První zimní olympijské hry se uskutečnily v roce 1924. Jak tehdy probíhaly?

Cesta k první zimní olympiádě

V roce 1896 se konaly první letní olympijské hry v moderních dějinách. Jejich zakladatel Pierre de Coubertin již tehdy navrhoval zařadit mezi disciplíny krasobruslení, ovšem tuto myšlenku nebylo možné z technických důvodů realizovat. O pořádání zimních olympijských her hovořil již roku 1899 významný český sportovec Josef Rössler-Ořovský, který je plánoval v Krkonoších. Tento muž byl všestranně nadaným sportovcem – vynikal v rychlobruslení, ledním hokeji, ale třeba také v jachtingu, tenise nebo fotbale. Rovněž se uplatnil v organizování sportovních akcí, prosadit zimní olympiádu v Krkonoších se mu však nepodařilo.

Zimní sporty, krasobruslení a lední hokej, se staly součástí letních olympijských her až roku 1920 v Antverpách. Podmínky pro tyto sportovní disciplíny však pochopitelně nebyly v rámci letní olympiády ideální, a proto se začalo uvažovat o pořádání zimních olympijských her. Ty prosazovaly zejména státy Kanada a Švýcarsko, proti tomuto úmyslu se postavily země ze skandinávské oblasti, a to z jednoho prostého důvodu – od roku 1901 totiž samy realizovaly tzv. Severské hry, které by s nově vzniklou zimní olympiádou pravděpodobně zanikly.

Po dlouhých jednáních se v červnu roku 1921 rozhodlo, že Francie může v roce 1924 uspořádat v Chamonix „Týden zimních sportů“, jakousi přípravnou formu zimní olympiády. Sportovní událost měla obrovský úspěch, a proto byla o rok později na kongresu v Praze oficiálně uznána jako vůbec první zimní olympiáda. Tehdy zároveň došlo ke stanovení, že se zimní olympijské hry budou konat každé čtyři roky.

Disciplíny a úspěchy

V rámci prvních zimních olympijských her byly zařazeny tyto disciplíny: boby, krasobruslení, rychlobruslení, curling, lední hokej, běh na lyžích, skok na lyžích a jako tzv. ukázkový sport závod vojenských hlídek.

Vůbec první zlatou medaili získal na první zimní olympiádě americký rychlobruslař Charles Jewtraw v závodě na 500 metrů. Jeho sportovní kariéra přitom na této akci začala a zároveň také skončila. Nejvíce medailí tehdy obdržel finský rychlobruslař Clas Thunberg, a to tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou. Zvítězil také v disciplíně rychlobruslařského čtyřboje, který od té doby již netvořil součást olympijských her. Thunberg dosahoval výborných výsledků již před olympiádou na mistrovstvích světa i Evropy.

V lyžařských kategoriích vynikal norský sportovec Thorleif Haug, který si vysloužil tři zlaté medaile v běhu na lyžích. Na čtvrtém místě skončil v disciplíně skoku na lyžích. Běh na lyžích na 50 kilometrů představoval na prvních zimních olympijských hrách roku 1924 velmi náročný závod. Rozpoutala se totiž silná sněhová bouře, závodníci se museli potýkat s teplotami klesajícími k minus sedmnácti stupňům, neustávajícím sněžením a větrem. Z důvodu nepřízně počasí se celá řada sportovců disciplíny vůbec nezúčastnila. Haug se však dopředu nevzdal. Zajímavé je, že byl sportovec-samouk a jen díky výborné fyzické kondici a tvrdé práci dosáhl úspěchů. Jeho sportovní kariéru předčasně ukončila náhlá smrt v pouhých čtyřiceti letech věku v důsledku zápalu plic.

První zimní olympiády se účastnili také čeští sportovci, nedovezli si však domů žádnou medaili. Naším nejúspěšnějším sportovcem se tehdy stal krasobruslař Josef Slíva, který ve své kategorii skončil na čtvrtém místě. Údajně měl ale pochybit rozhodčí, a Slívovi by tak náležela bronzová medaile.