Porodní bába nebo babička, bába pupkořezná či babice - to jsou výrazy označující ženu, která v minulosti pomáhala při porodu. Tato profese byla nepochybně potřebná, mnohdy však také zatracovaná.
Tzv. babictví patří mezi nejstarší ženské profese. Ve starověkých civilizacích se jednalo o vážené povolání, které dosahovalo vysoké odborné úrovně. V dobách středověku se pohled na porodní báby pod vlivem pověrečných představ změnil. Protože práce těchto žen souvisela s nahým tělem a krvavým a nečistým úkonem, ocitly se babičky na okraji společnosti.
Při porodu pomáhaly odedávna ženy starší a zkušené, které zpravidla porodnické poznatky získávaly od svých předchůdkyň. Nejenom, že musely zvládnout porod, ale také znát a respektovat tradice a rituály spojené s příchodem na svět. V počátcích této profese a ve středověku se vycházelo také z přírodní medicíny či magických představ, což odsuzovala křesťanská církev. Proto byly mnohdy právě porodní báby obviňovány z čarodějnictví. V proslulé knize Kladivo na čarodějnice z roku 1486 je dokonce napsáno, že „nikdo neškodí katolické víře víc než porodní báby“. Podobné smýšlení přetrvávalo až do dob osvícenství.
Ze 14. století pocházejí na našem území zmínky o babické živnosti ve městech. Než se z ženy stala porodní bába, která mohla sama vést porody, musela po dobu čtyř let pracovat pod vedením starší zkušené babičky. Z dochovaných dobových písemných pramenů víme o dalších činnostech, které báby vykonávaly. Na pokyn vrchnosti třeba vyšetřovaly, zda již měla žena pohlavní styk nebo jestli nepodstoupila „vyhnání plodu“, tedy potrat. Ten byl vnímán a trestán jako vražda. Přerušení nechtěného těhotenství také napomáhaly samy porodní báby nejrůznějšími prostředky, třeba bylinkami. Ještě na počátku 20. století za tímto účelem babičky vyhledávaly mladé nezkušené dívky.
V 15. století byla babická profese placena z veřejných finančních prostředků. Tehdy se také poprvé objevila myšlenka vzdělávání a zkoušení porodních bab. Do oblasti porodnictví se začali zapojovat i muži – lékaři. Od 16. století byly vydávány spisy o babení určené porodním babičkám, zdravotníkům i samotným rodičkám. První z nich u nás vyšla roku 1519 pod názvem Zpráva o naučení ženám těhotným a bábám pupkořezným netoliko prospěšná, ale také potřebná. Autor při psaní této knihy nevycházel z vlastních zkušeností, ale z děl antických i dobových pověr.
Velká změna nastala v období osvícenství, tedy za vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy se začalo porodnictví vyučovat na univerzitě. Pokud chtěly porodní báby provozovat svou živnost, musely absolvovat přednášky a praktické kurzy. Od roku 1748 skládaly babičky zkoušku na lékařské fakultě nebo u krajského fyzika. Generální zdravotní řád z roku 1753 stanovil porodním babám povinnosti, mezi které patřilo čestné chování, zákaz konzumace alkoholických nápojů či nařízení zavolat lékaře v případě komplikovaného porodu.
Instituce babictví byla až do počátku 20. století spojená především s městským prostředím. Na vesnice nebo samoty v případě potřeby docházely za rodičkami i několik kilometrů. Za své služby nedostávaly moc peněz, zejména na vesnici bylo častější odměnění ve formě naturálií – vejci, mlékem nebo třeba tvarohem. Bohatší rodiny naopak babičce dobře zaplatily a nabídly jí bohaté pohoštění. Všeobecně porodní báby patřily k chudým vrstvám společnosti.
Kromě samotného příchodu dítěte na svět měla porodní bába na starosti ošetření rodičky i dítěte. V tomto případě uplatňovala znalosti z odborných přednášek i z lidové magie či léčitelství. Zároveň jako první osoba oznamovala celé rodině narození dítěte. Také musela respektovat zvyky a rituály vykonávané po porodu. Dítě bylo potřeba umýt a správně obléknout. Novorozence nesměla babička nikdy položit hlavou směrem ke dveřím – to by znamenalo jeho brzkou smrt. Pokud se dítě narodilo slabé a hrozilo, že zemře, bába mu poskytla tzv. křest z nouze, aby byl nebožátku dopřán křesťanský pohřeb. Nutné bylo také poučit rodičku o tom, co smí a co nesmí v šestinedělí nebo jak se má o potomka starat. Je nepochybné, že porodní babičky měly v dějinách svou nezastupitelnou roli.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
historie , porodní bába , porody , rodina, děti, těhotenství
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek