Svatí a nemoci. Kdo má ochraňovat proti moru, tuberkulóze nebo proti rakovině prsu?

K nejobávanějším a nejnebezpečnějším chorobám v dějinách patřil mor. Není proto divu, že má lidstvo proti morovým epidemiím ochraňovat hned několik světců. Patronem proti moru je třeba svatý Rochus z Montpellieru, který bývá zobrazován s morovou ránou na noze, s poutnickou holí a se psem. Tento světec je také ochráncem lékařů, chirurgů, nemocnic a nemocných a zdravotně postižených osob. Legenda praví, že Rochus se narodil do bohaté rodiny na jihu Francie. Když osiřel, daroval veškeré dědictví chudým a rozhodl se vydat na pouť do Říma. Po cestě procházel i místy zasaženými morovou nákazou, nemocným obětavě pomáhal a některé dokonce zázračně vyléčil. Sám se nemocí nakazil, a proto se prý usadil na odlehlém místě, kde hodlal také zemřít. Všiml si ho však toulavý pes, který mu přinášel chléb, a zachránil mu tak život. Rochus se zanedlouho uzdravil, na nohách mu ale zůstaly ošklivé morové vředy. Zemřel za několik let ve vězení, kde byl držen za údajné vyzvědačství. Kult svatého Rocha z Montpellieru se rozšířil zejména od 15. století, kdy se lidé ke světci přimlouvali za uzdravení nemocných morem. Světec má chránit lidstvo také při epidemii cholery nebo proti vzteklině.

Před morem, ale také před zažívacími problémy má ochraňovat svatý Karel Boromejský. Svůj původ má ve významné šlechtické rodině, jeho strýcem byl papež Pius IV. U něho Karel po studiích práv působil jako sekretář a později se stal arcibiskupem v Miláně. Bývá popisován jako člověk velmi skromný a obětavý, který často sám pečoval o chudé a nemocné, především v době morové epidemie. Jeho obětavost a pracovitost ho nakonec stála život – zemřel v důsledku dlouhodobého vyčerpání ve věku 46 let.

Také světice jsou ochránkyněmi před morem. Svatá Rozálie měla být nápomocná při morových a jiných epidemiích, chránit měla rovněž před zemětřesením. Světice je zobrazována v jeskyni se svými atributy – lebkou a věncem bílých růží. Rozálie pocházela ze šlechtického rodu, který byl spřízněný s královským párem. Proto již mladá dívka trávila značný čas na královském dvoře. Ačkoliv měla být provdána za jednoho významného hraběte, Rozálie se rozhodla k zaslíbení Kristu a uchýlila se do kláštera. Později přešla k asketickému životu v jeskyni, která se proto stala jejím atributem. Rozálie zemřela zřejmě v roce 1166, teprve roku 1624 došlo k objevení jejího hrobu. Tehdy v Palermu udeřil mor, kterému podlehlo mnoho obyvatel. Spolu s objevením ostatků Rozálie se morová nákaza z města zázračně vytratila. Když mor zasáhl zemi znovu roku 1743, místní se začali modlit ke svaté Rozálii a město zůstalo ušetřeno. Další světicí ochraňující před morem a horečkami je svatá Barbora, která zemřela jako mučednice.

Neštovice také patřily mezi velmi nebezpečné nemoci. Proti nim má chránit svatá Rita z Cassia, která je považována také za pomocnici v těžkých životních situacích, patronku nešťastných manželství a neplodných žen. Jako řeholnice se starala o nemocné morem, sama zemřela údajně na tuberkulózu.

A právě tuberkulóza představovala v dějinách také velké nebezpečí. Patronkou proti této chorobě je svatá Terezie z Lisieux. Ta sama této nemoci podlehla roku 1897 ve věku pouhých 24 let. Svatá Terezie je také patronkou nemocných AIDS, stejně jako svatý Alois Gonzaga nebo svatý Peregrin z Laziosi.

Obávanou chorobou moderní doby je rakovina. Před tou nás má chránit svatý Jiljí, poustevník, který žil v 1. století našeho letopočtu. Ve středověku se řadil mezi nejoblíbenější světce a byl uctíván jako patron žebráků, pastevců nebo kovářů. Později se vzýval při neplodnosti a rakovině. Proti rakovině prsu má ochraňovat svatá Agáta, jedna z křesťanských mučednic. Pro svou víru byla krutě mučena – natahována na skřipec, bičována, její kůži drásali železnými hřebeny a pálili pochodněmi. Celé mučení bylo zakončeno uříznutí ňader, a proto má světice ochraňovat ňadra jiných žen. Svatá Agáta bývá zobrazována se svými atributy, s ňadry na podnose.

Život dokáží znepříjemnit také nejrůznější bolesti, které se s nemocemi pojí. Proto i proti nim světci ochraňují. Patronem proti bolestem břicha je již zmíněný svatý Karel Boromejský, proti bolestem kolen svatý Rochus z Montpellieru. Bolestem hlavy má zabraňovat svatá Anastázie ze Sirmia, která byla ve 3. století upálena pro křesťanskou víru, nebo svatá Kateřina Sienská či svatý Štěpán, který byl v 1. století pro svou víru ukamenován. Proti bolestem zubů chrání svatá Apolena z Alexandrie, jejímž atributem jsou kleště s vytrhnutým zubem, protože jí při mučení byly vytrhány všechny zuby. Tato světice je také patronkou zubařů. Bolest zad má zmírnit svatý Tomáš, jeden z Kristových apoštolů, který je rovněž patronem nevidomých.