Posmrtné fotografie. Zvláštní druh portrétu a památka na zesnulé

Jistým dokladem vnímání smrti v minulosti mohou být tzv. posmrtné fotografie, které vznikaly zejména v 19. století. Jedná se o portrétní snímky právě zemřelých lidí a byly zvláštní památkou na zesnulé. 

Dnes nám může připadat poněkud zvláštní, že si naši předci pořizovali fotografie svých zemřelých příbuzných. Dnes by zřejmě jen málokdo zařadil do rodinného alba třeba fotografii mrtvé babičky nebo dokonce mrtvého dítěte.

V minulosti však lidé na život a také na smrt pohlíželi trochu jinak než my dnes. Smrt pro naše předky představovala naprosto běžnou součást života, v některých obdobích lidé dokonce celý svůj život vnímali jako jakousi dobu přípravy na smrt a posmrtný život. V raném novověku třeba vznikaly jisté „příručky dobrého umírání“, které obsahovaly nejrůznější návody na to, jak se dobrat k „dobré smrti“ – jak správně zemřít, co vše před smrtí zajistit a podobně. Oproti tomuto pojetí smrti jsme ji my dnes odsunuli do pozadí a téma smrti se stalo tabu.

Ještě na počátku 20. století umírali lidé většinou doma obklopeni rodinou, někdy i sousedy či nejbližšími přáteli. To umožnilo poslední rozloučení, které bylo důležité jak pro umírajícího, tak pro pozůstalé. V 19. století bylo po smrti příbuzného zvykem pořídit jeho fotografii. Jednalo se o zvláštní formu památky na zesnulého. Je známo několik typů těchto fotografií. Někdy jsou zachyceni mrtví na úmrtním loži nebo v rakvi, tedy ležící. Na jiných posmrtných fotografiích z 19. století je naopak patrná snaha o to, aby nebožtík vypadal tak, jako kdyby byl živý.

Mrtvého bylo nutné pro pořízení takového snímku vypodložit a zafixovat pomůckami zhotovenými speciálně pro tento účel. Vyráběny byly třeba zvláštní podpěrky očních víček, aby měl mrtvý na fotografii otevřené oči. Na některých dochovaných fotografiích je patrné domalování očí nebo kolorování mrtvolně bledé pokožky. Snahou bylo docílit co nejživějšího vzhledu. Známé jsou snímky mrtvých osob sedících na židli nebo dětí v kočárku. Právě fotografie zemřelých malých dětí měly zvláštní úlohu. Dětská úmrtnost byla tehdy běžným jevem a rodiče dítěte, které zemřelo ve velmi nízkém věku, si na něj mohly vytvořit často jenom jedinou obrazovou památku a podobiznu, a to ve formě posmrtné fotografie. Na posmrtných snímcích dětí zpravidla nechybí nějaké atributy dětství, například kočárek nebo hračka. Děti byly fotografovány samy i se svými rodiči či sourozenci.

Posmrtné fotografie byly oblíbené zejména v závěru 19. století. Zhotovování portrétů zemřelých příbuzných má však dlouhou tradici, která sahá až do dob renesance. Tehdy byli malováni šlechtici na úmrtním loži, ale také zemřelé malé děti.

Související

Austrálie, ilustrační fotografie. Analýza

Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace

Australský odpor britskému panovníkovi je symbolem definitivního ukončování evropské koloniální nadvlády. Existuje ještě řada zemí, které v zámoří mají své provincie a dosud se jich nevzdaly. Mocnosti jako Čína nebo Rusko pak vytvářejí moderní imperialismus, který je v podstatě totéž, jako imperialismus minulých století – jen jinak provedený. A Spojené státy jsou kapitola sama o sobě. 

Více souvisejících

historie smrt fotografie

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 7 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy