovostní platby. Lidé uvízli v podzemí i na dálkových spojích a chaos se rozléval napříč moderní infrastrukturou. Přesto však mnozí našli v krizi okamžiky lidskosti a solidarity.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy