Proč jsou děti obézní? Studie upozorňuje na překvapivé příčiny

Nejnovější americký výzkum podle britského deníku Guardian ukázal, že mezi nejrizikovější faktory rozvoje dětské obezity patří zejména velká hustota zalidnění, množství smogu v ovzduší a kouření. Vědci analyzovali 77 vlivů během těhotenství a 96 v dětství a došli k závěru, že znečištěné prostředí a kouření hrají významnou roli, pokud jde o nadbytečná kila u dětí.

Do té doby se výzkumníci zaměřovali pouze na jednotlivé faktory, které ale nezkoumali jako celek. "Jedná se o jednu z vůbec prvních studií, která se zaměřuje na více proměnných, které pak společně posuzuje a analyzuje," nastínila lékařka a spoluautorka Martine Vrijheidová.

Ve zkoumaném vzorku dětí jich 29 % bylo buď obézních nebo trpělo nadváhou. Podle doktorky toto číslo ale naroste v důsledku pandemie nemoci covid-19, která měla za následek jejich větší pobyt doma a celkové utlumení společenských aktivit. Zjišťován byl i příčinný vztah mezi největším zaznamenaným BMI indexem a znečištěným ovzduším. 

Závěr byl takový, že dýchání smogu ovlivňuje lidský metabolismus, tudíž způsobuje nárůst tělesné hmotnosti. Kromě toho se také potvrdilo, že těhotné ženy žijící ve znečištěném prostředí přivádějí na svět děti s nižší tělesnou hmotností. Tu si pak jejich organismus kompenzuje požadavkem na větší přísun živin, což má pak za následek obezitu. 

Nemělo by se ale v tomhle směru zjednodušovat, neboť špatný faktor může vyvážit, anebo dokonce i přebít jiný pozitivní. Čili neplatí, že děti vyrůstající ve velkých městech musí být nutně ohrožené kily navíc. Hustě zalidněné aglomerace kolikrát nemusejí vždy znamenat znečištěné ovzduší a navíc v nich mohou být parky, kde je možné sportovat.

To potvrzuje například také skutečnost, že děti vyrůstající ve městech s velkým počtem zalesněných oblastí a méně dostupnou hromadnou dopravou vykazují menší náchylnost k obezitě, neboť mají širokou nabídku pohybových aktivit. Vědci se ve svém výzkumu zabývali také vlivem chemických látek jako jsou například PFAC, polychlorované bifenyly a těžké kovy. 

Zjištěné výsledky složení krve u lidí, kteří jim jsou víc vystavení, však nelze brát v potaz, neboť vše ovlivňují i další faktory jako je například metabolický cyklus. Vrijheidová zároveň také připustila, že vědci toho ještě příliš moc neví o prenatálním vývoji dětí z hlediska budoucích predispozicí k nadměrné tělesné hmotnosti, včetně vlivu metabolismu matky.

"Těhotenství a první fáze života patří mezi nejzranitelnější období, neboť se v té době velmi rychle vyvíjejí základní orgány. Špatné prostředí se může velice negativně podepsat na zdravotním stavu dítě. Proto je také potřeba jej pečlivě hlídat," apelovala doktorka.