Zdravotní problémy sužují člověka od nepaměti. Díky dochovaným písemným pramenům i archeologickým výzkumům víme o nemocech, kterými trpěl středověký člověk. A díky starým lékařským příručkám také víme, jak se tehdy nemoci či zranění léčily. Třeba jídlem!
Ačkoliv nám některé dobové rady nebo léky mohou připadat poněkud netradiční nebo dokonce úsměvné, často byly účinné a můžeme je využít i dnes. Na nachlazení opravdu může pomoci česnek a při zažívacích potížích pivo. Stejně tak lze léčit jiné neduhy i dalšími potravinami.
I dnes se říká, že jídlo je lék. Již ve středověku lidé věřili, že skladba jídelníčku a pravidelný pohyb mají vliv na zdravotní stav. Dle názoru tehdejších lékařů bylo důležité dbát na optimální poměr tělesných šťáv, čehož šlo docílit mimo jiné právě správnou stravou. Také se měl člověk vyhýbat neklidu či smutku. K rovnováze šťáv přispívala konzumace vína, octa, pórku, medu, pepře nebo zázvoru. Potraviny s těmito přísadami zabraňovaly i vzniku horečnatých onemocnění nebo plynatosti.
Co užíval středověký člověk na nachlazení? Jako účinný lék tehdy sloužil muškátový oříšek, zázvor, puškvorec nebo ořechy. Především se však nedalo dopustit na česnek – ideálním prostředkem proti nachlazení byl hovězí vývar s velkým množstvím česneku. V některých příručkách bychom našli recept na nápoj připravený z vína, pepře a jitrocele, který se měl popíjet při nachlazení. Kromě správného jídla radili lékaři zůstávat nemocným v teple, jako prevence nachlazení bylo doporučováno otužování již od dětství.
Mezi běžné úrazy patřily popáleniny. Na ty pomáhaly obklady. Čistý šátek namočený do smetany nebo podmáslí se přikládal po několik dní na postižené místo, dokud se nezačalo hojit. Kromě těchto obkladů mohlo dobře posloužit také vepřové sádlo, ze kterého se připravovala jakási mast. To se sádlo smíchalo s vaječnými žloutky a smetanou. Obklady i mast mohly skutečně díky svému složení urychlovat hojení popálenin a ran.
Středověkému člověku se nevyhýbaly ani zažívací problémy. V dobových lékařských příručkách se objevují zejména rady, jak ulevit od zácpy. Nejčastěji doporučovaným lékem na tuto potíž bylo pivo. To mělo sloužit i jako prevence, stejně jako konzumace polévky před hlavním jídlem. Osvědčeným prostředkem na zácpu byly sušené švestky. Z potravin se připravovaly také speciální čípky, a to podle následujícího návodu: „Vezmi nový žloutek od vejce pečeného, pospí je solí a tak spolu s solí nožem na drobné kousky krájej a smíchej. Z toho kousek co za lístkový ořech obal do tenkého šátku a zatáhni dlouhou nití, kteréžto neodřezuj, aby jej tím snázeji zase vytáhnouti mohl. Potom uvrz jej do vřelého oleje a vyňma zase ven, vstrč jej do zadnýho střeva, dokudž jest teplý.“
Poměrně často naše předky trápila bolest zubů. Na tu pomáhaly nejrůznější roztoky sloužící pro vyplachování ústní dutiny. Základem takových roztoků byl ocet, ve kterém se povařila levandule, jalovec nebo kafr.
Nemoci očí spojené s bolestí a otokem měla mírnit mateřídoušková voda, kterou se prováděly výplachy nebo se přikládala s obklady. Tato voda se vyznačovala výbornými dezinfekčními účinky. Unavené oči se pak mazaly sněhem z vaječných bílků.
Středověký člověk byl také vystaven nebezpečí otravy – ať už potravinami nebo třeba hadím uštknutím. Celá řada dobových spisů se věnovala právě problému otravy a prostředkům, které měly před otravou chránit nebo zmírnit její následky. Na otravu se doporučoval jako lék česnek nebo pórek. Ořechy měly pomáhat při hadím uštknutí.
Dna bývá někdy označována jako „královská nemoc“. Projevy nemoci zhoršuje strava obsahující puriny, tedy například maso, vnitřnosti, luštěniny nebo alkoholické nápoje. Již středověcí lékaři zaznamenali, že je nemoc spojena s nadměrnou konzumací masa a alkoholu, a proto svým pacientům měnili jídelníček. Při záchvatech se na otoky přikládaly obklady ve formě zelných listů nebo cibule.
K nejobávanějším a nejzávažnějším středověkým chorobám patřil bezpochyby mor. Toto slovo mnohdy označovalo i jiné choroby, které zpravidla končily smrtí člověka. Proti nemoci neexistoval účinný lék, lékaři proto doporučovali především nejrůznější preventivní opatření, přičemž nejúčinnější představoval útěk ze zamořené oblasti. Kdo odejít nemohl, měl mimo jiné dbát na správnou životosprávu. Do jídelníčku radili lékaři zařadit ořechy a mandle nebo známý všelék – česnek. Doporučováno bylo také pojídání topinek z bílého chleba, které se namáčely do vína smíchaného s octem a povařeného s hřebíčky. V dobách moru se měl jíst pouze pšeničný chléb, maso z dobytka pasoucího se v horských oblastech se „zdravým ovzduším“, ryby žijící v tekoucích vodách. Vyhnout se měl naopak člověk kachnímu nebo husímu masu. Z ovoce se směly konzumovat švestky, blumy, jahody, meruňky nebo višně, naopak nevhodné byly sladké a vodnaté plody. Úplně vyřadit se z jídelníčku měly mléčné výrobky. Pokud se u člověka objevily příznaky nemoci, měla mu pomoci polévka uvařená z vína, vaječných žloutků, šafránu, skořice a muškátového květu.
Ve středověku se myslelo i na ženské potíže. V době menstruace si ženy vařily polévku z půlky slepice, černobýlu, růže, mateřídoušky a řimbaby. Tuto polévku měly konzumovat dvakrát denně, ráno a večer. Také v šestinedělí bylo ženám doporučováno jíst polévky na posilnění nebo kaše připravované z hovězího vývaru nebo hrachu, které byly dochucovány cukrem a rozinkami.
Související
Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
historie , medicína , potraviny jídlo , Pivo
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 32 minutami
Čtvrtý taneční večer StarDance začal. Soutěž dnes opustí další pár
před 2 hodinami
Izraelské buldozery údajně zničily sídlo agentury OSN
před 3 hodinami
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 4 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 5 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 6 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 6 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 7 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 7 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 8 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 9 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 10 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 11 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 11 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 12 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 14 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou.
Zdroj: Jan Hrabě