Rasistická sériová vražedkyně Delphine LaLaurie skutečně existovala.

Skutečná Delphine Lalaurie se narodila 19. června 1787 do vysoce postavené rodiny v americkém městě New Orleans. Třikrát za svůj život se vdala a mezi lidmi byla velmi oblíbená a populární. Když se zjistilo, co všechno se v jejím luxusním sídle odehrávalo, byli její sousedé a veřejnost velmi šokováni.

Ačkoliv se jí po požáru v jejím domě, při němž se potvrdily šířící se klepy o brutálním mučení otroků, podařilo utéct před naštvaným davem, a bez problémů dožít ve francouzské Paříži, dodnes je její sídlo považované za jeden za skvost New Orleans. Podobně, jako tomu bylo v American Horor Stories.

Marie Delphine Lalaurie (rozená Macarty) se, jak už bylo řečeno, narodila do vysoce postavené zámožné rodiny. Její rodiče Louis Barhelemy Macarty a Marie-Jeanne L'Érableová pocházeli z řad prominentních evropských kolonizátorů a v New Orleans se pohybovali v těch nejvyšších kruzích. Její strýc dokonce vykonával funkci guvernéra dvou španělsko-amerických provincií a bratranec byl po určitou dobou new orleanským primátorem.

V letech 1763-1801 bylo New Orleans pod španělskou správou. Proto se nelze divit, že mladá Delphine uzavřela svůj první sňatek s důstojníkem Španělské královské armády Donem Ramónem de Lopezem y Angulou. Se svým chotěm později podnikla cestu do Španělska, během níž Lopez zemřel, a nechal ovdovělou Delphine s její první dcerou Borquitou.

V roce 1808 uzavřela Delphine své druhé manželství, tentokrát s bankéřem Jeanem Blanquem, s nímž měla čtyři děti. Její druhý manžel ovšem zemřel a z Delphine se stala podruhé vdova. Třetí a poslední sňatek uzavřela s Dr. Leonardem Louisem Nicolasem LaLauriem, který byl výrazně mladší než ona. S ním se pak přestěhovala do velké vily na 1140 Royal Street, samého srdce francouzské čtvrti v New Orleans, které se později stalo centrem jejího násilí na otrocích.

Postupem času se začalo proslýchat, že Delphine LaLaurie své vlastní otroky týrá, ačkoliv to mnozí její blízcí popírali. O Delphine panovalo přesvědčení, že se jedná o milou, empatickou a hlavně dobrotivou paní. Že opak je pravdou, se potvrdilo na začátku 30. let 19. století.

Přestože tehdejší americké zákony umožňovaly otrokářům trestat své otroky, a to i fyzicky, mučení bylo naprosto zakázané. Cílem této zákonné úpravy bylo zachovat jistou přípustnost a legitimitu zotročování. LaLaurie se však nad ně cítila povznesená.

Jeden z očitých svědků potvrdil, že viděl dvanáctiletou dívku, která se vrhla ze střechy Delphinina domu. Volila raději milosrdnou smrt než krutý život. Po tomto incidentu jí byli někteří otroci dokonce odebráni. LaLaurie však využila svých konexí a postavení a získala je zpátky. Podle některých nepotvrzených zpráv měla svojí krutost dokonce otáčet i vůči svým dcerám, které měly pro otroky větší pochopení.

V americkém seriálu American Horror Stories byla historie poněkud pozměněná. Zatímco se ve skutečnosti Delphine LaLaurie po požáru v jejím domě, který kruté zacházení s otroky potvrdil, přesídlila do Francie, kde zemřela v roce 1842, ve věku 62 let, v seriálu byla potrestána africkou čarodějnicí, která jí pod záminkou lektvaru věčného mládí přiřkla nesmrtelnost, a zaživa pohřbila. Po více než stu letech jí pak vyhrabala čarodějnice Fiona a udělala z ní uklízečky ve své škole. Více než s postavením služky se Delphine špatně smiřovala s černým americkým prezidentem Barrackem Obamou.