Dne 25. ledna 1924 byl ve francouzském městě Chamonix zahájen „Týden zimních sportů“, který měl být původně jakousi předehrou k letním olympijským hrám v Paříži. Protože však tato sportovní událost sklidila velký úspěch, zpětně byla o rok později oficiálně uznána za vůbec první zimní olympijské hry.
Cesta k první zimní olympiádě
V roce 1896 se konaly první letní olympijské hry v moderních dějinách. Jejich zakladatel Pierre de Coubertin již tehdy navrhoval zařadit mezi disciplíny krasobruslení, ovšem tuto myšlenku nebylo možné z technických důvodů realizovat. O pořádání zimních olympijských her hovořil již roku 1899 významný český sportovec Josef Rössler-Ořovský, který je plánoval v Krkonoších. Tento muž byl všestranně nadaným sportovcem – vynikal v rychlobruslení, ledním hokeji, ale třeba také v jachtingu, tenise nebo fotbale. Rovněž se uplatnil v organizování sportovních akcí, prosadit zimní olympiádu v Krkonoších se mu však nepodařilo.
Zimní sporty, krasobruslení a lední hokej, se staly součástí letních olympijských her až roku 1920 v Antverpách. Podmínky pro tyto sportovní disciplíny však pochopitelně nebyly v rámci letní olympiády ideální, a proto se začalo uvažovat o pořádání zimních olympijských her. Ty prosazovaly zejména státy Kanada a Švýcarsko, proti tomuto úmyslu se postavily země ze skandinávské oblasti, a to z jednoho prostého důvodu – od roku 1901 totiž samy realizovaly tzv. Severské hry, které by s nově vzniklou zimní olympiádou pravděpodobně zanikly.
Po dlouhých jednáních se v červnu roku 1921 rozhodlo, že Francie může v roce 1924 uspořádat v Chamonix „Týden zimních sportů“, jakousi přípravnou formu zimní olympiády. Sportovní událost měla obrovský úspěch, a proto byla o rok později na kongresu v Praze oficiálně uznána jako vůbec první zimní olympiáda. Tehdy zároveň došlo ke stanovení, že se zimní olympijské hry budou konat každé čtyři roky.
Disciplíny a úspěchy
V rámci prvních zimních olympijských her byly zařazeny tyto disciplíny: boby, krasobruslení, rychlobruslení, curling, lední hokej, běh na lyžích, skok na lyžích a jako tzv. ukázkový sport závod vojenských hlídek.
Vůbec první zlatou medaili získal na první zimní olympiádě americký rychlobruslař Charles Jewtraw v závodě na 500 metrů. Jeho sportovní kariéra přitom na této akci začala a zároveň také skončila. Nejvíce medailí tehdy obdržel finský rychlobruslař Clas Thunberg, a to tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou. Zvítězil také v disciplíně rychlobruslařského čtyřboje, který od té doby již netvořil součást olympijských her. Thunberg dosahoval výborných výsledků již před olympiádou na mistrovstvích světa i Evropy.
V lyžařských kategoriích vynikal norský sportovec Thorleif Haug, který si vysloužil tři zlaté medaile v běhu na lyžích. Na čtvrtém místě skončil v disciplíně skoku na lyžích. Běh na lyžích na 50 kilometrů představoval na prvních zimních olympijských hrách roku 1924 velmi náročný závod. Rozpoutala se totiž silná sněhová bouře, závodníci se museli potýkat s teplotami klesajícími k minus sedmnácti stupňům, neustávajícím sněžením a větrem. Z důvodu nepřízně počasí se celá řada sportovců disciplíny vůbec nezúčastnila. Haug se však dopředu nevzdal. Zajímavé je, že byl sportovec-samouk a jen díky výborné fyzické kondici a tvrdé práci dosáhl úspěchů. Jeho sportovní kariéru předčasně ukončila náhlá smrt v pouhých čtyřiceti letech věku v důsledku zápalu plic.
První zimní olympiády se účastnili také čeští sportovci, nedovezli si však domů žádnou medaili. Naším nejúspěšnějším sportovcem se tehdy stal krasobruslař Josef Slíva, který ve své kategorii skončil na čtvrtém místě. Údajně měl ale pochybit rozhodčí, a Slívovi by tak náležela bronzová medaile.
Související
Na den přesně před 190 lety se narodila Tereza Stolzová. Stala se z ní světoznámá operní pěvkyně
Příběh Sherlocka Holmese se začal psát před 165 lety. Narodil se Arthur Conan Doyle
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Na den přesně před 190 lety se narodila Tereza Stolzová. Stala se z ní světoznámá operní pěvkyně
před 1 hodinou
Počasí se ještě neumodřilo. V Česku hrozí bouřky, hladiny mohou opět stoupat
před 1 hodinou
Trump se připojil na TikTok, který chtěl v minulosti zakázat
před 2 hodinami
Eurovolby se blíží. Na ANO se dotahuje Spolu, ukazuje nový průzkum
před 3 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk od krajní pravice. Kvůli plánu pro Gazu
před 3 hodinami
Kasparov je pro Moskvu zahraničním agentem. Hrozí mu stíhání
před 4 hodinami
Kde rostou houby? Sezóna začala, šance se zvyšuje každým dnem
před 5 hodinami
Soul čelí náletům balónů s odpadky či exkrementy. Posílá je KLDR
před 5 hodinami
Zelenskyj by opět neměl chybět na summitu zemí G7
před 5 hodinami
Čína varovala Tchaj-wan. Snahy o nezávislost by prý skončily zkázou
před 7 hodinami
Předpověď počasí na příští víkend. Léto by měl připomínat více
včera
Starliner ani dnes do vesmíru nevzlétne. Odpočet se zastavil na poslední chvíli
včera
Zesnulý šéf Wagnerovců Prigožin má u hrobu novou sochu
včera
Změny na lavičkách fotbalových velkoklubů. Barcelonu bude trénovat Flick, Bayern zase Kompany
včera
Michelle Obamová truchlí. Zemřela její matka Marian, s párem žila v Bílém domě
včera
Orbán promluvil v Budapešti k davům. Podělil se o názor na atentát na Fica
včera
Trest pro Feriho je adekvátní, konstatoval odvolací soud v rozsudku
včera
Netanjahu řekl, jak je to s izraelským návrhem trvalého příměří v Gaze
včera
5 důvodů, proč jít k evropským volbám, aneb výzva k obraně našich hodnot
včera
Pellegrini definitivně skončil v čele Hlasu. Nahradí ho ministr vnitra
Slovenská vládní strana Hlas-SD si zvolila nového předsedu, který nahradil zvoleného prezidenta Petera Pellegriniho. Stranickým šéfem je od soboty ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Pellegrini se za čtrnáct dní stane novým slovenským prezidentem.
Zdroj: Jan Hrabě