KOMENTÁŘ | Benzin ani nafta v Česku nezlevní, i když by mohly. Jaké jsou důvody?

Pravdou je, že nižší spotřební daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června letošního roku. U nafty zůstala snížená sazba do konce roku 2023, činí 8,45 koruny na litr. Zdá se ale, že s těmi cenami může být ještě hůř, i když by nemuselo.

Malou náplastí na to, že i ceny pohonných hmot začínají zase rychle růst, může být sice to, jak si už všiml jistě nejeden z vás, laskavých čtenářů, ale i řada odborníků a médií, že i když nyní paliva změnou daňových čísel zdražují, jsou pořád o něco levnější než třeba na začátku letošních prázdnin. Přiznejme si ale na férovku, že většina z těch, kteří potřebují jezdit autem, ať už pracovně nebo z osobních důvodů, nechce řešit to, jestli za rostoucí ceny u čerpacích stanic může nějaká konkurence, nebo vývoj na světových trzích. Většina z nás chce vidět nějakou akci, která povede k tomu, že i přes okolní komplikace a všeobecně známá fakta o válce, o problémech se zásobami ropy v Evropě či nastavení daňových sazeb v Česku nebudou ceny benzínu stejně šílené jako třeba ty u plynu nebo elektřiny. Pokud totiž nebudou, budeme nejen moci jezdit, ale budeme i vědět, že další zdražování všeho, nebude tak dramatické.

Jenže skutečnost je jiná. A v tom je potíž. Vláda totiž vysvětluje, jak pro server iRozhlas.cz řekl ministr financí Zbyněk Stanjura, že „není hlavním důvodem pro delší zdaňování nafty nižší sazbou její nynější vyšší cena, ale konkurenční prostředí.“ V tu chvíli si posteknete. Možná je to pravda, ale veřejnost to opravdu spíše naštve. Škoda. Dá se jistě porozumět tomu, že již tak pekelně zadlužený erár potřebuje za každou cenu používat peníze na pomoc lidem s drahými energiemi. A kde je brát, bratru, když moc není kde? Jenže problém může být v tom, že když necháme „ujet“ ceny benzínu a nafty, můžeme se rázem ocitnout ve stejné šlamastice jako s drahým plynem a elektřinou. A co pak? Co budeme sanovat dřív?

Stálo možná proto za hlubší úvahu popracovat na úpravách nastavení daňových sazeb, případně dalších opatřeních, souvisejících se sestavou konečných čísel za spotřebu nafty a benzínu. Komoditní analytici totiž upozorňují, že nejen v nejbližších dnech se dá s největší pravděpodobností čekat další cenový růst paliv. Vysvětlují to tím, že cena ropy Brent na světových trzích zdražila v přepočtu na koruny od začátku října o zhruba šest procent a tento nárůst se ještě do cen u tuzemských čerpacích stanic nepropsal. Experti navíc upozorňují na to, že rostou velmi rychle i ceny velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu, od níž se odvíjí ceny na českých čerpacích stanicích. Navíc, jak to tak už bývá, mohou sami čerpadláři také zdražovat, aby navýšili své marže

Možná ale, že sérii špatných a ještě horších zpráv o tuzemských cenách paliv přebije ta, která byla zveřejněna tento týden. Velkoobchodní cena plynu - podle komentáře analytiků finanční skupiny ČSOB v současnosti jedna z nejostřeji sledovaných makro-finančních proměnných - se v průběhu tohoto týdne doslova sesunula pod hranici 120 eur za MWh. V porovnání s předválečným obdobím je evropský plyn sice stále velmi drahý (přibližně osminásobně), avšak oproti minulým týdnům, kdy se ceny držely nad 200 eur/MWh, jde bezpochyby o pozitivní vývoj. A jak dodávají komoditní experti z ČSOB, společně s plynem zlevňuje i elektřina, v rámci jejíž cenotvorby hraje plyn (resp. para-plynové elektrárny) zásadní roli jako marginální zdroj. Nezbývá proto věřit, že s nějakým zpožděním přijdou dobré zprávy i pro naftu a benzin.