V únoru roku 1952, tedy před 70 lety, se z britské princezny stala královna Alžběta II. Ačkoliv původně na trůn usednou neměla, stala se nakonec nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách.
Alžběta přišla na svět dne 21. dubna 1926 jako nejstarší potomek prince Alberta a princezny Alžběty. Při jejím narození se nikdo nedomníval, že by se někdy mohla stát královnou. Byla totiž až třetí možnou nástupkyní na britský trůn, a to po svém strýci Eduardovi a otci. Nejvíce pravděpodobnou variantou nástupnictví se tehdy zdála ta, že králem po smrti Jiřího V. bude Alžbětin strýc Eduard a jeho děti budou zase vládnout po něm. Tak by se stala prakticky nemožnou možnost, že Alžběta někdy usedne na trůn jako královna.
Když zemřel Alžbětin dědeček a král Jiří V., její strýc Eduard se opravdu stal králem jako Eduard VIII., funkci hlavy státu ovšem nezastával ani rok. Dobrovolně se jí totiž vzdal, důvodem jeho abdikace byla žena – dvakrát rozvedená Američanka Wallis Simpson. Na uprázdněný trůn tak nastoupil Alžbětin otec Jiří VI. a ona se stala další nástupnicí trůnu. Pokud by její rodiče měli ještě syna, stal by se dle pravidel panovníkem on, protože jako muž by měl na trůn přednostní právo. Pár však počal pouze dvě děti, dvě dcery – Alžbětu a o čtyři roky mladší Margaret. Ta zemřela v únoru roku 2002 po vleklých zdravotních problémech ve věku 71 let.
Intenzivně se začala Alžběta připravovat na plnění královských povinností v roce 1951, kdy jejího otce postihly vážné zdravotní problémy, rakovina plic a kornatění tepen. Nemoci mu znemožňovaly účastnit se mnoha událostí, na těch ho tehdy jeho dcera výborně zastupovala. Šestého únorového dne roku 1952 král Jiří VI. zemřel ve věku pouhých 56 let. Alžběta se záhy stala britskou královnou.
Slavnostní korunovace Alžběty II. se konala dne 2. června 1953 ve Westminsterském opatství. Královně tehdy bylo 25 let a pro mnohé obyvatele Británie se nestala pouze novou panovnicí, ale také symbolem příznivější budoucnosti po strastiplném válečném období. Samotnému obřadu předcházely více než rok trvající pečlivé přípravy.
Druhého červnového dne roku 1953 vydatně pršelo, což však neodradilo miliony lidí, aby vyšly do ulic a ceremoniálu nadšeně přihlížely a vítaly novou královnu. Někteří odvážlivci kvůli tomu dokonce v dešti celou noc stanovali na trase slavnostního průvodu, který v den korunovace mířil z Buckinghamského paláce do Westminsterského opatství. Sotva průvod vyrazil, jako zázrakem se počasí vyjasnilo.
Korunovační ceremoniál tehdy živě vysílala televizní stanice BBC. Přímý přenos byl avizován veřejnosti dlouho dopředu, což vedlo k tomu, že rychle stoupla poptávka po televizorech. Korunovaci sledovaly miliony lidí a stejný počet oslavoval uvedení královny Alžběty II. do úřadu.
Hned v prvních letech své vlády se Alžběta II. musela vypořádat s mnoha problémy. Bylo potřeba zlepšit životní úroveň v poválečné Británii, také poměry v koloniích se musely urovnat. Povstání a krize jen urychlily proces dekolonizace, tedy vymaňování se některých zemí Afriky a Karibiku z britské nadvlády. Britské impérium se za její vlády transformovalo v Commonwealth, moderní uskupení několika státních útvarů s vlastní samosprávou.
Související
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
Královna Alžběta II. , historie
Aktuálně se děje
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
5. června 2026 22:00
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
5. června 2026 21:11
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
5. června 2026 20:28
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
5. června 2026 19:42
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
5. června 2026 18:59
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
5. června 2026 18:15
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
5. června 2026 17:37
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
5. června 2026 16:53
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.
Zdroj: Libor Novák