Počátky vlády Alžběty II.? Původně vůbec neměla být královnou

V únoru roku 1952, tedy před 70 lety, se z britské princezny stala královna Alžběta II. Ačkoliv původně na trůn usednou neměla, stala se nakonec nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách.

Alžběta přišla na svět dne 21. dubna 1926 jako nejstarší potomek prince Alberta a princezny Alžběty. Při jejím narození se nikdo nedomníval, že by se někdy mohla stát královnou. Byla totiž až třetí možnou nástupkyní na britský trůn, a to po svém strýci Eduardovi a otci. Nejvíce pravděpodobnou variantou nástupnictví se tehdy zdála ta, že králem po smrti Jiřího V. bude Alžbětin strýc Eduard a jeho děti budou zase vládnout po něm. Tak by se stala prakticky nemožnou možnost, že Alžběta někdy usedne na trůn jako královna.

Když zemřel Alžbětin dědeček a král Jiří V., její strýc Eduard se opravdu stal králem jako Eduard VIII., funkci hlavy státu ovšem nezastával ani rok. Dobrovolně se jí totiž vzdal, důvodem jeho abdikace byla žena – dvakrát rozvedená Američanka Wallis Simpson. Na uprázdněný trůn tak nastoupil Alžbětin otec Jiří VI. a ona se stala další nástupnicí trůnu. Pokud by její rodiče měli ještě syna, stal by se dle pravidel panovníkem on, protože jako muž by měl na trůn přednostní právo. Pár však počal pouze dvě děti, dvě dcery – Alžbětu a o čtyři roky mladší Margaret. Ta zemřela v únoru roku 2002 po vleklých zdravotních problémech ve věku 71 let.

Intenzivně se začala Alžběta připravovat na plnění královských povinností v roce 1951, kdy jejího otce postihly vážné zdravotní problémy, rakovina plic a kornatění tepen. Nemoci mu znemožňovaly účastnit se mnoha událostí, na těch ho tehdy jeho dcera výborně zastupovala. Šestého únorového dne roku 1952 král Jiří VI. zemřel ve věku pouhých 56 let. Alžběta se záhy stala britskou královnou.

Slavnostní korunovace Alžběty II. se konala dne 2. června 1953 ve Westminsterském opatství. Královně tehdy bylo 25 let a pro mnohé obyvatele Británie se nestala pouze novou panovnicí, ale také symbolem příznivější budoucnosti po strastiplném válečném období. Samotnému obřadu předcházely více než rok trvající pečlivé přípravy.

Druhého červnového dne roku 1953 vydatně pršelo, což však neodradilo miliony lidí, aby vyšly do ulic a ceremoniálu nadšeně přihlížely a vítaly novou královnu. Někteří odvážlivci kvůli tomu dokonce v dešti celou noc stanovali na trase slavnostního průvodu, který v den korunovace mířil z Buckinghamského paláce do Westminsterského opatství. Sotva průvod vyrazil, jako zázrakem se počasí vyjasnilo.

Korunovační ceremoniál tehdy živě vysílala televizní stanice BBC. Přímý přenos byl avizován veřejnosti dlouho dopředu, což vedlo k tomu, že rychle stoupla poptávka po televizorech. Korunovaci sledovaly miliony lidí a stejný počet oslavoval uvedení královny Alžběty II. do úřadu.

Hned v prvních letech své vlády se Alžběta II. musela vypořádat s mnoha problémy. Bylo potřeba zlepšit životní úroveň v poválečné Británii, také poměry v koloniích se musely urovnat. Povstání a krize jen urychlily proces dekolonizace, tedy vymaňování se některých zemí Afriky a Karibiku z britské nadvlády. Britské impérium se za její vlády transformovalo v Commonwealth, moderní uskupení několika státních útvarů s vlastní samosprávou.

Související

Více souvisejících

Královna Alžběta II. historie

Aktuálně se děje

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

včera

včera

včera

17. prosince 2025 21:28

Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro BBC označil slib členských zemí vynakládat 5 % HDP na obranu za největší zahraničněpolitický úspěch Donalda Trumpa. Podle šéfa Aliance je právě díky tlaku amerického prezidenta společenství silnější než kdykoliv předtím. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy