Tadeáš Hájek z Hájku. Všestranně nadaný renesanční učenec bývá srovnáván s da Vincim

Dne 1. září tomu bude přesně 420 let, co zemřel významný renesanční učenec Tadeáš Hájek z Hájku. Ovládal výborně matematiku, astronomii, alchymii a působil jako osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II.

Tadeáš Hájek z Hájku se narodil zřejmě prvního prosincového dne roku 1525 v Praze do rodiny vzdělaného polyhistora Šimona Hájka, který se zajímal především o astronomii a přátelil se s několika významnými učenci své doby. O dětství Tadeáše Hájka se dodnes nedochovaly prakticky žádné zprávy. Víme však jistě, že studoval na univerzitách v Praze, Vídni, Miláně a Bologni. Po studiích působil jako profesor na pražské univerzitě, kde přednášel matematiku a astronomii. Později, po uzavření manželství, se vrátil ke své původní specializaci, k medicíně. Jako osobní lékař dohlížel na zdravotní stav císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II., působil ve funkci tzv. protomedika Království českého. Do dnešních dnů se dochoval pouhý jeden lékařský spis připsaný Tadeáši Hájkovi, který byl vydán v roce 1596. Jedná se o jakousi obhajobu svého lékařského postupu, za který sklidil dříve kritiku.

Tadeáš Hájek z Hájku bezpochyby patřil mezi nejvýznamnější učence působící na dvoře Rudolfa II. Stál dokonce v čele císařských alchymistických laboratoří a Rudolf II. mu mimo jiné dal za úkol odhalovat na císařském dvoře podvodníky. Ve sborníku vydaném k 400. výročí úmrtí Hájka tuto osobnost českých dějin výstižně Jaroslav Soumar charakterizoval těmito slovy: „Jeho dílo v pravdě polyhistorické zasahovalo do rozmanitých oblastí lidského snažení a Tadeáš Hájek z Hájku je pro svou dobu v Čechách stejně příznačný jako o sto let mladší Leonardo da Vinci symbolem italské renesance.“ Právě on císaři Rudolfovi II. navrhl, aby do Prahy povolal Tychona Brahe z Dánska. Sám Hájek také udržoval kontakty s astronomy ze zahraničí, což značně přispělo k prohloubení jeho odborných znalostí. Sám napsal několik odborných pojednání z oboru astronomie. Přiklonil se k názoru o otáčení Země kolem své osy, věnoval se studiu komet a hvězd. Na některých jeho poznatcích později stavěl své teorie Tycho Brahe. Tyto dva muže pojil vřelý přátelský vztah, podle názoru některých badatelů Brahe v Hájkovi spařoval jakéhosi svého profesního otce.

Další zásluhy jsou Tadeáši Hájkovi z Hájku připisovány v oboru botaniky. V souvislosti s Hájkem bývá zmiňován především překlad proslulého Mattioliho Herbáře, který český učenec navíc rozpracoval a rozšířil o své poznatky a výsledky pozorování. Při překladu zavedl zcela novou českou terminologii, která v omezeném rozsahu přežila dodnes. S Mattiolim, autorem Herbáře, se Hájek osobně setkal v Praze, když ho vystřídal ve funkci osobního císařského lékaře. Ve zmíněném překladu Herbáře je také možné nalézt jediné vyobrazení podoby Tadeáše Hájka z Hájku.

V překladu Mattioliho Herbáře Hájek značně doplnil kapitolu o chmelu, a to na základě svých pozorování i rozhovorů se sládky, kteří rostlinu znali pochopitelně velmi dobře. Studiu chmelu se Hájek věnoval ještě podrobněji v latinském spise vydaném roku 1585, jehož název se do češtiny překládá jako O pivě a způsobách jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích, a které je vůbec prvním dílem pojednávajícím o pivu. V tomto díle se vůbec poprvé objevuje přesná definice piva: „jest tudíž pivo nápoj z vody, zrní obilného a květu chmele vrbovitého, svařením uměle sdělaný a řádně vykvašený“. V této souvislosti je třeba zmínit, že ke studiu chmele a výrobě piva se Hájek dostal poměrně snadno, protože jeho dva strýci se živili jako sládci.

Tadeáš Hájek z Hájku se dožil úctyhodného věku 74 let, zemřel dne 1. září roku 1600 – před 420 lety. Místem jeho posledního odpočinku se stala Betlémská kaple.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie alchymie astronomie rudolf II. Tadeáš Hájek z Hájku

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 34 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy