KOMENTÁŘ | Čas líbánek a zamilovanosti mezi Piráty a STAN skončil. Partneři si uvědomují tvrdou realitu

Čas líbánek a zamilovanosti skončil. Nastává tvrdá realita a boj o moc, ve hře je možná  i rozvod. Když loni na podzim uzavírali Piráti pakt se Starosty a Nezávislými, vůbec netušili, že za rok budou v alianci pouhým komparsem. Nenávistná předvolební kampaň vedená Babišovým hnutí ANO je totálně degradovala a vysála tak, že elektorát této aliance začal kroužkovat představitele STAN. Hrozby typu, že Ivan Bartoš s kolegy budou lidem znárodňovat byty, do nichž jim nastěhují migranty, zabraly. Cílená likvidace dostala Piráty na dno a výsledkem jsou pouhé čtyři poslanecké mandáty v Dolní komoře.  Volební výsledek tak zákonitě u nich vyvolal paniku i beznaděj, jakým směrem se mají vydat.

Piráti však i po debaklu ústy svého předsedy Bartoše otevřeně hovoří o tom, že i se čtyřmi zákonodárci míří do kabinetu, v němž chtějí uzmout tři ministerstva. Rozdělení křesel ve vládě chtějí se STAN praktikovat podle klíče 1:1. S takovým štěpením sil pochopitelně nesouhlasí všichni Starostové, kteří v Poslanecké sněmovně okupují třiatřicet mandátů. Proto je jasné, že někteří členové STAN přestávají brát Piráty za rovnocenné partnery, i když je stále platná smlouva, kterou obě uskupení před sloučením uzavřela. A to, že společně půjdou buď do vlády, anebo do opozice. Nyní je ale vzájemná jednota silně ohrožena, STAN určitě nehodlá měnit kurz směřující do kabinetu.

Senátor Hraba změnou dohody znejistil lidi s půjčkami

Jako první odhodil diplomacii senátor za STAN Zdeněk Hraba, který sympatiemi k Pirátům neoplývá. Podle něj voliči zásadně situaci změnili a poukazuje na takzvaný Clausula rebus sic stantibus, tedy že dohody platí za předpokladu, že věci zůstanou tak, jak jsou, což se nyní nestalo. Původně mělo být podle koaliční smlouvy  zastoupení ve vládě 1 pro STAN ku 2,5 pro Piráty, nyní je ve hře dělení v poměru 1:1. Hrabova rétorika možná pramení z jisté frustrace, neboť v zákulisí se objevují tvrzení, že lidé ze STAN jsou už z počínání Pirátů vynervování, protože každou chvíli pod tlakem z volebního výprasku říkají něco jiného. Hrabovi mohla jen dojít trpělivost, a proto konstatoval, že i jedno místo ve vládě je pro Piráty moc.

Každopádně jeho vyjádření je nešťastné. Znejistil tak obyčejné lidi, kteří mají uzavřené půjčky či obchodní dohody. Najednou si mohou klást otázku, zda jejich kontrakt zůstane v platnosti, když se změní okolnosti, s nimiž se při signifikaci dokumentu nepočítalo. Podpis je prostě závazný a nejde jej zpochybňovat. Mnozí nadřízení by také mohli na hodinu vyhodit své zaměstnance, protože jim najednou během pracovního poměru začali být nesympatičtí, což u kontraktu původně necítili. Ze strany senátora opravdu nešlo o uvážený krok, i když Piráti by měli projevit určitou dávku sebereflexe a uznat, že ve volbách jejich pramen síly notně zeslábl. Navíc i při jejich případném odchodu do opozice by rýsující se vládní koalici neoslabili. ODS, TOP 09 a KDU-ČSL i STAN by měli v Dolní komoře stále bezpečnou většinu, a to 104 křesel namísto 108 s Piráty.

Jejich budoucnost je nyní více než mlhavá a i oni nevědí, jak s ní naloží. Důkazem je Olga Richterová, která byla jasnou, téměř stoprocentní kandidátkou na ministryni práce a sociálních věcí. Z ničeho nic se ale resortu zřekla a svůj nečekaný manévr vysvětlila rodinnými důvody, za něž se dá schovat ledacos. Místo do vlády tak míří na post místopředsedkyně Poslanecké sněmovně. Je možné, že někteří Piráti začínají taktizovat. Uvědomují si, že nadcházející vláda bude dělat nepopulární kroky, a tak pokud by byli její součástí, pirátská popularita by v dalších volbách mohla ještě více utrpět a za čtyři roky by nemuseli přelézt pětiprocentní hranici určenou pro vstup do Sněmovny.

