Westminsterské opatství. Místo důležitých událostí britské královské rodiny, vdávala se zde i česká princezna

Místo s dlouhou historií

Kolegiátní chrám svatého Petra ve Westminsteru, jak se Westminsterské opatství nazývá, má velmi dlouhou historii a pro svůj význam bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Katedrála, která si uchovala částečně svůj gotický ráz, je dodnes místem důležitých událostí britské královské rodiny. Ta zde oslavuje korunovace, sňatky, křtiny i pohřby. Stavba pamatuje mnoho slavných osobností, některým z nich se stala i místem jejich posledního odpočinku.

Westminsterské opatství údajně vyrostlo na místě kaple postavené již na počátku 7. století. Ke kapli se váže legenda o rybáři, který měl na Temži spatřit samotného svatého Petra, patrona svého živobytí. Na památku této události prý nechal vybudovat malou kapličku a z té se postupem času stal klášter. Místní benediktínští řeholníci údajně měli blízký vztah s místními rybáři, kteří je zásobovali lososy. Opatství zde založil král Eduard III. Vyznavač, na konci roku 1065 se konalo slavnostní vysvěcení katedrály. Týden nato panovník zemřel.

Ze své původní románské podoby si katedrála mnoho nezachovala. Je však známo, jak vypadala krátce po svém dostavění, a to díky tzv. Bayeuxské tapiserii, nejvýznamnější románské památce svého druhu. Výšivka dlouhá takřka 70 metrů vyobrazuje nejenom westminsterský chrám ve svém původním stylu, ale také příběh normanské invaze na území Anglie, dobovou módu i způsob válečnictví. Jistou zajímavostí v souvislosti s tapisérií z Bayeux je fakt, že její věrnou repliku zhotovila Češka, a to výtvarnice a pedagožka Věra Mičková z Olomouce. Její práce bývá zapůjčována na prestižní výstavy po celém světě.

Gotickou přestavbu katedrály započal Jindřich III. Plantagenet. Dnešní ikonické dvě věže na západním průčelí vznikly až v průběhu 18. století, o století později byly realizovány další stavební úpravy.

Místo důležitých událostí britské královské rodiny

Již od svého počátku je Westminsterské opatství tradičním místem korunovace britských panovníků. Od 12. století pak v chrámu probíhají královské svatby. Dne 20. ledna roku 1382 si zde kupříkladu anglický král Richard III. bral za manželku Annu Lucemburskou, dceru českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. a Alžběty Pomořanské, jeho čtvrté ženy. Sňatek české princezny s anglickým panovníkem byl politickým kalkulem Karla IV., který mu měl zajistit spojenectví s Anglií proti Francii. Samotný Karel IV. se však svatby nedočkal, po jeho smrti ale jeho přání vyplnil syn a panovník Václav IV. Budoucí manželský pár se poprvé viděl pouhé dva dny před svatbou! Poté spolu prožil dlouhé roky a společně je také ve westminsterské katedrále pohřben.

Sňatek ve Westminsterském opatství uzavřela Alžběta II. i její maminka, roku 2011 si zde vzal princ William Kate Middleton.

Kromě uzavírání manželství je katedrála tradičně svědkem dalších přechodových rituálů v životě britské královské rodiny. Konají se zde pohřební obřady, některým významným osobnostem anglických dějin se chrám stal i místem posledního odpočinku. Uloženy jsou zde prokazatelně ostatky zakladatele opatství Eduarda III. Vyznavače, které byly objeveny teprve roku 2005 pod podlahou. Od 18. století jsou britští panovníci pohřbíváni v kapli svatého Jiří na hradě Windsor.

Místo posledního odpočinku významných osobností

Ve Westminsterském opatství je také pohřben například Charles Darwin, přírodovědec a zakladatel evoluční teorie. Z dalších vědců zde našel místo posledního odpočinku fyzik James Clerk Maxwell, experimentální fyzik zaměřující se na částicovou fyziku a nositel Nobelovy ceny Joseph John Thomson, Isaac Newton, Ernest Rutherford, tedy otec jaderné fyziky, nebo Stephen Hawking.

Také osobnosti britské literatury mají svůj hrob ve Westminsterském opatství. Pohřben je tu jeden z největších středověkých básníků Geoffrey Chaucer, kterého proslavily především jeho Canterburské povídky, ale třeba i jeho diplomatické působení u královského dvora.

Z představitelů 19. století zde spí věčným spánkem Charles Dickens, autor Oliwera Twista nebo Vánoční koledy. V katedrále se nachází také hroby literárně činných žen, například Aphry Behnové, která v 17. století psala dramata a básně. Patřila mezi vůbec první ženy živící se literární tvorbou.