Tragický osud sester Brontëových. Co se s nimi stalo?

Sestry Brontëovy se zapsaly do dějin svými literárními počiny, ale také tragickým osudem, který zasáhl především jejich otce Patricka Brontë. Velmi brzy mu zemřela manželka, a děti tak ztratily matku již v útlém věku. Syn Branwell propadl závislosti na alkoholu a drogách. Všichni potomci mu postupně podlehli tehdy neléčitelné nemoci – tuberkulóze.

Otec známých anglických spisovatelek Brontëových se jmenoval Patrick Brontë a byl anglikánským knězem. Jeho děti zřejmě zdědily literární talent právě po něm, psal totiž básně. Narodil se 17. března roku 1777 do chudé rolnické rodiny v Irsku. Měl se stát kovářem, tkalcem nebo obchodníkem s plátnem, od roku 1798 však působil jako učitel, později vystudoval teologii a v roce 1809 se vydal na kněžskou dráhu. O tři roky později si vzal za manželku Marii Branwellovou, jejíž původ byl mnohem zámožnější. Manželství ukončila předčasná Mariina smrt v roce 1821, podlehla pravděpodobně rakovině močového měchýře. Za osm let se Brontëovým narodilo šest dětí – pět dcer a jeden syn. Děti však matku ztratily již v útlém věku, starosti o ně se ujala jejich teta, která jim nedokázala dát potřebnou lásku. Již tehdy si sourozenci začali v představách vytvářet své fantazijní světy, které se postupem času prolnuly i do jejich literárního díla.

Kromě necitlivé výchovy se na dětech podepsal také pobyt v internátní škole v Yorkshiru, kde s nimi bylo jednáno rovněž velmi přísně. Navíc zde dvě z dcer onemocněly roku 1825 tuberkulózou, které podlehly – Elisabeth ve věku deseti let, Mary o rok starší. Po této tragédii chtěl otec Patrick Brontë ochránit své děti a rozhodl se je vzdělávat v bezpečí domova. Strasti prožité ve škole se staly inspirací pro pozdější romány, stejně jako úmrtí malých sestřiček. To ještě ale spisovatelky netušily, že je postihne totéž onemocnění a nedožijí se ani čtyřiceti let.

Na konci září roku 1848 pohřbil Patrick Brontë svého jediného syna Branwella. Ten měl literární i umělecké nadání, věnoval se psaní, hře na klavír a varhany a především kresbě a malbě, v čemž našel i svou obživu. Výtvarné umění měl studovat v Londýně, ovšem školu nedokončil, protože finanční prostředky investoval spíše do alkoholu. Závislost na něm se negativně podepsala na jeho již tak chatrném zdraví. Zhoršující se zdravotní stav Branwell řešil nadměrným užíváním opiátů, morfinu a kodeinu. Když onemocněl tuberkulózou, rovnalo se to jisté smrti. Chorobě podlehl dne 24. září 1848 ve věku pouhých 31 let.

O pár měsíců později zemřela na tuberkulózu Branwellova o rok mladší sestra Emily. Pracovala jako vychovatelka a učitelka. Spolu se svými sestrami napsala nepříliš úspěšnou sbírku poezie, později se zaměřila na jiný žánr a roku 1847 vydala slavný román Na Větrné hůrce. Tehdy však vyšel pod pseudonymem, pod pravým jménem ho za dva roky po její smrti uveřejnila sestra Charlotte. Emily od malička často stonala, z nachlazení na pohřbu bratra se rozvinula tuberkulóza, která jí vzala život před Vánoci roku 1848.

I v následujícím roce chystal Patrick Brontë pohřeb svému dítěti. Zákeřná tuberkulóza mu vzala 28. května 1849 dceru Anne ve věku 29 let. Rovněž byla spisovatelkou a jejím nejznámějším počinem je román Dvojí život Heleny Grahamové, který pojednává o problému alkoholismu a jeho vlivu na vztah mezi manželi. Zároveň se dotkl tématu tzv. ženské otázky, a literárními historiky je tak vnímán jako jedno z prvních a zásadních děl feminismu. K napsání příběhu Anne bezpochyby inspiroval život jejího bratra Branwella.

Nejvyššího věku ze všech šesti sourozenců se dožila Charlotte, autorka slavné knihy Jana Eyrová. Zemřela posledního březnového dne roku 1855 ve věku 38 let. Ačkoliv bývá nejčastěji jako příčina úmrtí uváděna tuberkulóza, dle některých názorů podlehla tyfu. Ke konci života ji trápily časté nevolnosti, pravděpodobně způsobené těhotenstvím. Tyto zdravotní problémy ve spojitosti s dalším onemocněním stály bohužel spisovatelku život.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Brontë Tuberkulóza Literatura

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

včera

včera

včera

včera

Pomoc Západu při vyšetřování útoku nechceme, podporoval by svou teorii, tvrdí Lavrov

Rusko nepotřebuje pomoc Západu při vyšetřování útoku v koncertním sále Crocus City Hall u Moskvy. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a odsoudil "dvojí metr."

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy