Středověká medicína: Léčilo se česnekem i pivem

Zdravotní problémy sužují člověka od nepaměti. Díky dochovaným písemným pramenům i archeologickým výzkumům víme o nemocech, kterými trpěl středověký člověk. A díky starým lékařským příručkám také víme, jak se tehdy nemoci či zranění léčily. Třeba jídlem!

Ačkoliv nám některé dobové rady nebo léky mohou připadat poněkud netradiční nebo dokonce úsměvné, často byly účinné a můžeme je využít i dnes. Na nachlazení opravdu může pomoci česnek a při zažívacích potížích pivo. Stejně tak lze léčit jiné neduhy i dalšími potravinami.

I dnes se říká, že jídlo je lék. Již ve středověku lidé věřili, že skladba jídelníčku a pravidelný pohyb mají vliv na zdravotní stav. Dle názoru tehdejších lékařů bylo důležité dbát na optimální poměr tělesných šťáv, čehož šlo docílit mimo jiné právě správnou stravou. Také se měl člověk vyhýbat neklidu či smutku. K rovnováze šťáv přispívala konzumace vína, octa, pórku, medu, pepře nebo zázvoru. Potraviny s těmito přísadami zabraňovaly i vzniku horečnatých onemocnění nebo plynatosti.

Co užíval středověký člověk na nachlazení? Jako účinný lék tehdy sloužil muškátový oříšek, zázvor, puškvorec nebo ořechy. Především se však nedalo dopustit na česnek – ideálním prostředkem proti nachlazení byl hovězí vývar s velkým množstvím česneku. V některých příručkách bychom našli recept na nápoj připravený z vína, pepře a jitrocele, který se měl popíjet při nachlazení. Kromě správného jídla radili lékaři zůstávat nemocným v teple, jako prevence nachlazení bylo doporučováno otužování již od dětství.

Mezi běžné úrazy patřily popáleniny. Na ty pomáhaly obklady. Čistý šátek namočený do smetany nebo podmáslí se přikládal po několik dní na postižené místo, dokud se nezačalo hojit. Kromě těchto obkladů mohlo dobře posloužit také vepřové sádlo, ze kterého se připravovala jakási mast. To se sádlo smíchalo s vaječnými žloutky a smetanou. Obklady i mast mohly skutečně díky svému složení urychlovat hojení popálenin a ran.

Středověkému člověku se nevyhýbaly ani zažívací problémy. V dobových lékařských příručkách se objevují zejména rady, jak ulevit od zácpy. Nejčastěji doporučovaným lékem na tuto potíž bylo pivo. To mělo sloužit i jako prevence, stejně jako konzumace polévky před hlavním jídlem. Osvědčeným prostředkem na zácpu byly sušené švestky. Z potravin se připravovaly také speciální čípky, a to podle následujícího návodu: „Vezmi nový žloutek od vejce pečeného, pospí je solí a tak spolu s solí nožem na drobné kousky krájej a smíchej. Z toho kousek co za lístkový ořech obal do tenkého šátku a zatáhni dlouhou nití, kteréžto neodřezuj, aby jej tím snázeji zase vytáhnouti mohl. Potom uvrz jej do vřelého oleje a vyňma zase ven, vstrč jej do zadnýho střeva, dokudž jest teplý.“

Poměrně často naše předky trápila bolest zubů. Na tu pomáhaly nejrůznější roztoky sloužící pro vyplachování ústní dutiny. Základem takových roztoků byl ocet, ve kterém se povařila levandule, jalovec nebo kafr.

Nemoci očí spojené s bolestí a otokem měla mírnit mateřídoušková voda, kterou se prováděly výplachy nebo se přikládala s obklady. Tato voda se vyznačovala výbornými dezinfekčními účinky. Unavené oči se pak mazaly sněhem z vaječných bílků.

Středověký člověk byl také vystaven nebezpečí otravy – ať už potravinami nebo třeba hadím uštknutím. Celá řada dobových spisů se věnovala právě problému otravy a prostředkům, které měly před otravou chránit nebo zmírnit její následky. Na otravu se doporučoval jako lék česnek nebo pórek. Ořechy měly pomáhat při hadím uštknutí.

Dna bývá někdy označována jako „královská nemoc“. Projevy nemoci zhoršuje strava obsahující puriny, tedy například maso, vnitřnosti, luštěniny nebo alkoholické nápoje. Již středověcí lékaři zaznamenali, že je nemoc spojena s nadměrnou konzumací masa a alkoholu, a proto svým pacientům měnili jídelníček. Při záchvatech se na otoky přikládaly obklady ve formě zelných listů nebo cibule.

K nejobávanějším a nejzávažnějším středověkým chorobám patřil bezpochyby mor. Toto slovo mnohdy označovalo i jiné choroby, které zpravidla končily smrtí člověka. Proti nemoci neexistoval účinný lék, lékaři proto doporučovali především nejrůznější preventivní opatření, přičemž nejúčinnější představoval útěk ze zamořené oblasti. Kdo odejít nemohl, měl mimo jiné dbát na správnou životosprávu. Do jídelníčku radili lékaři zařadit ořechy a mandle nebo známý všelék – česnek. Doporučováno bylo také pojídání topinek z bílého chleba, které se namáčely do vína smíchaného s octem a povařeného s hřebíčky. V dobách moru se měl jíst pouze pšeničný chléb, maso z dobytka pasoucího se v horských oblastech se „zdravým ovzduším“, ryby žijící v tekoucích vodách. Vyhnout se měl naopak člověk kachnímu nebo husímu masu. Z ovoce se směly konzumovat švestky, blumy, jahody, meruňky nebo višně, naopak nevhodné byly sladké a vodnaté plody. Úplně vyřadit se z jídelníčku měly mléčné výrobky. Pokud se u člověka objevily příznaky nemoci, měla mu pomoci polévka uvařená z vína, vaječných žloutků, šafránu, skořice a muškátového květu.

Ve středověku se myslelo i na ženské potíže. V době menstruace si ženy vařily polévku z půlky slepice, černobýlu, růže, mateřídoušky a řimbaby. Tuto polévku měly konzumovat dvakrát denně, ráno a večer. Také v šestinedělí bylo ženám doporučováno jíst polévky na posilnění nebo kaše připravované z hovězího vývaru nebo hrachu, které byly dochucovány cukrem a rozinkami.

Související

Austrálie, ilustrační fotografie. Analýza

Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace

Australský odpor britskému panovníkovi je symbolem definitivního ukončování evropské koloniální nadvlády. Existuje ještě řada zemí, které v zámoří mají své provincie a dosud se jich nevzdaly. Mocnosti jako Čína nebo Rusko pak vytvářejí moderní imperialismus, který je v podstatě totéž, jako imperialismus minulých století – jen jinak provedený. A Spojené státy jsou kapitola sama o sobě. 

Více souvisejících

historie medicína potraviny jídlo Pivo

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 32 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá

Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy