Velký londýnský mor. Jaká opatření proti šíření nebezpečné choroby platila roku 1665?

V roce 1665 se v Londýně rozšířila morová nákaza. Ta donutila i samotného krále Karla II. Stuarta k odchodu z hlavního města do Oxfordu. Do dnešní doby se dochoval soubor nařízení, která tehdy měla zabránit šíření nebezpečné nemoci.

První nakažení byli v Londýně již na konci roku 1664. Naplno mor udeřil na jaře roku následujícího, hlavním městem se šířil zejména v měsíci červenci. Na podzim roku 1665 umíralo i sedm tisíc lidí na jediný týden! O rok později šíření nákazy zabránila paradoxně jiná tragická událost, a to požár města, který sice zničil mnoho budov, ale také zahubil krysy a blechy, tedy přenašeče moru.

Jak se tehdy mělo zabránit šíření morové nákazy, to víme z dochovaných nařízení. V Londýně byli určeni tzv. dohlížitelé, kteří měli za úkol pravidelně chodit od domu k domu a zjišťovat, kolik lidí a domácností je morem postiženo. Na základě tohoto zjištění mohli dohlížitelé učinit preventivní opatření v podobě uzavření zamořených oblastí. Domy nemocných bylo nutné také zapečetit, aby z nich nikdo nemohl vyjít nebo do nich vstoupit. Ke každému takovému domu pak byli přiděleni dva hlídači – jeden na den a druhý na noc. Ti měli stejnou funkci jako zmíněné zapečetění domu. Hlídači také zajišťovali postižené domácnosti zásobení potravinami a dalšími nezbytnostmi.

Velký londýnský mor také vyžadoval nasazení většího počtu ranhojičů, ošetřovatelek a ohledávaček. Ranhojiči měli především sledovat vývoj nemoci u jednotlivých obyvatel města a snažit se zlepšit jejich zdravotní stav. Takoví ranhojiči se museli omezovat pouze na péči o morové pacienty, k těm trpícím jinou chorobou nesměli z důvodu omezení šíření choroby docházet. Úzce spolupracovali také s ohledávačkami, tedy se ženami pověřenými ohledáním zemřelých. Ranhojič spolu s ohledávačkou zjišťovali, na jakou chorobu dotyčný zemřel, a informovali o tom vedení města. Také ohledávačky byly omezeny na vykonávání pouze činnosti u nemocných morem, zakázáno jim bylo například vykonávat jinou živnost nebo se zdržovat v místech morem nezasažených. Ranhojičům, ohledávačkám a ošetřovatelkám bylo nařízeno kromě výkonu svých povinností u nemocných zůstávat doma. Všechny osoby, které přišly do kontaktu s nemocným, nosily při pohybu na veřejných místech dlouhou červenou hůl, aby se jim zdraví lidé mohli vyhýbat.

Všichni obyvatelé města měli povinnost příslušným úřadům oznámit, pokud sami nebo někdo z domácnosti morem onemocněli. Zároveň bylo důsledně doporučováno, aby každý pravidelně prohlížel své tělo, zda se na něm neobjeví morové vředy. Pokud tento jev někdo zaznamenal, měl o tom neprodleně informovat dohlížitele – dle vydaného nařízení nejpozději do dvou hodin od zjištění těchto příznaků nemoci. Dohlížitel, ranhojič nebo ohledávačka při posouzení projevů moru museli dotyčného izolovat doma. Domácnost bylo možné opustit až za dobu jednoho měsíce po vyléčení. Zamořený dům se označoval červeným křížem namalovaným na dveře, nad kříž se psal nápis „Bože, smiluj se nad námi“.

Jak již bylo zmíněno, zamořené domy se zapečeťovaly – nikdo z nich nesměl vycházet nebo do nich vstoupit. Pokud někdo toto nařízení porušil a dům nemocného navštívil, musel po několik dní zůstat ve své domácnosti v izolaci. Na dodržování dohlížel hlídač. Když se u takového člověka po nějaký čas neobjevily příznaky nemoci, mohl svůj dům opustit. Naopak nemocný musel zůstat ve svém domě, v těžkém stavu byl přemístěn do nejbližšího morového špitálu. K tomuto přesunu docházelo za přísných hygienických podmínek výhradně v noci, kdy byly ulice liduprázdné. Dům nemocného (nebo zemřelého) se následně dezinfikoval vykuřováním. Předměty, se kterými nemocný přišel do styku, se zpravidla pálily. Nikdy se nesměly z domu vynést a někam přemístit! Obchodníkům bylo z preventivních důvodů zakázáno prodávat staré šaty nebo ložní prádlo, protože se nedalo prokázat, že nepochází ze zamořených domů. Pokud toto nařízení některý obchodník porušil, musel zůstat izolován ve své domácnosti po dobu nejméně dvaceti dnů. Totéž musel dodržet i zákazník, který u obchodníka nakoupil.

V době moru se dbalo i na zvýšenou čistotu domů a ulic. Každému majiteli domu bylo nařízeno pravidelně uklízet svou domácnost i prostor před stavením. Veškerý odpad se odvážel daleko za město. Nedovolovalo se shromažďovat odpadky v blízkosti domu, třeba na zahradě nebo ve dvoře. Dohlíželo se i na trhy, kde se zakazovalo prodávat zkažené maso nebo plesnivé plody. Dle dobového přesvědčení totiž takové zboží představovalo zdroj nákazy. Pivovarníkům se nařizovalo častější čištění sudů. V centru města nesměl nikdo chovat hospodářská zvířata, psy a kočky. Potulná zvířata měla být utracena.

Omezena byla rovněž zábava a radovánky. Zakázala se divadelní představení, turnaje nebo zpěvy. Nikdo nesměl pořádat veřejné hostiny, které tehdy byly především záležitostí cechů. Provoz hostinců a krčem musel být zkrácen – platil zde zákaz pořádání velkých hostin a zavírací doba byla stanovena na devátou hodinu večerní. Všem obyvatelům Londýna se ostatně doporučovalo, aby pokud možno opouštěli svůj dům jen v nejnutnějších případech, než morová nákaza zmizí z města.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze 2024

Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod

Přesně před 100 lety o adventu, dne 13. prosince 1924, se v Brně zrodila předvánoční tradice zdobení stromu s charitativním posláním. Pod vánočním stromem na náměstí se totiž objevila kasička pro příspěvky na pomoc chudým a opuštěným dětem. Myšlenka se brzy rozšířila i do dalších měst a stromům se sbírkou pro potřebné se začalo říkat vánoční stromy republiky.

Více souvisejících

historie Londýn mor prevence

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy