Je všeobecně známo, že Pierre de Coubertin se zasloužil o pořádání olympijských her v moderních dějinách. Kdo byl tento muž a co víme o jeho životě?
Pierre de Coubertin pocházel z francouzské aristokratické rodiny, kde přišel na svět prvního lednového dne roku 1863 jako v pořadí třetí potomek. Díky skvělému rodinnému a zejména finančnímu zázemí se mu dostalo kvalitního vzdělání, a to i za hranicemi Francie. Když dospěl, stal se učitelem a historikem, a hodlal na základě svých zkušeností a po vzoru zahraničních vzdělávacích institucí pozvednout úroveň francouzského školství. Především se snažil prosadit do škol výuku tělesné výchovy. Podle jeho názoru měl pravidelný pohyb blahodárný vliv na vývoj mládeže a na zdravotní stav člověka. Zároveň si byl vědom toho, že zařazení sportovních aktivit do školních osnov může pozitivně formovat osobnost mladého člověka – vést ho ke zdravé soutěživosti, toleranci, férovosti i vzájemné spolupráci.
Brzy svůj záměr Pierre de Coubertin povýšil na usilovnou snahu o znovuobnovení olympijských her. Tuto myšlenku v něm ještě posílily tehdejší archeologické výzkumy a nálezy v oblasti starověké Olympie, které potvrdily antickou tradici konání velkolepé sportovní události. Veřejně svou představu prezentoval koncem listopadu roku 1892, ovšem nedočkal se očekávané podpory. O dva roky později proto za účelem prosazení svého názoru svolal mezinárodní Kongres pro obnovení olympijských her do pařížské Sorbonny. Z celkem dvanácti zemí dorazilo bezmála osmdesát delegátů, kteří vyjádřili souhlas s Coubertinem. Tehdy byl ustanoven Mezinárodní olympijský výbor, jemuž po několik následujících let Coubertin předsedal. Všichni se tehdy shodli na tom, že novodobé olympijské hry nebudou pouze sportovní událostí, ale také příležitostí k uzavření míru mezi znepřátelenými státy, k udržování a rozvíjení mezinárodní spolupráce nebo k řešení problémů mezinárodního rozsahu.
Netrvalo dlouho a bylo dohodnuto, že první olympijské hry se uskuteční v řeckých Athénách a poté vždy v intervalu po čtyřech letech. O velikonočním pondělí, dne 6. dubna 1896, byly slavnostně zahájeny řeckým králem Jiřím I. vůbec první olympijské hry v moderních dějinách! Datum konání bylo záměrem – první starověké hry se odehrály roku 776, a ty moderní tedy přesně po 1120 letech.
Na první letní olympiádě v moderních dějinách předvedli sportovci své výkony v atletice, cyklistice, gymnastice, plavání, šermu, střelbě, tenisu, vzpírání a zápase. Vrcholem byl maratónský běh, kde na domácí půdě zvítězil Řek Spyridon Luis, který kromě zlaté medaile získal také mnoho darů od vlivných řeckých osobností i samotného krále.
Ve svých pamětech sám Coubertin zaznamenal poslední dojmy po první olympiádě takto:
„Napříč řeckými provinciemi a ostrovy si malí chlapci cestou ze školy „hráli na Olympijské hry“. Pro zábavu běhali, skákali, házeli kameny, vytvářeli průvody a nejstarší zdobil ostatní olivovým věncem. Toto symbolické gesto znovu předváděné v Athénách po tolika staletích jim zprostředkovalo nevědomý kontakt s velkou dávnou minulostí. Tato poetická hra na božských pláních Korfu byla mou poslední vidinou Olympiády. Ale teď jsem se musel pustit do práce, abych jí zajistil následovníky.“
Pierre de Coubertin byl člověk velmi pracovitý, odvážný a především vytrvalý. Šel si tvrdě za svými cíli. A za jejich prosazení utratil i hodně peněz. Proto dožil v nuzných podmínkách. Navždy však vstoupil do dějin jako zakladatel prvních olympijských her v moderních dějinách.
Související

Dnes se pálí čarodějnice. Kdo skutečně skončil za čarodějnictví na hranici?

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
historie , olympiáda , Pierre de Coubertin
Aktuálně se děje
před 33 minutami

Pronásledování odpůrců, návrat detektorů lži, citování předních nacistů. Amerika se za Trumpa mění
před 36 minutami

Na konci světa se francouzské a švédské stíhačky snaží odradit Putina. Trumpova nejistota Evropu spojuje
před 1 hodinou

Obchodní válka zažehnána? Čína zvažuje zásadní změnu
před 3 hodinami

Počasí do Česka přinese příští týden mrazíky i sněžení
včera

Trump posílá Waltze do OSN. Nahradí ho Rubio
včera

Ozzy Osbourne naposledy vystoupí s Black Sabbath. Strach o jeho zdraví sílí
včera

Už jim s Trumpem dochází trpělivost. McDonald’s a General Motors důrazně varují
včera

„Amerika nás nezajímá.“ Čínští vývozci si s Trumpem hlavu nelámou, zboží prodají jinde
včera

Otřes v Bílém domě: Mike Waltz končí
včera

Co říká ukrajinsko-americká dohoda o nerostech? Je hlavně symbolická, ale Trumpovi to stačí
včera

RECENZE: Vraždění upírů v rytmu černošské hudby. Hříšníci jsou eruptivním kino zážitkem
včera

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo
včera

Pardubice se po prohraném finále loučí s trenérem Hořavou. Klub s ním smlouvu neprodloužil
včera

Na hradecký hokejový klub padl opět stín dopingu. Pozitivní test měl útočník Chalupa
včera

Největší novodobý podvod? Musk nečekaně napadnul Pentagon
včera

Kamala Harris po třech měsících prolomila mlčení. Poprvé od voleb tvrdě zkritizovala Trumpa
včera

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz
včera

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám
včera

Televizní poplatky od dnešního dne rostou. Statisíce domácností je budou hradit nově
včera
Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě
Masivní výpadek proudu, který v pondělí 28. dubna ochromil Španělsko, Portugalsko a části Francie, vrhl zhruba 55 milionů obyvatel zpět do předelektrického věku. Mobilní sítě zkolabovaly, semafory přestaly fungovat, supermarkety zůstaly ve tmě a přestaly přijímat bezhotovostní platby. Lidé uvízli v podzemí i na dálkových spojích a chaos se rozléval napříč moderní infrastrukturou. Přesto však mnozí našli v krizi okamžiky lidskosti a solidarity.
Zdroj: Libor Novák