Zdravotní problémy sužují člověka od nepaměti. Díky dochovaným písemným pramenům i archeologickým výzkumům víme o nemocech, kterými trpěl středověký člověk. A díky starým lékařským příručkám také víme, jak se tehdy nemoci či zranění léčily. Třeba jídlem!
Ačkoliv nám některé dobové rady nebo léky mohou připadat poněkud netradiční nebo dokonce úsměvné, často byly účinné a můžeme je využít i dnes. Na nachlazení opravdu může pomoci česnek a při zažívacích potížích pivo. Stejně tak lze léčit jiné neduhy i dalšími potravinami.
I dnes se říká, že jídlo je lék. Již ve středověku lidé věřili, že skladba jídelníčku a pravidelný pohyb mají vliv na zdravotní stav. Dle názoru tehdejších lékařů bylo důležité dbát na optimální poměr tělesných šťáv, čehož šlo docílit mimo jiné právě správnou stravou. Také se měl člověk vyhýbat neklidu či smutku. K rovnováze šťáv přispívala konzumace vína, octa, pórku, medu, pepře nebo zázvoru. Potraviny s těmito přísadami zabraňovaly i vzniku horečnatých onemocnění nebo plynatosti.
Co užíval středověký člověk na nachlazení? Jako účinný lék tehdy sloužil muškátový oříšek, zázvor, puškvorec nebo ořechy. Především se však nedalo dopustit na česnek – ideálním prostředkem proti nachlazení byl hovězí vývar s velkým množstvím česneku. V některých příručkách bychom našli recept na nápoj připravený z vína, pepře a jitrocele, který se měl popíjet při nachlazení. Kromě správného jídla radili lékaři zůstávat nemocným v teple, jako prevence nachlazení bylo doporučováno otužování již od dětství.
Mezi běžné úrazy patřily popáleniny. Na ty pomáhaly obklady. Čistý šátek namočený do smetany nebo podmáslí se přikládal po několik dní na postižené místo, dokud se nezačalo hojit. Kromě těchto obkladů mohlo dobře posloužit také vepřové sádlo, ze kterého se připravovala jakási mast. To se sádlo smíchalo s vaječnými žloutky a smetanou. Obklady i mast mohly skutečně díky svému složení urychlovat hojení popálenin a ran.
Středověkému člověku se nevyhýbaly ani zažívací problémy. V dobových lékařských příručkách se objevují zejména rady, jak ulevit od zácpy. Nejčastěji doporučovaným lékem na tuto potíž bylo pivo. To mělo sloužit i jako prevence, stejně jako konzumace polévky před hlavním jídlem. Osvědčeným prostředkem na zácpu byly sušené švestky. Z potravin se připravovaly také speciální čípky, a to podle následujícího návodu: „Vezmi nový žloutek od vejce pečeného, pospí je solí a tak spolu s solí nožem na drobné kousky krájej a smíchej. Z toho kousek co za lístkový ořech obal do tenkého šátku a zatáhni dlouhou nití, kteréžto neodřezuj, aby jej tím snázeji zase vytáhnouti mohl. Potom uvrz jej do vřelého oleje a vyňma zase ven, vstrč jej do zadnýho střeva, dokudž jest teplý.“
Poměrně často naše předky trápila bolest zubů. Na tu pomáhaly nejrůznější roztoky sloužící pro vyplachování ústní dutiny. Základem takových roztoků byl ocet, ve kterém se povařila levandule, jalovec nebo kafr.
Nemoci očí spojené s bolestí a otokem měla mírnit mateřídoušková voda, kterou se prováděly výplachy nebo se přikládala s obklady. Tato voda se vyznačovala výbornými dezinfekčními účinky. Unavené oči se pak mazaly sněhem z vaječných bílků.
Středověký člověk byl také vystaven nebezpečí otravy – ať už potravinami nebo třeba hadím uštknutím. Celá řada dobových spisů se věnovala právě problému otravy a prostředkům, které měly před otravou chránit nebo zmírnit její následky. Na otravu se doporučoval jako lék česnek nebo pórek. Ořechy měly pomáhat při hadím uštknutí.
Dna bývá někdy označována jako „královská nemoc“. Projevy nemoci zhoršuje strava obsahující puriny, tedy například maso, vnitřnosti, luštěniny nebo alkoholické nápoje. Již středověcí lékaři zaznamenali, že je nemoc spojena s nadměrnou konzumací masa a alkoholu, a proto svým pacientům měnili jídelníček. Při záchvatech se na otoky přikládaly obklady ve formě zelných listů nebo cibule.
K nejobávanějším a nejzávažnějším středověkým chorobám patřil bezpochyby mor. Toto slovo mnohdy označovalo i jiné choroby, které zpravidla končily smrtí člověka. Proti nemoci neexistoval účinný lék, lékaři proto doporučovali především nejrůznější preventivní opatření, přičemž nejúčinnější představoval útěk ze zamořené oblasti. Kdo odejít nemohl, měl mimo jiné dbát na správnou životosprávu. Do jídelníčku radili lékaři zařadit ořechy a mandle nebo známý všelék – česnek. Doporučováno bylo také pojídání topinek z bílého chleba, které se namáčely do vína smíchaného s octem a povařeného s hřebíčky. V dobách moru se měl jíst pouze pšeničný chléb, maso z dobytka pasoucího se v horských oblastech se „zdravým ovzduším“, ryby žijící v tekoucích vodách. Vyhnout se měl naopak člověk kachnímu nebo husímu masu. Z ovoce se směly konzumovat švestky, blumy, jahody, meruňky nebo višně, naopak nevhodné byly sladké a vodnaté plody. Úplně vyřadit se z jídelníčku měly mléčné výrobky. Pokud se u člověka objevily příznaky nemoci, měla mu pomoci polévka uvařená z vína, vaječných žloutků, šafránu, skořice a muškátového květu.
Ve středověku se myslelo i na ženské potíže. V době menstruace si ženy vařily polévku z půlky slepice, černobýlu, růže, mateřídoušky a řimbaby. Tuto polévku měly konzumovat dvakrát denně, ráno a večer. Také v šestinedělí bylo ženám doporučováno jíst polévky na posilnění nebo kaše připravované z hovězího vývaru nebo hrachu, které byly dochucovány cukrem a rozinkami.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
historie , medicína , potraviny jídlo , Pivo
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek