Svatojánská magie. Svátek Jana Křtitele vnímali naši předci jako kouzelnou dobu

Naši předci spojovali určité dny či období v roce s jistými magickými praktikami. K nejkouzelnějším časům patřil předvečer svátku Jana Křtitele, tedy noc z 23. na 24. června. Tehdy kořenářky vyrážely na sběr léčivých bylin, svobodní lidé praktikovali milostnou magii. 

Svatý Jan Křtitel 
 
Prorok, který žil někdy v 1. století, je známý z evangelií a dalších náboženských textů. Přídomek „Křtitel“ získal Jan proto, že v řece Jordánu křtil věřící, a to včetně Ježíše Krista. Kromě šíření víry ve svých kázáních odsuzoval počínání Héróda Antipa, což ho stálo život. V Bibli se píše, že si urozená dívka jménem Salome přála Janovu hlavu a panovník její přání ochotně splnil – nechal kazatele popravit. Salome totiž byla dcerou Héródovi partnerky, která ji právě navedla k neobvyklému přání. 
 
Světce uctívají věřící po celém světě napříč všemi církvemi, v minulosti patřil k nejoblíbenějším svatým našich předků. Zasvěceny jsou mu mnohé kostely u nás i v zahraničí. Jana Křtitele má za patrona řada profesí, třeba tkalci, krejčí, sedláři, koželuzi, vinaři, hospodští, kominíci, zedníci, kováři, tesaři, kameníci, zpěváci, tanečníci nebo architekti. 
 
Svatojánská magie 
 
Jako jednu z nejmagičtějších nocí v roce vnímali naši předci svatojánskou noc, tedy tu před svátkem Jana Křtitele, a to zřejmě i z toho důvodu, že připadala na dobu letního slunovratu, kterou již staří pohané považovali za důležitý mezník v roce a jakýsi kouzelný čas. 
 
Zejména mladí svobodní lidé se snažili o svatojánské noci přivolat lásku. Dívky věštily a hádaly, za koho se provdají, nebo se pokoušely o to, aby se do nich zamiloval jejich vysněný chlapec, a to za pomoci kouzelných bylin a zvláštního zaříkávání. V noci na svatého Jana trhala děvčata devatero květin, z nich pletla věnečky a dávala si je pod polštář. Ve snu je pak měl s jistotou navštívit jejich budoucí manžel. Věneček měl takovou moc podle toho, jaká bylinka do něj byla zapletena. Některá přivolávala chlapce, na něhož si dívka myslela, jiná navracela ztracenou lásku nebo léčila zlomené srdce. Od těchto kouzelných schopností se pak odvozovaly zvláštní básničky, které děvčata pronášela při pletení věnců coby zaříkávání. Z oblasti Čech se například dochovala tato magická formulka: „Bylinko malá, kdybych tě znala, já bych si milého přičarovala.“ Nešťastně zamilované dívky říkávaly třeba takovouto básničku: „Není na světě bylina, aby pro něco nebyla, hledej, má milá kvítečko, co vyhojí mé srdéčko.“ Na Moravě si dívky přivolávaly zpět lásku bylinkami a těmito slovy: „Ještě si natrhám toho návratníčku, navrať sa mi, navrať, švarný šohajíčku.“ 
 
Nejenom svobodná a zamilovaná děvčata vyrážela o svatojánské noci na sběr bylin, také báby kořenářky je chodily trhat. Byly totiž přesvědčeny o tom, že v noci na svatého Jana Křtitele jsou rostlinky obdařeny tou nejléčivější mocí. Na loukách i v lesích skutečně lidé dříve nacházeli poklady do své lékárničky, a to ve velkém množství právě na konci června, o svatém Janu Křtiteli. 
 
Již z pohanských dob pochází tradice pálení ohňů o letním slunovratu, křesťané na tento zvyk později navázali zapalováním tzv. svatojánských ohňů o svátku Jana Křtitele. Svatojánský oheň se na vsích chystal již od samého rána. Chlapci museli najít a pokácet mladou jedličku, oloupat z ní kůru a posekat větve až na vršek, který na stromečku ponechali. Takto upravená jedle se následně pevně ukotvila v zemi a kolem ní se navršila hranice dřeva. Dívky zatím upletly věnečky z květin, ty patřily na větvičky na vrcholek stromku. Sloužily nejenom jako ozdoby, ale také symbolizovaly poctivost děvčat. Večer se oheň zapálil, kolem něj se tančilo a zpívalo. Odvážlivci, mnohdy zamilované páry držící se za ruce, ho přeskakovali. Jak hořel oheň, kmen stromku postupně slábl, až shořel úplně a zhroutil se. V tom okamžiku se všichni přítomní seběhli k větvovému vršku a snažili se ukořistit jeden z ohořelých věnečků. Věřilo se totiž, že je obdařen magickými vlastnostmi a přináší štěstí nebo zajišťuje úrodu. V některých krajích se dával na rohy kravám, aby měly dobré mléko. 

Související

Více souvisejících

Čarodějnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy