Roku 1866, tedy před 155 lety, propukla v našich zemích epidemie cholery. V té době se rozhořela prusko-rakouská válka a nebezpečné onemocnění k nám přišlo spolu s pruskými vojsky v létě 1866. O šíření nebo průběhu nemoci přináší zajímavé informace dobový tisk.
Pruští vojáci v našich zemích provizorně přebývali v zabraných domech, ale i ve skladištích, sýpkách nebo klášterech, kde se jich těsnilo mnoho na malém prostoru a ve špatných hygienických podmínkách. Není divu, že se mezi vojsky rozšířila infekční onemocnění, včetně cholery. Ta záhy pronikla i mezi civilní obyvatelstvo. Ve městech i na vesnicích měla cholera rovněž ideální podmínky k šíření, protože v nich tehdy ještě nebyla vybudovaná kanalizace. Splašky a odpadky stále běžně končily na ulici a kontaminovaly vodu. To vše způsobilo, že cholera velmi rychle nabyla epidemického rázu.
Jak se nemoc projevovala? Charakteristické byly prudké průjmy a zvracení doprovázené úpornými bolestmi hlavy následkem dehydratace. Choleru doprovázela také neuhasitelná žízeň a křeče. Naděje na uzdravení byla mizivá, absence antibiotik i vhodných hygienických podmínek vedla tehdy k téměř jisté smrti. Lékaři neznali příčinu onemocnění a ani nevěděli, jak ho léčit. Tehdejší léčebné procedury nebo používané medikamenty neměly takřka žádný účinek. Mnohdy bylo nemocnému a umírajícímu pouze podáváno opium, aby mu ulehčilo od nesnesitelných bolestí.
Někdy však lékaři dovedli nemocné vyléčit. Na začátku září 1866 se v tisku pod titulkem „Nový prostředek proti choleře“ objevila tato zpráva:
„Ve Vratislavi v pruském Slezsku odhodlal se jeden lékař, vida dvě cholerou onemocnělé osoby, že již stuhly a známky života o sobě nedávají, že se pokusí, zdaž by je nepřivedl k životu přidáním teplé lidské krve. Nemocní byli jeden 88letý muž a 24letá žena; jak řečeno, byli již stuhlí, tepny více se nehýbaly a každým okamžikem smrt se očekávala. Řečený lékař pustil oběma nemocným žilou, tak že každému asi libra krve ubylo a tuto krev nahradil jim krví teplou, ze zdravého člověka vzatou, vstříkav jim ji do žil. A ejhle, již v polou stříkání udála se při ženě podivná změna; zmodralý doposud a scvrklý obličej zčervenal, tepny začaly se hýbat, později přišla nemocná zase k sobě a vedlo se jí líp. Rovněž tak při muži, ač u něho změna se nedostavila okamžitě. Kůže mu počala poznenáhlu tepati a ve 12 hodinách přišel i on k sobě. Oba nemocní jsou již tak dalece pozdraveni, že nehrozí jim žádné nebezpečí a nemohou se dost nadiviti tomu, vypravujeli se jim, že jim bylo žilou puštěno a krve přiléváno. Oni ničeho necítili.“
Na choleru umíraly celé rodiny i městské čtvrti, a to i během několika málo dnů. Dobové noviny byly plné zpráv o vymírání domů a rodin, v obci Grygov například zemřelo během pár dní jedenáct lidí v jednom stavení. Nemoc zde tehdy prý přežilo pouze tříleté dítě. Podobných případů bylo více.
Cholera si vyžádala několik obětí i nepřímo, když zoufalí pozůstalí ukončili dobrovolně svůj život. Z konce září 1866 pochází tato zpráva:
„Chudý tkadlec v Dvorci, jenž v poslední době ženu, sestru a dítě cholerou ztratil, byl bolestí tak pohnut, že se pomátl a pak 18. t. m. na půdě svého domu pověsil. Nešťastník byl teprve po několika hodinách nalezen, pročež snahy lékařské jej k životu opět přivésti, byly márny. Zanechal dvě nedospělé děti v nejmizernějších poměrech.“
V dobovém tisku byly zaznamenány také některé zvláštní případy v souvislosti s cholerou, jako například tento:
„V osadě B. při Olomúci zemřela jistá ženská na choleru. Domácí ji přistrojili do rakve a šli vypravit ji pohřeb; nemálo se ale polekali, když přišli domů nazpět a viděli mrtvou v rubáši procházeti se po pokoji. Zástup lidu obklopil dům, strach a hrůza zmocnila se mnohých, a k tomu – cholera. Stav z mrtvých vstalé se ale lepší.“
Na konci srpna 1866 po uzavření příměří od nás začali pruští vojáci pomalu odcházet a s nimi opouštěla naše území i cholerová epidemie. Ta však řádila až do roku 1867 a zahubila v našich zemích více než sto tisíc obyvatel!
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , cholera , epidemie , Zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 34 minutami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 59 minutami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 2 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
včera
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
včera
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
včera
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
včera
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
včera
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
včera
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
včera
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
včera
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
včera
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
Bez důchodové reformy hrozí v budoucnosti buď výrazné snížení výše důchodů nebo zvýšení daní. Ministr práce Marian Jurečka zdůraznil, že navrhované změny, včetně navyšování důchodového věku nad 65 let, mají za cíl udržet propad systému penzí na úrovni jednoho procenta HDP, což odpovídá loňským hodnotám.
Zdroj: Karolína Svobodová