Ženy na britském trůnu. Které se nejvíce zapsaly do dějin?

Alžběta II.

Zatím poslední britská královna usedla na trůn před 70 lety po smrti svého otce Jiřího VI. Již v roce 2015 se zapsala do dějin jako nejdéle vládnoucí britská panovnice. Za dlouhou dobu panování dokázala zažehnat několik krizí, výrazně přispěla k demokratizaci i modernizaci Commonwealthu. Také v osobním životě se zvládla se ctí vyrovnat s mnohými nelehkými situacemi, například s rodinnými aférami pronikajícími na veřejnost. Úmrtí královny Alžběty II. bezpochyby představuje historický mezník.

Viktorie

Druhou nejdéle vládnoucí britskou královnou byla Viktorie, ta vládla 63 let. Po této panovnici se nazývá období Spojeného království, kdy celé impérium vzkvétalo po mnoha stránkách. Tzv. viktoriánská éra se nesla ve znamení míru, ekonomické prosperity i kultury. Do politiky začaly pronikat liberální myšlenky, které se odrazily v několika reformách. Omezena byla například do té doby naprosto běžná dětská práce. Panovnice měla své příznivce, ale i odpůrce, kteří se na ní dokonce několikrát pokusili spáchat atentát, vždy však neúspěšně. Poprvé se ocitla v ohrožení života roku 1840, kdy na ní střílel při jízdě kočárem nepříčetný mladík. Královna v té době byla těhotná a útočník ji naštěstí výstřelem nezasáhl. O dva roky později se stejný pokus o zneškodnění opakoval, znovu bez úspěchu. V roce 1887 se konaly slavnosti u příležitosti padesátého výročí nástupu královny Viktorie na britský trůn. Právě během této události měl být vyhozen do povětří westminsterský chrám, plán útoku byl ale včas odhalen, a tak nebyl zrealizován.

Královna Viktorie zavedla novou tradici panovnického sídla v londýnském Buckinghamském paláci, který v čase jejího panování prošel četnými stavebními úpravami. Reprezentační místnosti tehdy sice vypadaly luxusně a byly okázale vybaveny, zbytek interiéru se ovšem nacházel ve značně zanedbaném stavu. Údajně kvůli tomu ani nebylo možné celý palác vytopit, protože komíny byly ucpané a z krbů a kamen čoudilo. Ani vybudovaná ventilace nefungovala, v budově se tak rozprostíral chlad i zápach. Od roku 1840 proto probíhaly stavební práce, které měly nejenom zajistit pohodlné bydlení, ale také pozvednout reprezentační funkci. Proto například vznikl známý balkón, na němž dodnes řeční a zdraví lid královská rodina během významných událostí.

Alžběta I.

V pořadí první britská královna se jménem Alžběta nastoupila na trůn dne 17. listopadu 1558, byla poslední panovnicí z tudorovské dynastie. Vlády se chopila po úmrtí své sestry a královny Marie I., která ji takřka rok věznila za údajnou účast na protestantském povstání. Během své vlády pak Alžběta I. skutečně význam a postavení protestantské (tedy anglikánské) církve výrazně podporovala. Zapsala se do dějin také jedním z největších vítězství anglické historie, když její vojsko porazilo španělskou Armadu, tedy mimořádně silné loďstvo, které ve své době platilo za neporazitelné. Období její vlády charakterizovala stabilita, rozmach řemeslné výroby i obchodu, vysoká úroveň kultury a školství. Vzkvétalo zejména divadlo a literatura. Právě v této době působil třeba slavný William Shakespeare nebo Christopher Marlowe. Ne náhodou se po smrti Alžběty I. pro dobu jejího panování ujalo označení „zlatý věk Anglie“.