Stravování našich předků? Lahůdkou byly veverky i bobři

Ze starých dochovaných kuchařek si můžeme udělat představu o skladbě jídelníčku našich předků v různých dějinných obdobích. Při jejich pročítání mnohdy narazíme na recepty z neobvyklých surovin. Víme tedy, že lidé v minulosti jedli třeba pečené veverky, bobří ocas nebo želví polévku.

Již z 15. století pochází doklady o tom, že lidé jedli veverky. Tato zvířátka se objevovala na stolech šlechty i prostých lidí. Veverek tehdy v lesích žilo značné množství a patřily mezi běžně lovenou zvěř, jejíž maso prý bylo považováno za obzvlášť výborné. Recepty na úpravu masa veverek najdeme ve všech dochovaných kuchařských knihách z 16. století. Veverky se tehdy připravovaly na mnoho způsobů – na slaný s nejrůznějším kořením, na sladký i na kyselý. Maso se třeba vařilo v hovězím vývaru. Pak se podávalo buď se žlutou, nebo černou „jíchou“, tedy omáčkou. Recept na veverku se žlutou omáčkou z 16. století zní takto: „Odpeč jatřičky slepičí a usuš topénku nebo dvě z chleba a ztluč to v moždíři a rozpusť hovězí polévkou, protáhni čistě a dej do té jíchy veveřice, okořeň, pepřem, zázvorem, muškátovým květem a usmaž na ně jablek, jako na jinou zvěřinu, dej na mísu a jestli vhod osoleno, jez!“ Do černé omáčky se pak přidávaly třešně nebo švestky, někdy také rozinky. Dochoval se také trochu zvláštní recept. Veverka se měla uvařit, následně se obrat maso od kosti. To se nakrájelo na malé kousky, smíchalo s vejci, přidaly se rozinky a koření. Vzniklá směs se „lepila“ zpět na kosti a pekla na másle nebo na sádle. K takto připravenému masu se opět podávala žlutá nebo černá omáčka.

Kuchařské knihy z 15. a 16. století obsahují také recepty na „paznehty medvědí“. Medvědí tlapy se měly nejprve opálit, poté umýt ve vlažno vodě a dát vařit do čisté vody. Podávaly se s omáčkou připravenou z vína, vody z medvědích noh, hořčice, zázvoru, hřebíčků, medu a mandlí. Medvědí paznehty se konzumovaly teplé i studené.

V 15. a 16. století se také jedl bobří ocas. Ten se připravoval následujícím způsobem: „Vezmi ocas a zadní nohy, opař je a dej do popela, tak se dají dobře očistit. Potom vše uvař ve slané vodě. Udělej následující omáčku: vezmi krajíček nebo dva bílého chleba a rozinky, roztluč je v moždíři a rozpusť dobrým vínem. Proceď a propasíruj, vlej do kotlíku, přidej bobří ocas, okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčky, květem a šafránem. Omáčku přislaď trochu medem. Pakli chceš ozdobněji udělati, přidej rozinky a krájené mandle.“

Z kuchařek 15. století pochází poněkud zvláštní recept na kaši ze srní hlavy. To se nejprve uvařila hlava srny, maso se obralo od kostí a nakrájelo na kousky, včetně mozku a jazyka zvířete. K masu se přidaly rozinky a nakrájená jablka, hřebíček, zázvor a skořice. Vše se nechalo podusit v medu a sádle, až vznikla kaše, která se podávala s topinkami. Pokrm se však mohl dále upravovat. Když se z výše uvedeného receptu vynechala jablka a sádlo a naopak se přidala vejce, vznikla hustá směs, která se následně po dva dny lisovala a sušila. Pak se vzniklý plát nakrájel na tenké pruhy, ty se servírovaly s ostrou nebo sladkou omáčkou.

Jedly se také žáby, a to především kvůli jemnému a chutnému masu, o kterém se také říkalo, že je velmi zdravé. Ve starých kuchařských knihách je psáno, že jíst se mají jenom žáby zelené, naopak ke konzumaci nejsou vhodné žáby hnědé a ropuchy. Žáby se upravovaly na nejrůznější způsoby – pekly se nebo vařily, připravovala se z nich polévka. Historik a etnograf Čeněk Zíbrt ještě v roce 1917 napsal: „Žáby na způsob kuřátek vařené a s omáčkou zadělávané jsou výborné jídlo. Mnozí jedí raději bílé, záživné maso žabí, než kuřátka.“

Na šlechtických stolech se zejména v 17. a 18. století objevovala želví polévka. Aby si ji tehdy mohli labužníci dopřávat co nejčastěji, chovali si želvy sami. Z 18. století se nám dochoval podrobný postup přípravy želví polévky: „Žížavé uhlí neb železo se na skořepinu šildkrotě položí, ona roztáhne a vystrčí nohy a hlavu, též ocas. To se ji pryč useká a odhodí jakožto věc ošklivost působící. Dá se šildkrota potom do hrnce i se skořepinou, naleje se na ni vody, co třeba, a osolí se, nechá se dobře opařit, až se šildkrota od svrchní skořepiny pustí. Vezme se z vody, rozloží se na čtyři díly, kůže se pryč odloupá a zahodí, totiž ta strakatá ošklivá. Dá se na rendlík kus másla a když se dobře rozpálí, dá se šildkrota do něj, posype se strouhanou žemličkou, dá se do toho citronová, na drobno zřezaná kůra a rozmarýny trochu. Nechá se tak dusiti pod pokličkou a dá se neb přileje půl hovězí neb jiné polívky z masa a půl vína. Dá se koření, totiž muškátový květ a řebíček, trochu soli, co dost.“ Z želvího masa se také připravovala prý výtečná paštika. 

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie potraviny jídlo recepty, vaření -

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 4 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 4 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy