Velký londýnský mor. Jaká opatření proti šíření nebezpečné choroby platila roku 1665?

V roce 1665 se v Londýně rozšířila morová nákaza. Ta donutila i samotného krále Karla II. Stuarta k odchodu z hlavního města do Oxfordu. Do dnešní doby se dochoval soubor nařízení, která tehdy měla zabránit šíření nebezpečné nemoci.

První nakažení byli v Londýně již na konci roku 1664. Naplno mor udeřil na jaře roku následujícího, hlavním městem se šířil zejména v měsíci červenci. Na podzim roku 1665 umíralo i sedm tisíc lidí na jediný týden! O rok později šíření nákazy zabránila paradoxně jiná tragická událost, a to požár města, který sice zničil mnoho budov, ale také zahubil krysy a blechy, tedy přenašeče moru.

Jak se tehdy mělo zabránit šíření morové nákazy, to víme z dochovaných nařízení. V Londýně byli určeni tzv. dohlížitelé, kteří měli za úkol pravidelně chodit od domu k domu a zjišťovat, kolik lidí a domácností je morem postiženo. Na základě tohoto zjištění mohli dohlížitelé učinit preventivní opatření v podobě uzavření zamořených oblastí. Domy nemocných bylo nutné také zapečetit, aby z nich nikdo nemohl vyjít nebo do nich vstoupit. Ke každému takovému domu pak byli přiděleni dva hlídači – jeden na den a druhý na noc. Ti měli stejnou funkci jako zmíněné zapečetění domu. Hlídači také zajišťovali postižené domácnosti zásobení potravinami a dalšími nezbytnostmi.

Velký londýnský mor také vyžadoval nasazení většího počtu ranhojičů, ošetřovatelek a ohledávaček. Ranhojiči měli především sledovat vývoj nemoci u jednotlivých obyvatel města a snažit se zlepšit jejich zdravotní stav. Takoví ranhojiči se museli omezovat pouze na péči o morové pacienty, k těm trpícím jinou chorobou nesměli z důvodu omezení šíření choroby docházet. Úzce spolupracovali také s ohledávačkami, tedy se ženami pověřenými ohledáním zemřelých. Ranhojič spolu s ohledávačkou zjišťovali, na jakou chorobu dotyčný zemřel, a informovali o tom vedení města. Také ohledávačky byly omezeny na vykonávání pouze činnosti u nemocných morem, zakázáno jim bylo například vykonávat jinou živnost nebo se zdržovat v místech morem nezasažených. Ranhojičům, ohledávačkám a ošetřovatelkám bylo nařízeno kromě výkonu svých povinností u nemocných zůstávat doma. Všechny osoby, které přišly do kontaktu s nemocným, nosily při pohybu na veřejných místech dlouhou červenou hůl, aby se jim zdraví lidé mohli vyhýbat.

Všichni obyvatelé města měli povinnost příslušným úřadům oznámit, pokud sami nebo někdo z domácnosti morem onemocněli. Zároveň bylo důsledně doporučováno, aby každý pravidelně prohlížel své tělo, zda se na něm neobjeví morové vředy. Pokud tento jev někdo zaznamenal, měl o tom neprodleně informovat dohlížitele – dle vydaného nařízení nejpozději do dvou hodin od zjištění těchto příznaků nemoci. Dohlížitel, ranhojič nebo ohledávačka při posouzení projevů moru museli dotyčného izolovat doma. Domácnost bylo možné opustit až za dobu jednoho měsíce po vyléčení. Zamořený dům se označoval červeným křížem namalovaným na dveře, nad kříž se psal nápis „Bože, smiluj se nad námi“.

Jak již bylo zmíněno, zamořené domy se zapečeťovaly – nikdo z nich nesměl vycházet nebo do nich vstoupit. Pokud někdo toto nařízení porušil a dům nemocného navštívil, musel po několik dní zůstat ve své domácnosti v izolaci. Na dodržování dohlížel hlídač. Když se u takového člověka po nějaký čas neobjevily příznaky nemoci, mohl svůj dům opustit. Naopak nemocný musel zůstat ve svém domě, v těžkém stavu byl přemístěn do nejbližšího morového špitálu. K tomuto přesunu docházelo za přísných hygienických podmínek výhradně v noci, kdy byly ulice liduprázdné. Dům nemocného (nebo zemřelého) se následně dezinfikoval vykuřováním. Předměty, se kterými nemocný přišel do styku, se zpravidla pálily. Nikdy se nesměly z domu vynést a někam přemístit! Obchodníkům bylo z preventivních důvodů zakázáno prodávat staré šaty nebo ložní prádlo, protože se nedalo prokázat, že nepochází ze zamořených domů. Pokud toto nařízení některý obchodník porušil, musel zůstat izolován ve své domácnosti po dobu nejméně dvaceti dnů. Totéž musel dodržet i zákazník, který u obchodníka nakoupil.

V době moru se dbalo i na zvýšenou čistotu domů a ulic. Každému majiteli domu bylo nařízeno pravidelně uklízet svou domácnost i prostor před stavením. Veškerý odpad se odvážel daleko za město. Nedovolovalo se shromažďovat odpadky v blízkosti domu, třeba na zahradě nebo ve dvoře. Dohlíželo se i na trhy, kde se zakazovalo prodávat zkažené maso nebo plesnivé plody. Dle dobového přesvědčení totiž takové zboží představovalo zdroj nákazy. Pivovarníkům se nařizovalo častější čištění sudů. V centru města nesměl nikdo chovat hospodářská zvířata, psy a kočky. Potulná zvířata měla být utracena.

Omezena byla rovněž zábava a radovánky. Zakázala se divadelní představení, turnaje nebo zpěvy. Nikdo nesměl pořádat veřejné hostiny, které tehdy byly především záležitostí cechů. Provoz hostinců a krčem musel být zkrácen – platil zde zákaz pořádání velkých hostin a zavírací doba byla stanovena na devátou hodinu večerní. Všem obyvatelům Londýna se ostatně doporučovalo, aby pokud možno opouštěli svůj dům jen v nejnutnějších případech, než morová nákaza zmizí z města.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie Londýn mor prevence

Aktuálně se děje

před 57 minutami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy