Františku Plamínkovou popravili nacisté před 80 lety. Bojovala za práva žen

Před 80 lety, posledního červnového dne roku 1942, byla nacisty popravena Františka Plamínková. Ta celý svůj život usilovně bojovala za práva žen i za spravedlnost, pravdu a svobodu. Této silné a odvážné ženě dnes vděčíme za mnohé.

Františka Plamínková přišla na svět dne 5. února 1875 jako nejmladší dcera obuvníka Františka Plamínka a jeho ženy Františky. Rodina žila v Praze, kde se dívce dostalo základního i středoškolského vzdělání. Maturitní zkoušku úspěšně složila na pražském Ústavu pro vzdělání učitelek, poté působila na školách v Táboře nebo Soběslavi, až nakonec roku 1908 zakotvila jako učitelka na měšťanské škole v rodné Praze.

Během dalších studií se Františka Plamínková začala intenzivně zajímat o tzv. ženskou otázku, tedy o ženská práva a rovnoprávnost. Již v dětství si prý všímala toho, že ženy si ve společnosti nejsou rovny s muži. Jako malá holka totiž bývala často svědkem toho, že si opilí muži vybíjeli zlost na svých manželkách, které své chotě se slzami v očích prosili, aby v hospodě nepropili celou výplatu. To naštěstí nebyl případ manželů Plamínkových, ale protože rodina bydlela nedaleko pivovaru, Františka s takovými konflikty přicházela do kontaktu. Údajně tyto zážitky vedly Plamínkovou k rozhodnutí zlepšit postavení žen ve společnosti, dopřát jim jistá práva, vzdělání a probudit v nich samostatnost a sebevědomí. Boji za práva žen nakonec zasvětila celý život.

Vzorem moderního manželství, ve kterém jsou si muž a žena rovnocenní, se jí stal vztah manželů Masarykových. Paní Charlotta byla velmi vzdělaná dáma, které si vážil její muž, univerzitní profesor a budoucí prezident. Masaryk dokonce ve svých přednáškách hovořil o ženských právech a vůbec poprvé v intelektuálních kruzích zavrhl myšlenku, že by měla být žena muži podřízena. Definoval tak ženu jako bytost samostatně smýšlející i konající, což v tehdejší době tvrdil jen málokdo.

Coby učitelka sama Františka Plamínková pocítila upírání práv ženám. Pokud totiž tehdy chtěla žena vykonávat toto povolání, musela dodržovat celibát, tedy se dobrovolně vzdát manželství a rodinného života. Učitelka zkrátka nemohla mít muže ani děti, rozhodnutí založit rodinu se rovnalo vzdání se učitelské profese.

Aby mohla Plamínková změnit smýšlení konzervativní společnosti a prosadit lepší podmínky pro ženy, musela veřejně působit. Proto se angažovala v několika ženských spolcích, jako novinářka i senátorka. Prosazovala rovnoprávnost mezi muži a ženami, bojovala za kvalitní vzdělání pro ženy nebo za jejich volební právo, v neposlední řadě hodlala prosadit zrušení povinného celibátu učitelek. A ve svém boji za práva žen byla úspěšná! Povedlo se jí přispět ke zrušení celibátu učitelek i k přiznání ženám volebního práva.

Františka Plamínková také veřejně prosazovala hodnoty, jako jsou pravda, svoboda a demokracie, které se úzce prolínaly s problematikou emancipace. Dodnes aktuální jsou například tato její slova:

„Demokracie není lehká; demokracie žádá převýchovu nás všech, žádá vnitřní kázeň, abychom se – jednotlivci v rodině, ve společnosti, ve straně, v národě, ve státě – sami dovedli omezovat v tom, co nutné druhé dráždí, zneklidňuje, abychom tedy i společensky vytvářeli předpoklady klidného, rozšafného dohovoru! A nad tím vším – v hlubině našeho přesvědčení, musí být: že všichni mají stejné právo na život, a že toto právo někomu brát, znamená hřešit proti principu života, a že jsme všichni, celé lidstvo, na jedné lodi, kterou buď budeme společně řídit – anebo všichni s ní utoneme!“

Témata svobody a demokracie se stala aktuální zejména v době nacistické okupace a Plamínkovou nakonec stála život. Proti nacistickému režimu se poprvé otevřeně postavila dne 14. září 1938, kdy napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi. V něm ostře kritizovala jeho aktuální projev:

„Pane kancléři, v řadě nesprávností, jež jste vyslovil ve své pondělní řeči a jež jsou vysvětlitelné jen historickými a národopisnými omyly, dotkl jste se těžkou urážkou našeho presidenta dr. Beneše. I tato urážka snad je vysvětlitelnou nedostatkem informací, jimž podléhá diktátor, jehož okolí jej informuje toliko o věcech, které jsou ve směru jeho přání. Proto píši: Letadlem jsem navštívila 13.-15. května jižní Francii. A tam, nikoliv v ČSR, jsem tiskem a hlasem lidu byla přesvědčována, že německá armáda se pohybuje k hranicím ČSR. Jak lze tedy říci, že to byl výmysl presidenta dr. Beneše? Nikdo by nemohl dr. Beneše ze lži podezřívat, kdo zná českou historii, hrdinný zápas Čechů v XV. století za pravdu boží, jejich zápas za tutéž pravdu v XVII. století. (…) Jako poctivá demokratka považuji za svoji lidskou povinnost Vám, pane kancléři, napsat tato slova s vírou, že i proti vojenské přesile Pravda zvítězí.“

O rok později byla poprvé vyslýchána, po několika týdnech v cele ji gestapo propustilo na svobodu. Druhé zatčení v červnu roku 1942 se již rovnalo odsouzení k trestu smrti, protože Plamínková souhlasila s atentátem na Reinharda Heydricha. Popravena byla 30. června 1942 na pražské Kobyliské střelnici, kde v tento den zemřelo více než 70 nevinných lidí.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie emancipace feminismus Františka Plamínková

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy