Slovo "grázl" má původ ve skutečném člověku. Čím se provinil?

Jan Jiří Grasel přišel na svět dne 4. dubna roku 1790 v obci Nové Syrovice poblíž Moravských Budějovic do rodiny místního rasa. Původ tedy neměl chlapec zrovna záviděníhodný, povolání rasa totiž patřilo k tzv. nepočestným či nečistým řemeslům. Rasové skutečně vykonávali špinavé práce – měli na starosti ve městech odklízet všechno, co bylo špinavé, hnijící a páchnoucí, tedy mršiny a odpadky. Jejich živobytí je odsunulo na samotný okraj společnosti. Tomu odpovídal i způsob jejich života. Při mizerně placené a špinavé práci si přilepšovali krádežemi, při kterých i často vraždili. A to byl případ také otce Jana Jiřího Grasela, rasa Tomáše Grasela. Roku 1792 byl odsouzen k deseti letům za mřížemi na brněnském Špilberku. Matka Regina Graselová se také pohybovala na hraně zákona a strávila rovněž několik let ve vězení za krádeže.

Tomáš Grasel dokázal z vězení utéct a během pobytu na svobodě strhl svého syna také na zločineckou dráhu. Krást začal Jan již v dětství, souzen za krádež byl poprvé už v době, kdy mu bylo devět let! Krátce nato celá rodina před spravedlností uprchla do Maďarska, kde Tomáš pracoval opět jako ras. A znovu začal mít problémy s dodržováním zákona. Se svým synem byl ve Vídni zadržen a uvězněn na dobu pěti let za krádeže.

Za mřížemi se Jan Jiří Grasel nepoučil a nepolepšil, po opuštění vězení se zase živil krádežemi, a to nejčastěji v jižních Čechách a na území Rakouska. Brzy kolem sebe zorganizoval skupinu zlodějíčků a společně podnikli několik zločinných akcí. Při vloupání na faru v Moravských Budějovicích byli všichni kromě Jana zatčeni, zanedlouho jeho bratranec František zemřel ve vězení. Pro Jana to však neznamenalo žádné varování a v krádežích vesele pokračoval, a dokonce neváhal ani vraždit. V červenci roku 1812 zabil hostinského, který ho při drancování svého majetku přistihl. Vraha Grasela se dlouho nedařilo dopadnout, po několika měsících se to přeci jen povedlo. Jan Jiří Grasel byl odsouzen k trestu smrti. Z vězení však uprchl, a tak unikl před spravedlností.

Z roku 1814 pochází zpráva o napáchaných zločinech Janem Jiřím Graselem – těch mělo být více než sedmdesát! Díky dochovaným úředním záznamům je znám i popis obávaného zločince. Byl prý vysoký a štíhlý, s dlouhým obličejem plným pih a jizev po neštovicích. Měl šedé oči a špičatý, poněkud křivý nos, drobný prořídlý chrup a krátké hnědé vlasy. Poznávacím znamením byla jizva táhnoucí se od pravého ucha až na tvář a křivý malíček na pravé ruce.

Na podzim roku 1815 byla v novinách otisknuta výzva k dopadení nebezpečného zloděje a vraha s vypsanou odměnou čtyři tisíce zlatých. Pokud by zločince udal některý z jeho kumpánů, měla mu být odpuštěna veškerá provinění. Nakonec byl na Grasela nasazen špeh jménem David Mayer. Tento chudý tulák se spřátelil s jednou z Graselových bývalých milenek, která ho k němu dovedla. Mayer nalákal zločince do léčky, když mu slíbil, že mu pomůže s útěkem do Slezska. Tak spadla klec, Grasel byl na předem smluveném místě zatčen. Vyšetřování všech jeho zločinů zabralo celý rok, po kterém padl verdikt – za více než dvě stě krádeží a dvě vraždy měl být oběšen. K popravě došlo posledního lednového dne roku 1818 na vídeňském náměstí za přítomnosti více než šedesáti tisíc lidí! Svá poslední slova „Ježíši, tolik lidí!“ prý Grasel pronesl klidným hlasem.