Slavné oběti španělské chřipky. Koho připravila o život?

Španělská chřipka byla virové nemocnění, které zasáhlo celý svět mezi lety 1918 až 1920. Šlo o jednu z nejhorších celosvětových epidemií, nemoci podlehlo několik milionů osob. Mezi oběťmi je možné zaznamenat také významné či slavné osobnosti.

Ve věku 38 let španělské chřipce podlehl francouzský básník a dramatik Guillaume Apollinaire. Ten zemřel jenom pár dní po své svatbě, na začátku listopadu 1918. Básník, ale také známý anarchista pocházel po matce z polské aristokratické rodiny. Jeho matka se jmenovala Angelica Kostrowitzky, o otci se dodnes spekuluje, snad jím mohl být šlechtic švýcarsko-italského původu jménem Francesco Flugi d´Aspermont. Chlapec s rodným jménem Wilhelm Albert Wladimir Alexandre Apollinare de Kostrowitzky vyrůstal v Monaku, později se jeho domovem stala Paříž, kde měl problémy se zákonem. V roce 1911 došlo k odcizení několika vzácných muzejních exponátů, včetně slavné Mony Lisy. Podezření z krádeže starověkých fénických plastik padlo na Apollinaira (ale třeba také na jeho blízkého přítele Pabla Picasa), který strávil několik měsíců ve věznici La Santé. Před onemocněním španělskou chřipkou se básník aktivně zapojil v první světové válce u dělostřelectva i pěchoty, byl však zraněn, a tak později působil především jako informátor pro tisk. Svými básněmi se Guillaume Apollinaire zařadil hlavně mezi zakladatele moderní francouzské poezie.

Ve Francii španělská chřipka zabila v prosinci 1918 také autora slavného dramatu Cyrano z Bergeracu, francouzského básníka a dramatika Edmonda Rostanda. Ten přišel na svět prvního dubnového dne roku 1868 v Marseille do bohaté rodiny advokáta Eugena Rostanda. Díky svému dobrému rodinnému a finančnímu zázemí mohl studovat na prestižních školách a později se naplno věnovat psaní. Jeho dílo bylo tak významné a ceněné, že se zařadil mezi členy Francouzské akademie. V poměrně nízkém věku 50 let však onemocněl a španělská chřipka ho nakonec připravila o život. Místem jeho posledního odpočinku se stal hřbitov v rodném městě.

Dne 1. prosince 1918 ve věku 38 let zemřela na španělskou chřipku maďarská spisovatelka a básnířka Margit Kaffka. Ta byla také známou novinářkou a feministkou. Ve svých článcích se zabývala především problémy ženské emancipace a maďarské šlechty. Než se však stala známou básnířkou, novinářkou a feministkou, působila Margit Kaffka jako učitelka. Psaní se naplno věnovala poslední tři roky svého života. Španělské chřipce podlehla ona i její syn.

Zdravotní komplikace spojené se španělskou chřipkou si vyžádaly život také slavného „otce sociologie“ Maxe Webera. Ten pocházel z početné rodiny německého advokáta Maxe Webera a po vzoru svého otce absolvoval také studium práv. Během studií se zajímal také o historii, ekonomii či teologii, později se specializoval na římské a obchodní právo. Dnes je však především vnímán jako zakladatel moderní sociologie. V tomto oboru rozvíjel například teorii jednání, teorii moci nebo teorii byrokracie. Známá jsou také jeho díla z oblasti ekonomie nebo historie, na která navazovali další autoři. Od roku 1919 působil Max Weber na katedře ekonomie na univerzitě v Mnichově, avšak pouze krátce. Dne 14. června 1920 zemřel na zápal plic, který byl následkem španělské chřipky. Slavnému sociologovi bylo 56 let.

Hned několik významných malířů se stalo obětmi španělské chřipky. V únoru 1918 podlehl tomuto onemocnění rakouský secesní malíř Gustav Klimt. Ten měl být zlatníkem po svém otci, ovšem rozhodl se studovat malířství. To se ukázalo jako dobré rozhodnutí, protože se stal uznávaným a oceňovaným umělcem a jednou z vůdčích osobností secese. Na počátku ledna 1918 tehdy pětapadesátiletého Klimta postihla v ateliéru mrtvice, následkem které ochrnul na půl těla. Ve vídeňském sanatoriu strávil necelý měsíc, dne 6. února podlehl zápalu plic, komplikaci způsobené španělskou chřipkou. V říjnu téhož roku na španělskou chřipku zemřel i Klimtův žák Egon Schiele. Bylo mu pouhých 28 let. Tento malíř a kreslíř byl známý především pro své zvláštní akty nebo obrazy měst. Jeho provokativní akty ho dokonce přivedly až do vězení, protože byly vnímány jako nemorální. Soudce údajně jednu kresbu naštvaně spálil. Sám Schiele ve vězení nezahálel a dál kreslil. Jeho matka se jmenovala Marie Soukupová a žila v Českém Krumlově. Proto se toto české město stalo také inspirací pro Egonovo dílo a nějaký čas zde měl i svůj ateliér. Poslední říjnový den roku 1918 zemřel na komplikace způsobené španělskou chřipkou. Jeho manželka boj s touto chorobou prohrála jenom pár dní před ním.

V nízkém věku 34 let podlehl na konci listopadu 1918 španělské chřipce malíř Bohumil Kubišta. I přes chudý venkovský původ se mu podařilo prosadit na poli umění a dokonce svá díla vystavoval v Paříži. Český malíř Jan Autengruber zemřel v červenci roku 1920 na těžký zápal plic způsobený virem španělské chřipky, jenom pár měsíců po narození dcery.