Někteří členové tlačí levicové uskupení do opozice. Jednalo by se o výhru či snad spásu? Těžko říci. Piráti by se rázem ocitli na jedné lodi s SPD a hlavně s hnutím ANO, které je díky Babišovu vymezování vůči nim v předvolební kampani téměř zničilo. Pak by došlo k obrovskému paradoxu, který by triumfl i Havlovu hru Audienci, která je plná absurdit. Je ale možné, že nakonec se do ní odeberou. Brzy zjistí, že se čtyřmi mandáty jsou v koalici naprosto upozadění. Jejich případné nesouhlasy tak zbylé čtyři subjekty nebudou brát vážně. A Piráty věčné odmítání může přestat bavit, a tak i přes uzavřenou smlouvu s hnutím STAN projekt opustí.

Na druhou stranu v opozici mohou úplně zapadnout. Stanou se naprosto nevýraznými. Voliči jejich účinkování s ANO i s extrémistickou SPD mohou brát jako zradu, která může vyústit v naprostou zkázu, tedy vymazání z politické mapy. Jejich účinkování by tak mohlo kopírovat osud Věcí veřejných, které nejdříve měly rovněž velký drajv, ale pak se ze scény nadobro vytratily.

Nové ministerstvo pro Bartoše může poškodit Spolu

Ivan Bartoš nyní ale avizuje, že s kolegy Piráty do vlády pluje. Dokonce pro sebe žádá vytvoření nového ministerstva digitalizace. Chystaný resort může poškodit koalici Spolu složenou z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jeho členové totiž před volbami deklarovali, že chtějí zkrotit Babišovu bobtnající administrativu a zamezit tak plýtvání veřejnými financemi. Není nutné zdůrazňovat, kolik milionů či snad miliard korun by se na nové ministerstvo muselo z rozpočtu vytáhnout. Jako sci-fi se rovněž jeví eventuální spolupráce ODS s Piráty. Jedná se o dva rozdílné světy, které snad spojuje jen vymezování se vůči dosluhujícímu premiérovi Andreji Babišovi. Vždyť Marek Benda z ODS, doyen mezi poslanci, v den vyhlášení voleb řekl, že Piráti jsou pro něj neomarxisté. Je tedy nasnadě, že vládnutí s nimi by zejména pro ODS znamenalo vysokou školu tolerance a diplomacie. Šlo by jen o pouhý sňatek z rozumu, který má za cíl vyhnat z politiky Andreje Babiše.

Vztahy mezi Piráty a STAN rovněž nejsou ideální, často se hovoří i o kultivovaném rozchodu, navzdory podepsané smlouvě. Starostové se určitě nebudou podřizovat poraženému celku, navíc, pokud jim bude soudem uznána stížnost, mohou si v Jihočeském kraji polepšit ještě o jeden mandát, neboť navrhují vyslovit neplatnost volby Ondřeje Babky z hnutí ANO. Poslanecké křeslo by tak připadlo právě jim. STAN by s největší pravděpodobností ve Fialově kabinetu setrval. Pokud by Piráti odešli do opozice, Starostové by je asi těžko následovali. Rakušan a spol. by nenávratně poškodili pracně vybudovanou značku, která tolik zazářila v nedávných sněmovních volbách. A hlavně by na scénu opět pustili Andreje Babiše. Jen těžko lze předpokládat, že by se sami zcela dobrovolně diskvalifikovali.

Piráti poznali, jak je politika krutá a nespravedlivá. Loni mířili k nebeským výšinám. Výsledek chtěli ještě vylepšit, a tak do tandemu vzali Starosty a Nezávislé. Jejich rapidní růst podcenili. Už před volbami se nejednalo o totožný STAN, s jakým si Piráti před rokem plácli na znamení spolupráce. Lidé kolem předsedy Víta Rakušana vyrostli, voliči se přesvědčili a kroužkování to jen potvrdilo, že jejich představitelé umí v obcí a městech vládnout, umí řešit problémy, zatímco Piráti nemají za sebou žádnou praxi, byť jsou na trhu dvanáct let. Ignorovali i velký úspěch STANu v loňských krajských volbách. Tehdy si měli sednout a uvědomit si, že z malého trpaslíka může vyrůst obr, který bude určovat pravidla. Taktickou chybou bylo, že Piráti přestali do závěrečných televizních debat vysílat Ivana Bartoše, kterého nahrazoval Vít Rakušan. Vyslali tím signál, že jejich lídr je slabý a snad se i bojí Babišovy kritiky. Voliči tak byli v přímém přenosu svědky změny. Rázem se šéfem koalice stal Rakušan, jehož vystupování a nadhled uchvátil.

Ivan Bartoš hraje s Piráty o budoucnost. Původně mířil do Strakovy akademie jako premiér, nyní dumá, jak zachránit stranu a udržet se nějakým způsobem ve vrcholné politice. Už nyní je ale jasné, že sázka na STAN nevyšla. Další neuvážený či nepromyšlený hazard by se jim mohl stát osudným. Balancovat nad propastí totiž věčně nejde. Jednou totiž síly zákonitě dojdou.