Čarodějnické procesy v dnešním Česku. Před 345 lety začaly na Šumpersku

O Velikonocích roku 1678, tedy před 345 lety, začaly na Šumpersku čarodějnické procesy. Hon na čarodějnice trval bezmála dvacet let a vyžádal si více než stovku nevinných obětí. 

Čarodějnické procesy na Šumpersku započaly v roce 1678, kdy z kostela v Sobotíně odnesla žebračka Marina Schuchová posvěcenou hostii, kterou chtěla údajně podat nemocné krávě. To tehdy bylo vnímáno jako čarodějnictví. V nedalekém Slezsku se to tenkrát domnělými čarodějnicemi jen hemžilo, a tak vyvstalo podezření, že se objevily také na Šumpersku. Proto byl z Olomouce povolán na panství zkušený inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, který se angažoval právě při čarodějnických procesech ve Slezsku. Boblig byl prý až fanaticky přesvědčen o existenci čarodějnic a snažil se jich zbavit za každou cenu. Touha po majetku obětí údajně stála až na druhém místě. Hmotný majetek upálených navíc nekončil v Bobligových rukou, ale v držení majitelů panství, tedy knížete z Lichtenštejna a hraběnky z Galle. Inkvizitor však měl zajištěn stálý plat. 

Doporučené články

 
Na Šumpersku zemřelo na hranici několik domnělých čarodějnic a čarodějníků. Mezi nimi třeba bohatý měšťan Kašpar Sattler i jeho manželka Marie Sattlerová, která se k čarodějnictví přiznala poměrně brzy, protože byla velmi vystrašená z mučení. Proto s ní také mohl inkvizitor docela snadno manipulovat a dostat z ní jména dalších čarodějnic a čarodějníků, která chtěl slyšet. Ve známém filmu Kladivo na čarodějnice Otakara Vávry z roku 1969 je tento průběh výslechů ukazován jako paralela k vykonstruovaným politickým procesům za komunistického režimu v 50. letech minulého století. 
 
Marie Sattlerová při výslechu označila za služebníka ďábla také rodinného přítele a děkana Kryštofa Aloise Lautnera. To se Bobligovi hodilo, protože Lautner s mučením zatčených nesouhlasil a byl odpůrcem čarodějnických procesů. Ty, které probíhaly ve Slezsku, se děkana osobně dotkly, protože Boblig poslal na hranici jeho tetu. A dne 18. září 1685 byl upálen také Lautner, po pěti letech věznění a mučení na Mírově a v Mohelnici. Lautner dlouho odolával mučení a odmítal se k čarodějnictví přiznat. Na jaře roku 1683 absolvoval bez doznání tři stupně tortury, což mělo svědčit o jeho nevině. Ovšem fanatický Boblig tvrdil, že překonat utrpení pomohl děkanovi ďábel, a je tedy jistě usvědčen z čarodějnictví. O rok později již Lautner kruté mučení nevydržel a přiznal se. 
 
Kryštof Alois Lautner je asi nejznámější obětí čarodějnických procesů. Narodil se někdy v roce 1622 v Šumperku, přesné datum jeho narození není známo. Ví se však, jak se jmenovali jeho rodiče – Zachariáš a Dorota Lautnerovi. O dětství Kryštofa Aloise Lautnera se také nedochovaly žádné zprávy. Studium absolvoval nejprve v Olomouci, dále v Landshutu v Bavorsku vystudoval teologii, ve Vídni právo a filosofii. Z roku 1656 pochází zpráva o jeho vysvěcení na kněze v Olomouci. V roce 1668 se stal v Šumperku děkanem. Podle dochovaných dobových záznamů byl děkan Lautner oblíbeným šumperským duchovním, který navíc vynikal v několika oborech. Uměl hrát na housle, vyznal se v astronomii, dle skladby jeho knihovny ovládal několik jazyků – češtinu, němčinu, italštinu a francouzštinu. Do dnešních dnů se dochoval seznam Lautnerových knih, který zahrnuje více než 300 položek širokého zaměření. Na dobu 17. století se jednalo o rozsáhlou knihovnu. Podle záznamů sepsaných po zatčení měl Lautner vlastnit také celkem 42 svazků „kacířské“ literatury, což mu v procesu jistě přitížilo.

Související

Pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?

Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila? 

Více souvisejících

Pálení čarodějnic Čarodějnictví historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy